Andaluský pes

Surrealistická klasika, která vznikla spoluprácí Pana umělce (Salvador Dali) a Pana filmaře (Luis Bunuel). Za dobu, která uplynula od jeho vzniku, se film stal slavným a dokonce se o něm učí i ve škole. Většina lidí si však pod pojmem Andaluský pes představí temnou surrealistickou vizi. Ve skutečnosti je ale Andaluský pes spíše fantasy surrealistická groteska. (23.02.2008)

Líbí se mi představa, jak lidé na tohle šli do kina, a hned v první scéně na ně vystartovalo rozříznuté oko. V té době to muselo být neskutečné. On je to dost silný zážitek i v současné době. Film "Andaluský pes" mi nepřijde až tak nepochopitelný, spíše mám pocit, že tohle je takový asociační surrealismus, kde se to, co je v hlavě, objevuje i v realitě a tím to přestává dávat smysl. Tím je to krásné. Scéna s ženou, která se nenechá svést mužovým chtíčem, je toho krásným důkazem. Na svou dobu neskutečně odvážný film, u něhož jsem rád, že nezůstal někde zapomenut nebo ztracen. (25.04.2014)

Až tak neuchopitelný tenhle snímek není, surrealistické postupy, zavrhující přímé logické vazby, nemohou zakrýt protestní, protikonvenční notu. Anarchie, svoboda, setřesení okovů měšťácké svázanosti, prostor pro svébytné vyjádření vlastního přesvědčení. Dalího vliv je zcela nepřehlédnutelný, filmová řeč Luise Buñuela je tu tak až na druhém místě, nejen na svoji dobu se ale v každém případě jedná o cosi zcela výjimečného. (25.10.2006)

Ve své době musel být Andaluský pes šokující a výjimečné dílo, které v oparu mysteriózna zrcadlilo již tak výjimečnou malířskou tvorbu Salvadora Dalí. Hodnotit tuto experimentální, bezdějovou jednohubku o tolik let později je obtížný úkol. Jako moderní divák mohu říct, že nejznámější scéna s okem mě neuvěřitelně nabudila a naladila na úchylný masakr, který měl ambice zahambit např. i mého oblíbeného Cronenberga. Bohužel žádná další scéna už se k této laťce nepřiblížila ani vzdáleně. Přesto film zůstává zajímavý, jen je asi zbytečné hledat v něm nějaký děj, či metaforu na cokoli konkrétního... 7/10 (04.09.2015)

Slavný, zakazovaný, opovrhovaný, přezíraný...surrealistický ( skoro možná více dadaistický, dadaismus surrealismu předcházel a byl více hravý, stavěl na nesmyslu, provokaci, šoku, ale surrealismus vycházel především ze snu a podvědomí, tak dobře, více je surrealistický...) film dvou Španělů. Větší výtvarný podíl má Dalí, jehož halucinační sny celému snímku dominují. A k rozříznutému oku poznamenává - lidé lhostejně sledují zabíjení druhých např. ve válečných dokumentech, avšak obyčejné rozříznutí oka je naprosto šokuje a vyvede z míry - nevydrží se dívat... Svědčí to o stavu zkaženosti civilizace. A prosím, to oko bylo telecí.... Jako lakmusový papírek film vskutku obstál - při prvních filmových projekcích diváci halasně křičeli, protestovali, vrhali na plátno vajíčka, odpadky, utíkali z kina....a film byl zakázán. (07.08.2010)