Kompromat

„Vieš, Ruská mentalita je iná ako naša Francúzska (našťastie svätá pravda).“ A pri tlmených svetlách  dvaja vytrénovaní baleťáci odhadzujú plášte a len trencle zachránili ani neboli ako ich Pán stvoril. Začnú sa po sebe váľať, hladkať a prečo nie, ani dlhý bozk nechýba. Tak to asi milovníci Irkutskej kultúrnej scény neočakávali v novo- rekonštruovanom divadle. Hľadisko onemelo, podaktorí sa nekultúrne zdvihli a odišli, sponzor sa radšej vyparil. Ešte že to nebolo v   Čečensku, Razman Achmatovič má túto otázku dááávno vyriešenú, LGBTI v Čečni totižto neexistuje. To by sa čudoval čo to za kúsky chlapci stvárajú a aj banderovskí šajtani by ho asi nevytočili viacej.  No a potom nastal hon na Žabožrúta. Najprv Ruský loch aj so vzorkou Vagnerovcov (to stojí zato) ale Ruská FSB, milícia, pohraničníci aj s  vlkmi dokopy nemajú na Žabožrúta. A to mali všetci šťastie lebo v močarinách na Rusko/Estónskej hranici zamordoval náčelníka FBS-ákov holými rukami. Všetko dobre dopadlo, bolo to radosti v Paríži ! ПИЗДЕЦ... блядь. (09.03.2023)

Název Kompromat odkazuje na známé praktiky KGB, která byla schopná lusknutím prstu pořídit kompro na nepohodlného občana a vám už je díky porovnání s nestárnoucím snímkem Harrisona Forda asi jasné, že represivním složkám zlého režimu bude podle neselhávajícího hitchcockovského schématu unikat nevinný (a naštěstí inteligentní) civilista. Inspirace pravdivými událostmi je bohužel trochu na škodu věci, protože útěk zoufalého muže do civilizovaných končin je snad až příliš předvídatelný a navzdory přesvědčivě znázorněné a všeobjímající ruské depresi nejde nikdy úplně na dřeň. Byť s tempem pracuje skvěle. Emoce tak nejvíc probouzí vysoce sympatická Světlana s tváří Joanny Kulig, která pomáhá nespravedlivě obviněnému Francouzovi. Jo, vysokorozpočtový hollywoodský remake bych si dal líbit hned. (09.03.2024)

„VAŠE TAKZVANÉ MORÁLNÍ HODNOTY JSOU POKŘIVENÉ A PONIŽUJÍCÍ. VLÁDNOU VÁM ZBABĚLCI A TY KONKRÉTNĚ PŘEDSTAVUJEŠ VŠECHNO, CO SE NÁM HNUSÍ“…  Tak prej nemáte jezdit do Ruska. A když už tam pojedete, tak se nechovejte jako bukvice, ale hlavně neslintejte nad cizí ženskou (páč víte hovno, komu patří). Máme tady zážitky z ruskýho vězení, jednoduchou ukázku práce FSB, ale taky toho, jak se o vás dokáže (vaše) demokratická země postarat... Prostě takovej opravdovej, zajímavej a  napínavej příběh. Navíc celkem uvěřitelnej!   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.)  Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Zjistím, jak se pozná (v Rusku) dobrej právník.  ///  Thx za titule „Piorun“.                 PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE *  NAPĚTÍ  ** (08.02.2023)

Konspirace/Lov/Útěk. Výborný špionážní Thriller dle pravdivých událostí z Francie ala Uprchlík po Francouzsku od režiséra parádního Zulu. Gilles Lellouche se ocitne ve velmi nepříjemné situaci. Je falešně obviněn z pedofilie své dcery a prsty v tom má mocná organizace KGB. Přesunutí do Ruské věznice s paragrafem č.42 to nechceš. ( Škoda, že se ve vězení neodehrává větší část filmu, tam by to bylo správně syrové). Nárok na obhajobu žádný, francouzské úřady bezmocné, jediným východiskem je útěk a modlitba. Tohle mě bavilo. Gilles Lellouche podává jako obvykle svůj standardně kvalitní herecký výkon ( připomíná mi Liama Neesona), výborná je hudba a povedlo se i napětí, které je v pár scénách hmatatelné. Jeden z těch filmů, kde se otvírá kudla v kapse. Situace, ve které se nikdo ocitnout nechce. Kdo rád konspirační Evropské Thrillery, rozhodně doporučuji. 8/10. (16.02.2023)

„Nikdy se nedozvíš, proč tě FSB uvěznila! Tak to u nás funguje.“ – „Na tanec je to docela drahé, že?“ Nutno podotknout, že FSB (Federální služba bezpečnosti) byla kdysi nechvalně známou agenturou KGB. Hlavní hrdina každopádně ani neví, čím se ruským úřadům znelíbil. Divák ovšem ví, že se tady jede zatraceně na náhodu. Ale postupně. Něco podobného se před časem opravdu stalo. Zatčený byl totiž v roce 2015 v Irkutsku na Sibiři jistý francouzský úředník. Také Mathieu se dozvídá, že se proti vykonstruovanému procesu nedá moc bránit (nakonec mu odklepnou 15 let), zemi mezitím opouští jeho manželka a malá dcerka (okolnosti se dozvídá až později) a z domácího vězení tak zvolí „jediné“ řešení: útěk. Potud je to (včetně zobrazení ruské deprese) velmi slušné. Jenže následné kroky zoufalého muže (respektive tvůrců) jsou předvídatelné a místy dost hloupé a nahodilé. Třeba při mecheche na francouzském velvyslanectví ho v davu zahlédne šéf pronásledovatelů, záhy ho na moskevské ulici pozná další, aby o pár vteřin později narazil na Světlanu (která mu pomáhá a se kterou má pak čas zařádit si na zadním sedadle auta). V závěru už jsem jen kroutil hlavou, co režisér Jérôme Salle (chválený thriller Zulu) předvádí. Nakonec překvapivě dietní tři hvězdy. (11.04.2023)