Anatomie pádu

Napriek dĺžke, ktorá mohla byť zredukovaná, som si tento film, o ktorom som predtým nič nevedel, s chuťou pozrel. Najviac sa pod môj pozitívny vnem podpísal kvalitný scenár, i keď niektoré pasáže z úst 11-ročného chlapca príliš dôveryhodne nepôsobili. A na druhom mieste samozrejme Sandra Huller, ktorá naopak dôveryhodne pôsobila. Aj scény v súdnej sieni boli zaujímavé, i keď "se tu objevil takový nešvar". V oboch posledne pozretých filmoch sa fakty poskytujú divákovi, ako keby sa lúpala cibuľa. Nemyslím, že je to dobré ani pre jednu stranu. (16.04.2024)

Je to už moja takmer povinná jazda zhliadnuť filmy nominované na Oscara ešte pred slávnostným večerom. Stále akosi nechápem ako sa medzi 10 naj filmov dostal francúzky film, vieme, že nedávno Oscarov pozbieral dokonca kórejský. Pre zahraničné filmy bola predsa vždy určená kategória naj zahraničný film, takže som z toho trochu vedľa. kto pozná odpoveď nech mi napíše, budem vďačný. Anatómia pádu má úctihodných 150 minút, čo vzhľadom na pomerne jednoduchý dej nie je málo. Zahrané je to veľmi solídne, civilne, jednoducho max. realisticky. Spisovateľka Sandra je tak trochu divná, divák nemá pocit, že by za mŕtvym manželom smútila a tuší, že niečo skrýva. Nenudil som sa, ale do poslednej chvíle, do posledného záberu som čakal, že sa niečo závažné odhalí, alebo krátkym záberom naznačí, ale ono nič...Veľmi precízna sonda do jedného komplikovaného manželského vzťahu, vyšetrovanie i kvalitné scény zo súdnej siene, ale nečakajte nič viac. Emočne prekvapivo dosť chladný film, preto priemer. 60%. (30.01.2024)

Jako náruživý čtenář detektivek vždy upřednostňují jasně schéma - zločin, oběť, pátrání, vyšetřování, klidně co nejvíce zvratů a závěrečné vysvětlení nejlépe s posledním zvratem a šokujícím překvapením. Věděl jsem, že v Anatomii pádu mě toto schéma nečeká a ani vlastně nejde o to, kdo co spáchal a nespáchal. Především jde o důkladnou analýzu jedné rodiny, jež se dlouhodobě potýká s řadou překážek, jímž někteří její členové nedokáží čelit. Tuto skutečnost nejlépe vystihuje dle mého soudu nejlepší scéna celého filmu - gradující manželská hádka. Justine Triet na základě zatím dvou zhlédnutých filmů považuji za svéráznou autorku, netočí standardní podívanou. Sandra podává senzační výkon, o tom nemůže být sporu. Není možné nezmínit, a hlavně nezdůraznit výkon dětského herce, pro něj natáčení muselo být extrémně náročné! Zlaté glóby zasloužené. (08.01.2024)

Skvělá psychologická kriminálka, která více než z forenzních detailů, či detektivních postupů těží z prosté konverzace... Konverzace skvěle napsané i ztvárněné hlavní postavy. Pokud si myslíte, že ke správné kriminálce patří geniální detektiv, či hromada napětí, jste na omylu. Od začátku je patrné, že důkazy nejsou a nebudou, do popředí se dostává lidský rozměr a ten je právě vykreslován skrz dialogy i monology hlavní postavy. Stopáž kupodivu také není přepálená, zájem o film neupadá. Jen v samotném závěru jsem se přistihl, že bych raději ochutnal trochu hollywoodštější konec... 8/10 (07.01.2024)

Bezchybný, čistý dramatický tvar s magnetickou Sandrou Hüller a fantastickým dětským hercem. Síla filmu pramení z toho, jak ústřední detektivní záhadu přenáší z pole procedurální detektivky na pole charakterové studie, v jejímž centru se ocitá dětský protagonista. Hype po Cannes byl obří, moje lehká rezervovanost plyne z toho, že jde o film v něčem až příliš profesorský a podchlazený. (06.07.2023)