The Last Theft
Obsahy(1)
Černá groteska Jiřího Barty o nenasytném zloději, kterého touha po zlatě zavede do světa iluzí a klamů. Krátký film J. Barty je vlastně hraným filmem s minimem animace a přece s maximem výtvarného výrazu. Výtvarné je nejen scénické aranžmá, maskování aktérů a záběrová kompozice, ale především kolorit, jenž dává této hororové moralitě o tom, jak kosa lačnosti narazila na kámen krvelačnosti, další dimenzi ironického nadhledu. Jde o černou grotesku o zaslepeném lupiči, který je posléze svými obětmi z onoho světa okraden o to nejcennější, o vlastní krev. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Veksláckej zlodějíček s mimořádně nechutným řídkým sumčím knírem byl extra slizkej a šíleně osmdesátkovej, že by to na horor stačilo samo o sobě, a já mu přál krutou smrt. Zklamán jsem nebyl, jen klidně mohla být o něco hroznější. K tomu výtečná Kocábova hudba, práce s kamerou a barvami a František Husák v barokním a nemocničním. To by se Heduš divila, co dělá Ludva po nocích. Působivé. Zatraceně působivé. ()
Poslední lup je výbornou volbou pro milovníky filmových experimentů, hříček a výtvarně pozoruhodných snímků. Děj je podružný,rozhodující je atmosféra tajemna a karikované dekadence, kterou vytváří množství bizardních rekvizit, hra světel, kolorované pozadí a podmanivá hudba. Samotná zápletka je vlastně jen na 20 minut prodloužená anekdota o potrestané chamtivosti, ale díky obrazové originalitě a výtvarné kompozici je Posledí lup přesně tím druhem filmů, které mě oslovují. Škoda, že jsou takovou vzácností...Stroj na vysávání krve bude navždy patřit do zlatého fondu mých filmových vzpomínek. Celkový dojem 95%. ()
Poslední lup je černá groteska s minimem animace, ale s obrovským umem výtvarného citu a umělecké tvořivosti, ve které hrají František Husák (jeho dáma opravdu nahání strach), Zdeněk Martínek (umrlec, jakoby by přímo vylezl z hrobu) a Ivan Vojtek (který se nápadně podobá Vladimíru Menšíkovi, haha). Příběh o zloději, který se dostane do světa mimo lidský dosah je hlavně ozvláštněn již zmíněnou stylizací a různými barevnými filtry na kameru, kostýmy, maskérskou prací a dechberoucí atmosférou. Ojedinělá procházka světem iluzí a fantazie, zabalená do horrorového hávu. O hudební složku se postaral Michael Kocáb a jeho práce je dalším dokonalým požitkem a k filmu pasuje jako baba do kotle. Opomenout bych asi neměl zajímavost, že o scénář se postaral spřízněný tvůrce a animátor Václav Mergl. ()
Nechci tvrdit, že pointu si J.Bárta a V.Mergl vypůjčili z Ohavného Dr.Phibese, ale i kdyby, mně to vůbec nevadí. Mistrné skloubení Bártových obrazů s herci a hudbou vytvořilo i dnes působivý...horror? Kdysi mne hodně strašil, dnes ho obdivuji. S jakou grácií se chopil F.Husák postavy krvavé hraběnky, je obdivuhodné. Barevné filtry, stylizace, horrorové prvky - pavučiny, pavouci, holé větve v mlze, šerosvit... Něžná nožka sešlapuje šlapadlo zas a znova a malé děvčátko se již nemůže dočkat. Jeho úsměv je však poněkud zubatý... ()
"Néééé !!" Ale ano !! Of course, Husák rulez !! Podobně jako Jiří Barta.. Další perla hozená sviním, další Bartův skvostný filmový experiment na poli animace jasně naznačuje, proč ho spousta odborníků, pod jejichž mínění bych se jen podepsal, považuje za hrdého následníka odkazu Jiřího Trnky.. Byť tedy Poslední lup asociuje spíš páně Švankmajera.. Zaujme i Kocábův hudební motiv, stejně jako otázka, proč vlastně člen Pražského výběru jako ryze filmový tvůrce boduje jen zřídkakdy.. Proč však platí Barta s Trnkou ve své domovině nadále za silně nedoceněné persony, už je zase otázka zcela jiná.. ()
Galerie (3)
Photo © Krátký film Praha
Reklama