Samuraj

Pokus o průnik mezi lehkostí a bezmyšlenkovostí akčních samurajských a kung-fu filmů, a Kurosawovsky hutným vyprávěním v realistickém zobrazení prostředí starého japonska selhává v obou těchto rovinách - Do vážného dramatu mu chybí zajímavější zápletka s ne tak moc předvídatelným koncem, a naopak přebývá zbytečná snaha o humorné odlehčení. Akce je pak sice efektní, ale v pomalém tempu vyprávění se trochu ztrácí a je hyzděna odpornými efekty digitálních mečů a usekaných rukou. Ve výsledku je tak z filmu jen sbírka zajímavějších scén, dvou zapamatovatelných postav (Zatoichi a jeho námezdní sok) a několika krásných záběrů, převážně detailů na obličej, které díky papundeklovému feelingu ze všeho ostatního vypadají jako z jiného filmu. 6/10 (26.09.2007)

Klasické téma osamělého mstitele-poutníka, jehož slepota jeho umění korunuje ad absurdum. Už trochu méně klasické schéma pomsty - minimálně, co se výsledku týče. Z hlediska kitanovských krvavých hodů špička - choreograficky i vizuálně. Z hlediska samurajských příběhů poměrně novátorské. Výborné hudebně, rytmicky. A pak ten komediální obal - s ním jsem měl trochu problémy. Neříkám, že klasické samurajské filmy humor vůbec neobsahují, ale toto bylo na mě moc. Pousmál jsem se - dobře. Místo snad požadovaného odlehčení se mi tím však dostalo přílišného narušení linie příběhu. (28.07.2005)

Krištáľovo čisté. Kitano si uctieva Kurosawu, kultúrne zvyklosti, rozmer spravodlivosti, vytvára priesečník prístupov starých s tými novými a pridáva sa tak k autorom, ktorým nezáleží len na spätnom oslavovaní vlastnej minulosti, ale aj na súčasnom zosílení už beztak silného fenoménu. Nemá však za potreby okolo toho robiť zbytočný humbuk, ťaží z rytmizujúcej zvukovej stopy (súvzťažnosť s oraním roľníkov), "vyblednutého" filtrovania (asociuje vtedajšie spol. pomery, tj. chudoba vs. krutovláda), neunáhleného tempa (odpovedá plíživému putovaniu maséra Zatôichiho), westernových stretov (založené na choreografickej i obrazovej šťavnatosti) a hédonistickej formy (dovoľuje nasávať a naplno si užívať vyššie uvedené postupy). Takeshiho umelecká mutácia exploatácie je harmonická, mohla (v prospech veci) vyznieť závažnejšie, no i napriek tomu vzniká výberový výtvor o vyrovnanosti, sústredenosti, pomstichtivosti a preto neostáva nič iné ako sa z tejto nádielky iba úprimne tešiť. (20.02.2011)

Film se samuraji, natočený trochu jako western, trochu jako jakuzácká gangsterka. Záblesky brutálního násilí a bizarního humoru dávají vědět, že Kitano není při oprašování klasického námětu kdovíjak uctivý. WTF momenty zároveň nikdy netrvají příliš dlouho, aby narušily pozvolné vyprávěcí tempo a znevážily celkovou serióznost snímku. 80% Zajímavé komentáře: oli.G, Max-Wesslo, Aiax, Anderas, MartinNDL (30.05.2005)

Krvavý balet, tanec na poli, výuka blbců neohrabaným nešikou a slepý hrdina, který slepý není, vlastně nakonec je. Bojové scény jsou naturalistické, krev stříká proudem, a přesto máte pocit, jako byste sledovali mistrovská plátna velkého malíře. Jednotlivé střípky skládají pestrou mozaiku, kde zubatá s kosou je hojnou návštěvnicí. Stavba domu je minimalistickým videoklipem a za tanec na slavnosti by se nemusel stydět ani M.Jackson. Úderná hudba připomíná ve vypjatých pasážích Creatures (Siouxsie+Severin), jindy volně plyne či sklouzne do folklóru. Výživné, šťavnaté! (13.08.2012)