Andaluský pes

Po Lynchovi pro mě vrchol surrealistické kinematografie, víc k tomu ani říci nelze. Naprosto bizarní a naprosto (nebo jen zdánlivě?) odlišné scény, spojené pouze osudem jakési tajemné schránky, které potkat v normálním životě je téměř nemožné. Podobně jako u ostatních krátkometrážních surrealistických děl, si každý musí svůj názor a dojem vytvořit sám a nemyslím si, že by se u nich mělo povolit hodnocení, jedná se zkrátka o přespříliš subjektivní žánr. ? % (18.06.2012)

hey, já vim, co si asi u mého hodnocení většina lidí pomyslí, ale já to prostě absolutně nepobral... veškerá "groteskní stylizace" tohoto surrealistického dílka byla mému chápání utajena a jeho absolutní bizarnost mě zanechala tápajícího ve smyslu jeho natočení... ač možná klenot surrealismu, pro mě jen naprostá haluz, kterou si svůj šálek čaje neosladím... když sečtu ťaflý očko a trikově vydařený mravence, vyjde mi 20% a rychle ruce pryč! (15.10.2008)

Vopred som netušil, čo mám od Buñuelovho filmu čakať a teraz po zhliadnutí ani presne neviem, čo som to vlastne pozeral. Zo všetkého najviac mi to pripomínalo akúsi surrealistickú exhibíciu, prirodzene bez hlbšieho zmyslu, ktorá navyše išla značne mimo mňa. Možno je to na mňa len príliš silná káva, možno som sa len príliš nesústredil, možno... Každopádne, nie všetko, čo je pôsobivé a šokujúce je aj kvalitné. Súhlasím s tým, že je to dielo, ktoré treba vidieť (a hlavne je to dielo, nad ktorým sa dajú viesť nekonečné debaty), ja osobne som už rád, že to mám za sebou a taktiež to už znova vidieť nemusím. Som si ale istý, že milovníci surrealizmu boli pri pozeraní na vrchole blaha... (26.12.2007)

Dneska se dá tenhle film občas koupit v Levných knihách. Když jsem ho viděl prvně, tak jsem očekával, že to bude dobrý film, ale musel jsem se nad jeho amatérismem usmívat. Co ti dva pěkně napsali, to na plátno už tolik nepřenesli. Ale určitě je dobře, že i tyhle pokusy od lidí, kteří se v kumštu prosadili až podzěji, tak jsou k dispozici. Jsou dokladem o jejich vývoji, kdy a kde byli právě třeba v roce 1929. (14.09.2010)

Andaluský pes je něco jako vrcholně surrealistická noční můra. S fantasmagorickými a bizarními výjevy, které vám zamotají rozumem. Je to jedinečná umělecká halucinace. Z celé tvorby Luise Buñuela jsem dosud zhlédla pouze tuto jeho prvotinu, Andaluského psa. A ač, neznalá jeho dalšími filmy, tento originální výjev bude vždy to první, co mi ve spojení s jeho osobou vytane na mysl. (02.02.2011)