Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pierre Martel byl úspěšným podnikatelem, na mizinu ho ale přivedl nákladný život po boku náročné milenky Florencie. Aby se vyhnul společenskému znemožnění, pod jménem Pierre Muller vstoupí do cizinecké legie a odjíždí do severní Afriky. Tady se setkává s barovou zpěvačkou Irmou, která je až nápadně podobná jeho bývalé lásce. Pierre k ní vzplane láskou a hodlá s ní začít nový život ve Francii, kam se vrací převzít rodinné dědictví. Ve Francii se ale znovu setkává s Florencií.
Významný francouzský režisér Jacques Feyder pracoval od konce dvacátých let v Hollywoodu, po neshodách s producenty se ale v roce 1932 vrátil do Francie. Romantické drama Velká hra (Le grand jeu) bylo jeho první prací po návratu a natočeno bylo na základě scénáře slavného Charlese Spaaka v průběhu roku 1933. Feyder chtěl pro natáčení v severní Africe získat spolupráci legionářů, což se mu ale nepodařilo, ve filmu bylo proto použito několik dokumentárních záběrů. Pro hlavní roli Pierra byl původně osloven Charles Boyer, ten se ale s režisérem nedohodl na podmínkách a hlavní postavu nakonec hrál populární divadelní herec Pierre Richard-Willm. Pro něj to byla zdánlivě jedna z mnoha uniformovaných rolí, jaké hrál často, tento film ale patří k významným příspěvkům z žánru francouzského poetického realismu. Z dalšího hereckého obsazení stojí za zmínku režisérova manželka Françoise Rosay.
Velká hra byla diváckým úspěchem v roce 1934, spokojena byla i kritika. Odborníci především vyzdvihovali celkové vyznění filmu, na druhou stranu kriticky pohlíželi na herecké výkony ústředního páru (kromě Pierra Richard-Willma to byla Marie Bell). Feyder navíc odstartoval oblibu filmařů užívat prostředí cizineckých legií jako kulisu pro děj a ještě ve třicátých letech vzniklo několik dalších podobných snímků. Ve Francii měl film premiéru 2. května 1934 a v témže roce byl s úspěchem uveden na festivalu v Benátkách, kde byl nominován na cenu za nejlepší film (Mussoliniho pohár). V roce 2007 vyšel film ve Francii na DVD. (argenson)

(více)

Recenze (3)

StaryMech 

všechny recenze uživatele

Odslazené melodrama osudové vášně, jehož jedinou slabinu vidím v jisté rozvláčnosti. Hlavního mužského hrdinu ztvárnil jevištní blondýn (a sochař) Pierre Richard-Willm tu moderně, tam s nasazením příznačným pro němé filmy. Víc dojímají obě ženy. Významnější z nich,životem omlácenou majitelku hotelu Blanche, si zahrála režisérova manželka Francoise Rosay tak, že zastínila všechny ostatní ; druhá, Irma, představuje polovinu dvojrole Marie Bell - s hlasem jiné herečky. Zaujal mě i výstup mucholapek, v dějinách filmu možná ojedinělý. Škoda že hudby Hannse Eislera nebylo víc. Jeden z předchůdců poetického realismu (Feyderovi tu asistoval Carné) a inspirace pro Hitchcockovu "Závrať". ()

Reklama

Galerie (6)

Reklama

Reklama