Dívka s pistolí

"Já mám každou neděli volno. Tak si vyber, kterou neděli chceš zastřelit. Mně je to jedno." Já se tedy přiznám, že temperamentní Assunta, v okamžiku sexu chladná jako kámen, mě docela dost bavila. Horší to bylo s občasnou mrtvolou Vincenzem, ale to se tak nějak dalo čekat. Mě ovšem krásky s pistolí vždycky bavily, kontrast divoké Sicílie s chladnou Anglií byl dokonalý a nejlepší bylo ragby. Sport drsný, nicméně tady ho hráli normální chlápci a nikoli stopadesátikilová goga, se kterými bych do mlýna nešel. (07.04.2019)

Cesta pomsty sicilské zneuctěné ženy. Dostat sicilskou ženu do postele a utéct se prostě nevyplácí. Nejen Francouzi, ale i Italové uměli vyprodukovat skvělé nestárnoucí komedie a tento je jeden z nich. V hlavní roli Monica Vitti, která do své role dala snad i to, co neměla. Bravurní herecký výkon je zárukou plnohodnotné zábavy od začátku až do konce. Někdo snímek označuje jako feministický manifest vtipkující o tom, jak může prostředí změnit netoleranci a předsudky. No, to už je věc názoru. Divácky přitažlivý je už vzhled postavy Assunty Patanè, právě v podání Monicy Vitti, která okamžitě zaujímá komediální postoj ve vážném tónu velmi rychlým prologem pokračující odvážným nadšením, v podstatě zesměšňující sicilský smysl pro čest, a až groteskní etudou a satirických výzev. Carlo Giuffrè v roli onoho hříšníka Vincenza Macalusa už je v podstatě jen jako doplněk a nahrávač. Snímek je napěchovaný scénami, které by fungovaly i samostatně. Třeba ostrý telefonický hovor mezi Assuntou a Vincenzem, kdy je Assunta coby služka v anglické rodině, která zrovna pořádá večírek. Ano, hovor je bez servítků veden před zraky společnosti, která vše doplňuje typickým anglickým humorem. Tečkou za vším je pak příchod muže ve skotském kroji, což Assunta nezná a podle toho zareaguje. Snímek má rychlý spád, dialogovou kulometnou salvu, strukturovaný dějový chaos a především sérii brilantně vtipných scén nabírající satirickou sílu hlavně vlivem kulturního rozdílu mezi Sicílií a Spojeným královstvím v období šedesátých let. Ne, tento snímek ani po tolika letech nezklame. (27.10.2021)

Z dnešního pohledu již mírně vyčpělá záležitost, na niž je určitě nejlepší hudba. Bez mučení přiznávám, že minimálně jednu hvězdičku přihazuji za nostalgické vzpomínky, které doprovázejí moji premiéru tohoto filmu někdy v osmdesátých letech. Jsou filmy, ze kterých se člověku po letech nevybaví nic. Z tohoto jsem si i po čtvrt století pamatovala výkřiky: "Vincenzo Macaluso!" (02.05.2021)

"Pravý chlap to má zkusit! Ale správná ženská se musí bránit!" Italské komedie se málokdy odehrávají v reálném světě a nadsázka bývá při jejich sledování nutná. Dívka s pistolí je na tom podobně a ačkoliv na mě například můj oblíbený Stanley Baker působil lehce bezradně, Monica Vitti byla coby žhavý sicilský oheň řádící na sychravých Ostrovech skvělá. (10.11.2018)

Scénář tohoto filmu je neuvěřitelně dementní a nic v něm nedává smysl. Monica Vitti ve mně ještě jakž takž dokáže vykřesat nějaké náznaky sympatií k její postavě, ale jinak už jsem na tom filmu nic pozitivního nenašel - Dívka s pistolí je v podstatě srovnatelně nevtipná sračka, jako o 3 roky mladší Monicelliho Mortadela, v němž se postava energické Italky vydává pro změnu do Ameriky. (Mimochodem soudím, že pokud na tom filmu bylo kdy něco dobrého, dokonale to zabil příšerný český dabing, v němž mi bylo souzeno film zhlédnout - Eva Jiroušková dabující Monicu Vitti mi fakt trhala uši, a ten Josef Bek coby Carlo Giuffrè taky katastrofa). Myslím, že od Monicelliho už nikdy nic vidět nechci, těch pár setkání s jeho děsivou filmografií mi už asi stačilo. (27.09.2018)