Dobrý časy

Každý tu oslavoval Pattinsona, thrillerova zápletka ma zaujala, no hovorím si, toto bude film môjho dňa. Mýlil som sa. Ako Pattinson v roli vysušeného, akoby vazelínou potretého sockára bol fakt dobrý, o tom sa nesporím. Film ale naozaj pripomína Drive, ktorý som tiež nejak nepobral. A ten záverečný twist ma vôbec nešokoval, vlastne som si ho ani nevšimol. Film ma nenudil, je to natočené tak, že ste v očakávaní ďalšej scény, ale málo z nich skončí naozaj zaujímavo a posunie to niekam ďalej. (04.12.2017)

Určitě se v tomto případě jedná o jeden z nejzajímavěji natočených filmů roku 2017. Dynamický hudební podkres střídá dost alternativní metoda převádění scénáře na filmové plátno. Alternativní v tom smyslu, že všechno je ve filmu docela dost syrové, místy až lidsky odporné. No a v tom lidském hnusu se Robert Pattinson utápí se svojí postavou, u které herecky exceluje. Akorát jeho chování nedává vůbec žádný smysl. (28.12.2017)

Úlet, který si nejprve užijete a posléze pro něj nedokážete najít vysvětlení. Atmoška, která drapne jako vášnivá zrzka a jestli se považujete za olympioniky v disciplíně "Uhádnu jak to bude dál", tak tady jsem na vás fakt zvědav. Jo a Robert se může přestat maskovat, my už všichni víme, že Twilight nebyla jeho chyba a že hrát umí! (25.09.2017)

Benny a Josh Safdieovi- bratři a režiséři tohoto filmu natočili akční jízdu se sociální atmosférou a do hlavní role obsadili Roberta Pattisona. A dopadlo to následovně: Film začne a téměř do konce nespustí nohu z pedálu. Režie bratrů je zručná, Salfiedovi dokážou zručně natočit průjezd městem, historku či útěk před policií. Robert Pattison je v hlavní roli skvělý, Benny Safdie perfektně hraje autistického bratra a zbytek osazenstva je dostatečný (Barkhad Abdi je oficiálně nejlepší somálský herec všech dob!) Jisté chování postav je však občas až nepochopitelné, dějových předmetů občas až příliš a konec dostatečně neuspokojí. Je to škoda jelikož Salfiedovým se obzvlášť první polovina povedla. (28.09.2017)

Podstatně ušmudlanější a upocenější neo(n)-noir než Drive. Jak stylem, tak digresivním vyprávěním. Namísto přímočaré jízdy z bodu A do bodu B samé zbytečně okliky a slepé uličky. Čisté žánrovce se Good Time blíží pouze během úvodní bankovní loupeže, po které jde ovšem všechno z kopce způsobem, na jaký vás jiné heist movies nepřipraví. Connie nemá žádný plán. Improvizuje podle toho, kdo/co se mu připlete do cesty. Jedno nedomyšlené (a svou imbecilitou občas i velmi vtipné) rozhodnutí střídá další. Film rovněž vzbuzuje dojem, že vznikal „za běhu“, ale přitom drží pohromadě díky dobré rytmizaci (střídání klidných scén bez hudby a dynamických pasáží) a navracejícím se motivům (Connie je přesvědčen, že byl v minulém životě psem, což vysvětluje, proč si s jedním čtyřnohým přítelem později tak dobře rozumí). Protagonistovy snahy zachránit bratra před vězením je navíc systematicky využíváno k portrétování života newyorské spodiny a tento portrét lidí bez peněz, ambicí a naděje na lepší budoucnost, jejichž popíjení alkoholu a braní drog občas zpestří policejní brutalita, je ve výsledku stejně důležitý jako melodramatický příběh sebedestruktivní bratrské lásky (čímž film připomíná raného Scorseseho). Společně s nervním, vysoce viscerálním thrillerem (snímání téměř výhradně v detailech bez ustavujících záběrů) tak v jednom překvapivě kompaktním balení dostáváme i sociální drama v neonových barvách a s elektronickou hudbou (která mi kromě arkádových videoher asociovala i prvního Terminátora). Jisté je, že podobně nevyzpytatelný a srovnatelně intenzivní film v kině hned tak nezažijete. 85% (17.07.2017)