Sisu

Vlastne jsem od toho cekal asi vic. Na naprostej zaklad osekanej pribeh ve stylu nasrali jste me, tak vas vsechny zabiju, kdy se tady fakt nic jinyho nez nahaneni hlavniho borce s nackama nedeje a vsechny dialogy by se vesly na pul stranky, by mi nevadil, jenze ono se to i pri kraticky stopazi vcelku tahne. Laponsko sice vypada nadherne, Tommila je bezchybnej, ale chtelo by to proste trosku dravejsi rezii, sviznejsi hudbu a aspon nejaky napeti. Takhle je to jen sled ultra brutalnich a krvavejch scenek, kdy se zabijej nackove na sto zpusobu. Navic obcas uz je to fakt desne prehnany. Na druhou stranu je tu i par fakt skvelejch a stylovejch scen a je videt inspirace Tarantinem. Na jedno skouknuti v pohode, ale nejakej kult se z toho asi nestane. (26.01.2024)

Za mě jen stylový žánrový výplach. Nic dalšího v tom nehledejme, protože to tam není. Nacistická vojska se rok před koncem války stahují z Finska, přesto pustoší, co jim přijde pod ruku, aby záhy narazila na samotáře na koni a se psem, který si lecčíms prošel a nechce potíže. Ovšem zrovna v divočině Laponska objevil zlatou žílu a snaží se svůj poklad převést do bezpečí. Jestli on ten děda u sebe nějaké to zlato náhodou nemá… Jasně, že má, ovšem zrovna tak i zatraceně silné odhodlání a úctyhodnou vojenskou minulost, stejně jako pověst, která ho provází a kvůli které by měli být náckové na pozoru. Jalmari Helander (zkusme zapomenout na jeho průšvih s názvem Sejmi prezidenta) se těžce inspiruje, kde se dá, mísí několik žánrů, ale především přináší dostatek zábavného násilí. Tedy do určité doby. Jeho zlatokop má totiž solidní tempo, jenže v druhé polovině se to celé začne opakovat, zajídat a i nápady jsou stále méně záživné. I choreograficky a vizuálně to jde nemile dolů a letoun už to rozhodně nezachrání. A u vrčícího Jormy Tommily to je prakticky stejné. Jeho nezastavitelný bourák mě bavil, ale postupem času mi bylo tak nějak jedno, zda mu někdo přeci jen tu hlavu jakkoliv oddělí od těla. Sympatické, jednoduché, nijak objevné. (20.05.2023)

„Není nesmrtelný, jen prostě odmítá zemřít.“ První půlhodinu to vypadalo na plný počet hvězd, jenže pak to začalo trochu drhnout, některé scény byly trochu delší než by jim slušelo, začal tomu tak trochu padat řetěz. Nicméně i tak zábavně ujetá divočina s řadou skvělých momentů. Prequel, kde by Aatami podobným způsobem vykostil těch 300 Rusů, bych si určitě nenechal ujít. (22.12.2023)

Tohle není žádný finský John Wick. Když už, tak Volný pád. Finskému dědkovi prostě přeteče míra a posedne ho berserksgangr, což odnese jednotka ustupujících esesáků. S nějakou vymakanou choreografií si tu nikdo hlavu nelámal, ale to vůbec nevadí, protože v tomto případě jde o plnohodnotnou řezničinu s rozprskávajícími těly, létajícími končetinami a nouze není ani o rozšmelcované kebule, přičemž hlavní zbraní titulního hrdiny je krumpáč. Když se to zrovna nemydlí, tak to sice není žádná hitparáda, ale když už nic, tak kameře se podařilo sem tam zachytit nehostinné finské prostředí a některé záběry jsou krásně morbidně poetické. Sice jsem čekal, že si z toho sednu na zadek, ale i když k tomu nedošlo, jsem spokojen. 70% (20.05.2023)

Finové si natočili takový válečný western. Nádherná krajina hodně pomáhá a dodává tomu punc izolovanosti. Hlavní drsňák není žádný akční herec, ale postupné budování jeho legendy mě bavilo, že jsem pak s chutí toleroval ty nesmysle, co přežil. Je sympatické, že si natočili takovýhle přímočarý film, ale na nejvyšší ligu chybí lepší hrdina, akce nebo alespoň rafinovanější děj. (04.02.2024)