Andaluský pes

Jedním slovem: mazec... (26.02.2008)

Delší dobu jsem neviděl a nyní po novém (třetím?) shlédnutí zvedám hodnocení ze 4 na 5 * - nepochopitelné, místy hnusné, ale velice zajímavé (vyjma části "na louce" v závěru). Tolik šíleností a ujetých nápadů v tak krátkém čase... Aneb nejde o to pochopit, ale prožít... (25.03.2008)

Očičko, žiletka, měsíc, hodiny přehozené přes židli, ruka prolezlá mravenci a páteři, které za sebou tahá klavír. Zapomeňte na logiku, tady jste ve snech a svém vlastním podvědomí. Surrealistická klasika. Nesnažil jsem se to pochopit a mám takový pocit, že autorům o to nešlo. Nádhera :) (12.11.2008)

Upřímně jsem čekal větší freakshow (asi jsem ovlivněný Mazací hlavou a Tetsuem, které jsem viděl dřív), i tak je to klasika a některé obrazy rozhodně stojí za to. Co bych ještě ocenil je i na dnešní poměry velmi dynamický a pestrý střih a stejně tak skvěle zvládnutá kamera, což dělá snímek divácky poutavý i z pohledu současnosti. Taky oceňuju nepřestřelenou stopáž, to je někdy umění. Ať žije surrealizmus! (24.03.2009)

Film, na který jsem narazil při šprtání na písemku z literatury. Možná jsem ještě zcela nedozrál do věku, kdy většina mých nepoužitých částí mozku zcela odumře a zakrní, tedy kdy bych mohl tento film ocenit a dát dobré a lepší hodnocení, jako mnoho mých kolegů zde. Nevím, jakou historickou hodnotu tento snímek má, kolik lidí snad ve své době šokoval a možná je to i škoda, ale pocházím z doby, kdy mě surrealistické výjevy šokovat v žádném případě nemohou. Automatizovanost a volné řetězení asociací na základě nevědomí ve mě nic nevzbuzují a tak nejsem snímkem ani zhnusen, ani pobouřen, že jsem promrhal 16 minut svého života civěním na stařičký výplod něčí mysli. Zajímavý kulturní zážitek, ale stejně se obohatím pohledem na strukturu omítky - jednou to snad odpustím, ale není to ani zábavné, ani vhodné ke konzumaci ve větším. Film nedává smysl a ve skutečnosti ho ani dávat nechce. Bravo. Podobným směrem, jako snímek (a není to náhoda), se ubírají i mé sny, oproti filmu si je vždy však pamatuji mlhavě a v barvě. Mnohé z nich také nedávají smysl, na rozdíl od surrealistického díla to však není jejich existenčním posláním. V mých snech pak většinou najdu hlubší význam, možná ovšem proto, že mé sny se odvíjejí čistě z mého mozku. Nechápu, proč bych měl koukat na cizí sny. A určitě se najde spousta chytráků, kteří budou tvrdit, že to chápou, a že je nad slunce jasné, proč je tento snímek v "červených číslech" a že jsem ve skutečnosti já ten blbý bezduchý konzument, jenž by se měl dílu vyhnout a raději ho nehodnotit, protože to není snímek pro něj. Na druhou stranu najdu spoustu lidí, ke kterým promlouvají vyšší bytosti a vědí, že existuje bůh. Jsem rád, že žiji ve společnosti, kde se tento film většině líbí a mohou to svobodnou formou vyjádřit. Jsem rád, že se mi vůbec nelíbil. (14.02.2010)

Dalího, bezpochyby mistrovské, obrazy mi přece jenom dávali víc, ovšem, zvláště pro takto krátkou metráž, dám tomuto experimentu šanci ještě minimálně jednou; a to v různých stavech mysli i osoby:) (24.02.2010)

Já si teda raději střelím Lynche, než toto. Zase tak šílené, bizardní a originální to není. Ve své době možná, avšak dnes již nesčíselně krát překonáno. (11.05.2010)

Má snáď ešte niaky iný film v zaujímavostiach napísané, že pri jeho premietaní došlo k dvom potratom? Pochybujem. Jeden s prvých „divných“ filmov. (11.05.2012)

Kéž by se tak Dálí někdy potkal s Lynchem.. (04.07.2013)

Vlastně jsem to očekával snad ještě víc bláznivější. Ale říkám si, co je bláznivější než mrtvý na osel v klavíru, rozříznuté oko za úplňku nebo mravenci vylézající z ruky? (06.04.2014)

S mírnou dávkou nadsázky se za surrealistický snímek dá považovat cokoliv, co splňuje heslo: "Nahodilé setkání deštníku a šicího stroje na pitevním stole" (jedna z mnoha definic surrealismu). A malířství postrádající složku času bylo pouze zlomkem z tohoto proudu, proto až filmem a právě tímto filmem dostal surrealismus vrcholnou formu dokonalosti, nic nechybí, nic nepřebývá. Některé barevné experimentální filmy se pokoušely nasadit ještě vyšší laťku, ale tento film bude už vždy vítězit pro svou skormnost a přitom sílu formy. (26.05.2006)

Pozdější mistři surrealistických birazností měli a mají ve svém konání jeden pevný a neotřesitelný základ a tím je právě Andaluský pes. Můžete se na něj dívat od kterého místa chcete, kolikrát chcete a atmosféra bude tak či tak neustále gradovat... (21.02.2007)

Neskutečné, něco takového se skutečně hned tak nevidí...Děj samozřejmě neexistuje (jak se dalo od surrealistického filmu čekat), ale záběry, které filmem procházejí jsou tak šílené, že se vám prostě musí líbit. I když některé jsou i dnes pro dost otrlé publikum (viz. břitva, a spol..). (20.07.2007)

Zo všetkých tých surrealistických haluzí mi z tohto bláznivého filmového počinu utkvela v pamäti hlavne scéna s rozrezávaním oka britvou... Drsná haluz! (12.12.2007)

Nechápu. Tohle se ale vlastně ani nedá chápat nebo hodnotit. Hudba výborná. (07.02.2010)

Běžný divák musí mít smysl pro fantazii nebo být na nějaké omamné látce, aby ho Andaluský pes zaujal. U mě to vyhrál smysl pro fantazii a hravost, kterou mi tento krátkometrážní snímek dopřál. Bál jsem se žiletky a dalších absurdností, ale zde byly na místě (tím chci říci, že byly vkusné) a klidně jich tu mohlo být i více. Popravdě nevím jak bych snesl půl hodinovou stopáž tohoto umění, ale už teď je mi jasné, že něco podobného nevidím poprvé a ani naposledy! (25.09.2010)

Takovýhle počin by jistě šokoval publikum i kdyby ho natočil někdo v současné době a nedovedu si proto moc dobře představit reakce diváků v roce 1929 :). Andaluský pes nadchne nejen svými surrealistickými výjevy, ale také dokonalou zvukovou/hudební stránkou, která jeho atmosféru perfektně dokresluje. (21.02.2013)

Opravdu hodně surrealistické. Dalího mám ráda, ale někdy je ho opravdu moc. (06.03.2010)

Random, při jehož sledování od něj nemůžete odtrhnout oči, protože furt tak nějak doufáte, že vám bude dávat smysl. (13.04.2015)

Filmový kabinet - 1.semester - 9. Surrealizmus a Luis Bunuel - Kino Lumiere 80% (25.06.2015)