Folk flest bor i Kina
Utopia - Nobody is Perfect in the Perfect Country
Utópia, najviac ľudí žije v Číne
Obsahy(1)
Kdo vlastně žije v Norsku, v této na první pohled úplně dokonalé zemi? Odpověď na tuto otázku můžete najít v překvapujícím filmu vyprávějícím osm příběhů inspirovaných osmi politickými stranami, které napsalo šest scenáristů a natočilo devět režisérů. Vše se odehrává během magických čtyřiadvaceti hodin před norskými volbami při benzinové pumpě, jež patří jistému Lassemu. Toto místo je jakýsi mikrokosmos, reprezentující celou norskou společnost: v této řídce osídlené zemi velkých vzdáleností se každý, kdo chce volit, musí zastavit pro benzin a natankovat. Lasse si sice vydělává na živobytí prodejem benzinu, ve skutečnosti by ale chtěl být pilotem. Teď ho však čeká neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin... Absurdní komedie o maličkostech a jejich obrovských důsledcích. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (76)
Jeden z pripadu, kdy jedno zkouknuti urcite nestaci... k duchodcovske morbidni scene opravdu neni co dodat. ()
Úplně bych zapomněl, že natočit svěží, vtipný a dobrý film vlastně není nic těžkého. Stačí mít prostě jiný, nekonfliktní, pohled na svět a dílo se prostě musí podařit. Tento film je takový trochu povídkový, skáče z člověka na člověka a spojuje to vlastně jedna benzínová pumpa. No a je to o radosti ze života, i když tam tý radosti moc není, bo je to docela kruté, přesto je to komedie a dobrá! Vyprávět se to nedá, vidět nutno. Pobavil mě hlavně manželský pár na výletě, ona vypráví, on taky, dva monology. On vystoupí z auta a jde se vykoupat. Cizí chlap mu sebere šaty, obleče si je, nasedne do auta, nastartuje a jede se. Manželka si vůbec nevšimne, že má jiného muže. Ten stále plave v rybníce. Dokonalé. 80% ()
Norská povídková politická satira. Odrazuje vás to? Tak se nenechte odradit. Přišli byste o svěží, zajímavý, nádherně ironický film, který si v každé z povídek bere na mušku jednu z norských politických stran. Jednotlivé povídky můžete chápat jako výstižné alegorie jednotlivých stranických ideologií (strana práce aneb kam vede solidární jednání bez promýšlení důsledků) nebo jako vtipné a někdy dojemné příběhy ze života. Pro všechny příznivce politické nekorektnosti a taky pro odpůrce dobročninných sbírek ;) ()
Originálních počinů není nikdy dost, a když mimo svoji jedinečnost nabídnou i něco navíc, tak tím lépe. Skupinka Norských režisérů dostala za úkol zmapovat tamní politickou scénu. Každý si vybral jednu parlamentní stranu, a natočil povídku ve které vyzdvihuje základní myšlenku zvolené partaje, a dovádí ji ad absurdum. Satirou a sarkasmem se nešetřilo, s politickou korektností si nikdo hlavu nelámal, a i proto vznikl snímek který ke svým filmovým kvalitám přidává mrazivě nezkreslený pohled do duše lidí skandinávského království. Nebo hořko-sladkou poetiku života malého člověka, to podle divákovy pozice na stupnici optimismus - pesimismus. Jediným kazem na kráse je fakt, že informace o Norském stranickém systému nepatří v Česku k obecně známým, a k plnému zážitku je nutné si alespoň něco málo zjistit dopředu. To neplatí pro poslední povídku, která je perfektně srozumitelná úplně každému. Nezbývá než doufat, že se i naše kinematografie jednou zmůže na podobně progresivní projekt. ()
Jedna benzínová pumpa a několik povídek. Několik obrazů z jednoho světa. Jeden svět a v něm několik dalších. Jeden film a v něm vše a nic. Neptejte se proč, dívejte se, užívejte si, naučte se létat! ()
Osm povídek inspirovaných charakteristickými rysy osmi norských politických stran. Každá soudobá "ideologie" má svou slabinu, což se zde daří vtipně využít a karikovat. První (s nadsázkou) politologická studie, která mne nenudila. ()
Error 2250 aneb pětaosmdesátiminutový Norský zásek. Ze všech krátkých povídek se našlo něco co mě bavilo, nicméně význám celku mě uniká.... ()
Tenhle film je něco jako Noc na Zemi nebo Mystery Train po norsku. Povídkový komediální drama o Norsku v době voleb. Každá povídka je jiná. Jedna lepší-druhá horší, jedna vtipná-druhá smutná, jedna napínavá-druhá trochu nudná. Po pokoji z toho neskáču, ale je to zase jeden z těch lepších kousků ze Skandinávie. PS:Nemohli by se všichni Komančové za zpěvu Internacionály utopit v bažině? ()
Hrstka povídek kolísavé kvality, pro které je zdánlivě jediným sjednocujícím prvkem značný nadhled občas s milým dotekem absurdna. Funguje to překvapivě dobře i na člověka, který k snímku přijde jako slepý k houslím, a není si tak vědom toho, že každá s osmi povídek je satirickou metaforou nějaké norské politické strany (což byl můj případ). I tak jsou z toho silné 3* s náběhem na čtvrtou. Pokud jste Nor, nebo je norská politologie vaším koníčkem, je to film pro vás! ()
Tak tohle jsem vůbec nečekal, možná i kvůli poněkud zavádějícímu názvu. Příjemné, pomalu plynoucí a hlavně úsměvné vyprávění několika částečně souvisejících příběhů, ze kterého poetika číší na všechny strany. 95% ()
Krásne. Po dlhej dobe prózy som práve vzhliadol poéziu. Vytvorené s obrovským citom pre ľudský príbeh, úsmevné, smutné, abstraktné i realistické. Pohladenie pre dušu. Najkrajší filmový zážitok tohto roka. ()
Zajímavé příběhy, některé jsou vynikající např. lhostejnost, láska nebo slepota. Vše je prodknuto středobodem jedné zapadlé pumpy, ke které se sjíždějí kdejaké existence a kde dojde k životnímu přelomu těchto lidí. Hodně zajímavé. Seveřani jedou. ()
Opravdu originální počin, odehrávající se v okolí benzinky uprostřed norské přírody a o tom, co vše se může okolo takového benzínového výčepu stát. Opravdu skvělá je pasáž s dětmi prodávajícími losy, ale je to asi hlavně těmi dětmi, které mají prostě ojedinělý kukuč:)) Film se nebojí drastického humoru, jako v přírodě obětujících se pionýrů. A především oceňuji dobrý a zároveň nefraškovitý konec, který především u filmů oceňuji. ()
Neuvěřitelně milé překvapení, film složený z minipříběhů jen lehce spolu související lokalitou. Ironie, černý humor, absurdní zvraty a Internacionála v bažinách. ()
Historky od benzínky po norsku. Velmi povedené. ()
Milá komediálně laděná podívaná tvořená z povídek, které každá cílí na něco jiného, i proto je jejich zajímavost a povedenost rozdílná. Nejvíce si mi líbila asi hned ta první s koupajícím se otcem. ()
Opravdu zajímavý, těžko hodnotitelný film. K pochopení jednotlivých příběhů není třeba znát politickou scénu v Norsku, i neznalým, mezi které rozhodně patřím, některé strany dojdou hned. Jako komedii bych Utopii neviděl, ano také se u ní zasmějete, ale většinou je to spíše mrazivé drama, u kterého je nad čím přemýšlet. Která povídka byla nejlepší si netroufnu říct, je jich tu více kvalitních a velice pěkný je i jediný příběh, který jednotlivé povídky propojuje, tedy příběh Lasse. Snad jako z každého severského filmu, i u z Utopie na vás dýchne ta pravá norská atmosféra, ke které opět dopomáhá místní klima, krajina a hlavně pěkná kamera. 80% ()
Životní příběhy obyčejných lidí, které spojuje jedna benzínová pumpa kdesi v Norsku. I když je to komedie, tak humor, který je ve filmu obsažený je spíše ten úsměv vyvolávající než nějaký za-břicho-popadající a navíc je ještě severského rázu. Kdo filmy z této části Evropy nezná, tak bude možná zklamán co je to za ptákovinu, ale já osobně jsem těmito neobyčejnými příběhy obyčejných lidí nadšen. ()
Co maj furt ty Norové s tou Čínou ? Viz. V Číně jedí psy aneb další norská podivnost, kde mě přesvědčujou, jaký maj smysl pro vytváření absurdních situací. ()
Můj úplně první film, který jsem kdy viděl na MFF ve Varech a navíc úplná náhoda. Byl jediný, na který jsem ještě sehnal lístek a hned takováto trefa! Ačkoliv figuruje v názvu snímku Čína, je v hlavní roli Norsko a jeho lidé resp. alegorie na jednotlivé strany norského politického spektra. Na každou z 8 stran vytvořili různí režiséři (údajně na základě losování) vtipné i smutné povídky zasazené do jednoho předvolebního dne kdesi u odlehlé benzínové pumpy. Škoda, že někdo u nás před volbami nevytvořil něco podobného, některé strany by mohly být velice zajímavé . ()