Un chien andalou
An Andalusian Dog
Andalúzsky pes
Un Chien Andalou
Režie:
Luis BuñuelObsahy(1)
Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (409)
Geniální, nesmyslné, absurdní, směšné, tragické, plné násilí, krve, sexu, nepochopitelné a geniální. Surrealismus to já můžu. ()
Svěží dílko. Z roku 1929. Buńuela miluju a tato surrealistická etuda mě mile potěšila. Pozor na oko! ()
V Andalusii prý chcípl pes. Čistokrevný kříženeček, sice už starý a na jedno oko slepý, přesto ale hravý a přítulný. ()
WTF?! Některý filmy by měly mít k sobě přibalený drogy ()
Všechny postavy jsou jedna, hrušky se koupou ve žloutku, šicí stroje pochodují na Paříž. ()
mršiny oslů na piáně, táhnoucí se Salvátor Dalí. Pro mě něco tak strašného, něž vidět znovu toto, to si raději ukousnu nohu a budu jí učit stepovat. ()
Úžasná snová jízda. Doporučuji shlédnout verzi s hudbou Niny Simone. ()
Je zajímavé, jak mě film zaujal. A to i přesto, že postrádá hlavu, patu, děj, logiku, smysl cokoliv. Ale o tom surrealismus je, ne snad? O hledání smyslu v něčem, co smysl postrádá. Nespočívá právě v tom genialita tohoto uměleckého směru? ()
Dielo preslávené úvodnou scénou rozrezania oka britvou na mňa nezapôsobilo natoľko, ako by som čakal. Uvedomujúc si, že surrealizmus nie je moja šálka kávy, som si vo filme všimol, že sa tvorcovia aspoň snažili o aké-také prepojenie postáv či dejov, ktoré predostreli. Z hľadiska histórie kinematografie vyplnená medzera u mňa, no pridaná hodnota nízka. ()
"Salvador Dalí! Hele, ten s tím srandovním knírkem..." ()
Surrealistická klasika. Co dodat :) ()
Tak tohle mi vážně nic neříká. Nevadí mi chaos ani zdánlivě nesmyslné obrazy, ale tohle je pro mě neskousnutelný humus, ze kterého jsem si odnesla akorát nevolnost. Dvě hvězdičky snad ze soucitu a pro dobrý pocit, když teda ta filmařina byla ještě v plenkách... ()
Potrebná paranoická schizofrénia, ale aj takýmito spôsobmi sa podľa surrealistov dá dosiahnuť určitá sláva. ()
To mal byť vtip??? ()
Ne, ne a ne. Prostě nezaujalo. Filmový surrealismus není můj šálek čaje. ()
Surrealistická lahůdka, nad kterou je možno filozofovat, ale já si spíš užívám pouhej fakt, že "všechno souvisí se vším a současně nic nesouvisí s ničím". Divokej zlej sen, halucinace... Nechala jsem to plynout bez větší snahy nad vším přemýšlet a užila jsem si... Skvělááá kamera, bezbřehá fantazie! ()
Opravdový, rizí surrealismus na plátně, bez jakýchkoli stop logiky, racionality a také, na což zde intelektuální teoretici tlachající nad každým rádobyhlubokým nesmyslem zapomínají, bez předem zamýšlené symboliky. Vše, co si Dalí s Buňuelem společně vymysleli, se dostalo do filmu, aniž by si lámali hlavu, proč to tam dávají a jaký to má smysl. Andaluský pes je tím nejautentičtějším záznamem intuitivní umělecké tvorby. Žádný další filmař včetně Buňuela už takto svobodný film nenatočil... ()
neuvěřitelně odvážná surrealistická šílenost :) ale přece jen to všechno mělo zůstat na tom druhém plátně... ()
Patnáctiminutová báječná jízda kreativními zákonitostmi podvědomí nabitá ohromnou tvůrčí energií. Surrealistická klasika potěší touhou provokovat, zapracováním snové logiky i převedením „pohovkové“ (Freud) techniky volných asociací do obrazu. Naopak zarazí tím, jak jsme si už navykli nalézat smysl, symbol či hlubinnou interpretaci i tam, kde podle přesvědčení a záměru tvůrců žádný smysl a symbol právě být neměl. Určitě si však člověk snímek nejvíc užije, když se úplně osvobodí od racionalizující mysli a nechá volně oslovovat svou imaginaci. ()
Nenazval bych se velkým obdivovatelem surrealismu, rejdit po galerii a přemýšlet, jaké pocity ve mě ten či onen obraz vyvolává, neodpovídá mé představě skvěle stráveného dne a tak jsem proto ve své podstatě rád, že mi to Dallí s Buňuelem své poselství prostřednictvím pohyblivých obrázků zjednodušili. Dalo se čekat, že nepůjde o jednoznačnou dějovou linii, ale zajímavě zkomponovaný a poměrně bizardní koktejl emocí a tak se i stalo, mile mě navíc potěšil humorný podtext některých scén (zejména prolínačky, ale pochechtávání autorů čiší z většiny záběrů). ()
Související novinky
LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu
Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)
Projekt 100 pro rok 2008
V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (více)