Režie:
Jódžiró TakitaKamera:
Takeši HamadaHudba:
Džó HisaišiHrají:
Kiiči Nakai, Kóiči Sató, Jui Nacukawa, Takehiro Murata, Miki Nakatani, Rjó Kase, Masato Sakai, Tecuró Tanba, Dai Watanabe, Keisuke Horibe, Sansei Šiomi (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Za dávných časů bylo v Japonsku bráno opuštění klanu jako zrada, ale Kanichiro Yoshimura ze své rodné vesnice přesto odešel. Dostal se do elitní Shinsengumi, školy nejlepších samurajů. A i když zprvu jako samuraj příliš nevypadal, choval se hamižně a pro pár pytlů rýže neváhal sekat hlavy, byl opravdovým hrdinou. Měl k tomu veliký důvod - lásku k rodině, kterou musel zasytit. Když se nad vládou samurajů začala stahovat mračna a přišla dlouhá a nemilosrdná válka, měl krví zbrocený Youshimura jen jediný sen: po letech zase spatřit svou rodinu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Pomerne silný príbeh, podávaný spätne formou spomienok dvoch účastníkov udalostí okolo samuraja Yoshimuru a japonskej občianskej vojny, do ktorej boli jednotky Shinsengumi, ktorých bol Yoshimura členom zapojené, pričom každý z nich sa na vec díval z odlišného uhla pohľadu, čo v očiach diváka vytvára určitú metamorfózu tejto, sprvoti možno nepríliš sympatickej postavy. ()
Velmi mě překvapilo, jak nudně se dá zpracovat jedna z nejpamětihodnějších a nejomílanějších událostí japonské historie, tedy události kolem Shinsengumi a konec éry šogunátu Tokugawa. První polovina filmu je ještě zajímavá s výbornými souboji na začátku, ale po půlce se začíná děj neuvěřitelně táhnout a hlavně se stále jen hraje na city a skutek utek. Slabota. Ani postava hlavního hrdiny, která je ze začátku zajímavá a sympatická, ale brzy začne lézt na nervy, se příliš nevyvedla. ()
Moje nová srdeční samurajská záležitost. Krásný retrospektivně vyprávěný příběh o cti samuraje, cti manžela/otce a cti člověka. A to vše v pozadí soumraku Šogunátu a tím i samurajů a nástup nové éry. Přes dvě hodiny krasně provedeného děje, výprava, herecké výkony, příběh, režie. A akční scény jsou taktéž na jedničku. Kanichiro je můj nový hrdina. Nemám moc co dodat, Mibu gishi den je mým novým favoritem na žebříčku vizuálních děl z doby feudálního Japonska. Protože je to skvělá záležitost od první minuty, do poslední sekundy (a kdo chce, může se kochat i během titulků). ()
When the Last Sword Is Drawn začíná tuším v roce 1899, kdy postarší muž přinese k téměř již přestěhovanému lékaři svého nemocného vnuka. A zatímco doktorova manželka vyšetří dítě, muži se napijí saké a začnou vzpomínat nad jednou fotkou, která stojí doktorovi na stole. A tak se film přesune asi o 30 let zpátky, kdy onen starší muž patřil k Shinsengumi. A takhle střídavě vzpomíná on, občas lékař a občas i nějaká postava ze vzpomínek. Což vyplynulo v to, že jsem v tom měl skoro třetinu filmu docela "guláš", kdo je kdo a proč jedná tak, jak jedná. Navíc ten konec, resp. pár desítek minut ke konci, ztratí tempo a po těch dvou hodinách se to přeci jen začně trochu vléct... ovšem samotný závěr je velmi povedený. ____ Ale ačkoliv jsem teď spíše kritizoval, film se mi vlastně docela líbil. ()
Film trocha podobny Yamadovej samurajskej trilogii, chudobny samuraj, ktory musi zivit svoju rodinu + moralny konflikt. Naviac, hlavny hrdina stoji ako historia ukazala na nespravnej strane, na strane shinsengumi, tajnej policie shogunatu, ktory v reformach meidzi padol. Bohuzial, Yojiro Takita nema skusenosti Yoji Yamadu a film menej drzi pokope, je menej realisticky a predchdzajuce mainstreamove hity Yojiro Takita-tu tiez nepomohli zamyslanemu autorskemu vyzneniu. ()
Galerie (10)
Photo © Awoora Entertainment
Reklama