Andaluský pes

Andaluský pes, to je děsivá studie filmového surrealismu, na kterou se stačí podívat jen jednou a přesto si ji budete pamatovat navěky. Snivý a na dobu svého vzniku velmi vizuálně přitažlivý snímek jakoby přenášel některé Dalího vize do světa filmu. Je to rozhodně něco úplně jiného, než jsem měl možnost doposud vidět. Není vlastně surrealismus i fakt, že ve filmu Andaluský pes se neobjeví žádný pes, natož andaluský? A existuje vůbec taková rasa? Hm? :-) (31.03.2009)

salvador dali??? dokonaly umelec je to a tento film? nadhera, nic ine len cista kruta nadhera a nepochopitelnost v istych momentoch. (27.08.2009)

Zpočátku mě film skoro vůbec neoslovil. Avšak surrealismus má vyvolávat představy a ty ten film rozhodně ve mně vyvolal. Takže mohu říci, že ten film byl vcelku zajímavý. Velmi zajímavé bylo, že autor filmu pracoval s jedním prvkem, který se prolínal celým filmem. Tím byla ta proužkovaná kravata a krabička. Díky tomu ten film působil jako celek a ne jako nahodilé představy, což v podstatě ten film byl. (06.09.2010)

Netvrdím, že to je bůhví jaký skvost, ale dejme tomu, že je to poměrně působivý experiment... (13.09.2010)

Nechutnosť ktorá ma neskutočne nudila. Mám uprdele komu sa to kedy páčilo a kto bol na premiére. Nemávam nočné mory a nemám rád keď niekto vytrhne krave oko a hrá sa že ho rozrezáva dievčaťu. Vôbec nemám rád mŕtvoly oslov na klavíroch. Nemám rád zúfalé výzvy k samovražde od nestabilných potenciálnych samovrahov po ktorých premietaní tehotné ženy potratia. Nemám rád keď je psychopatický režisér pripravený hádzať do divákov kamene ak by sa im náhodou film nepáčil. (21.09.2010)

nelogické obrazy, náznak děje, absurdní pojetí času...přesně takhle by podle mě měl vypadat surrealismus na filmovém plátně a to také Andaluský pes splňuje na jedničku, jen mi tu trochu chyběla Dalího "Hořící žirafa".Tohle dílo se prostě nedá posuzovat jako film. (06.09.2011)

Důvody, proč bych Andaluskému psovi měla dát něco jiného než odpad: Je to staré. Je to surrealistické. Hraje tam Salvádor Dalí. Film, který byl vytvořený na základě snů bez jakéhokoliv řádu ani nemusíte vidět, abyste věděli, že nebude stát za nic. (16.10.2011)

První film, kterému se povedlo, že opravdu nemá žádnou myšlenku a téměř nulový děj - tato věc ho vyzdvihuje z bažin na úžasných 79%, na které by určitě nedosáhnul, nebýt první svého druhu. Tento film jsem nepochopil a asi ani nepochopím, ale přesto si ho vážím, protože muselo dát velkou práci ho vymyslet a realizovat. (27.11.2011)

Kombinací dvou základních prvků surrealismu, tedy psychického automatismu a magického realismu, bylo docíleno velice působivého uměleckého díla, které si dodnes zaslouží obdiv, nelze jinak, než věnovat této skvělé podívané plný počet hvězd. (29.07.2013)

Surrealistická groteska? 80 let od vzniku asi spíše ta groteska. Chyběl tam už jen Frigo na mašině. Je ovšem třeba ocenit morbidní imaginaci tvůrců. Chtěl jsem tu "slavnou klasiku" vidět, ale nijak mě to nenadchlo. Dávám přednost statickým (Dalího) surrealistickým obrazům. (21.01.2014)

Vždy si vážím novatorske odvahy a experimenty mam moc rád stejně jako Daliho a tudis surrealismus. (11.10.2014)

Toto je prvý surrealistický film,aký som kedy videla...a presne takto som si ho aj predstavovala. Je to skvelé! (23.03.2015)

Surrealistický film. Čo k tomu povedať? V jednu chvíľu je to také, že človek chce plakať a v jednu chvíľu sa smeje na vtipnosti scény. Nejako som v tom príbeh ani nehľadal. Keď sme to v škole pozerali na jednej z prednášok, musel som sa vyslovene ovládať, aby som tam nemal hlasné emočné výlevy, či už smiechu alebo plaču. Inak kvalitné spracovanie, na to, z akej doby daný film pochádza. :D (07.06.2018)

Absolutní nelogičnost, poměrně nechutné výjevy viz. rozříznutí oka. (06.06.2020)

Séria nezmyselných scén (26.12.2021)

Skvělý, čistej sireál, myšlenky se při dívání honí hlavou bez jakékoliv možnosti je usměrnit, krásnej uměleckej požitek! (07.09.2008)

Ten jeden z prvních záběrů s břitvou projíždějící oko je jeden z nejsilnějších, které jsem viděl. Ječtě teď mne mrazí, když si na to vzpomenu. Pak začne nesourodý chaos, který jsem se ani nesnažil pochopit. Prostě se střídají nesourodé více nebo méně úchylné záběry. (15.02.2009)

Surrealistický bonbonek od mistrů Dalího a Buňuela. O rozřízlém oku, broucích lezoucích z ruky nebo tažení dvou klavírů se mi zatím nezdálo, ale film mě donutil k zamyšlení se nad tím, o čem se nám vlastně zdá a jaký to má smysl. Geniální filmík. (14.02.2010)

dusot kopyt železniční přejezd přibližují se chvění (20.12.2010)

U tohoto krátkého filmu se mi ani po opakovaném zhlédnutí nepodařilo rozklíčovat jeho symboliku, asi půjde jen o automatizované scény skládané za sebou, tak jak autory postupně napadaly. Klasická scéna rozřezávaného oka se mnou pokaždé trhne a mnohdy si na ni vzpomenu, když mi někdo mává před obličejem s listy papíru. Poté co muž odstrkávaný ženou z ničeho nic popadne lana a táhne klavír s voly tak se musím usmát a představím si, jak skutečně obtěžující musí být takové postelové loudění. Někdy se tímto filmem „ladím“ na sledovací vlnu. Zbaví mě to myšlenek na aktuální dění a připne k obrazovce. Těžko tento film popsat v pár větách, jde o seskládání nespojených scén. Ale už jen kvuli rozřízlému oku, ho všem doporučuji. (09.01.2012)