Božské děti

Některé ty scény jsou přímo skvělé, třeba to mytí bot, každá ta výměna bot, scéna, kdy ta bota uplave a holka se ji snaží chytit (pokud by vám přišlo, že moc píšu o botách, tak se nedivte, o ty tu jde především) a hodně se mi líbil i ten konec, zobrazující SPOILER že všechny poháry, medaile a sláva jsou ti úplně k ničemu, když nemáš na něco (pro nás) tak obyčejného, jako boty. Taky je to slušně natočené, v drtivé většině scén civilně zahrané a i s postavami se tu dobře pracuje, navíc jsou i docela obstojně představené a navíc nejsou černobílé. Líbilo se mi to hodně a po obrovském zklamání z filmu Želvy mohou létat mě Írán opět potěšil, ale na plný počet mi tam něco prostě chybí. Do děje mě to vtáhlo dostatečně a vedené je to chytře, ale těch detailních záběrů na ubulený dětský obličej je tam zbytečně moc a filozofie posuzování lidí podle toho, jaký druh bot nosí, mi je proti srsti. Znám lidi, kteří se tím řídí, ale ti se řídí opačnou teorií - a mě se nelíbí ani jedna. Je moc krátkozraká, předem odsuzující. A obávám se, že to z toho filmu mělo plynout i z vůle režiséra, nebylo to jenom vykreslení charakteru té malé holky. Ale jinak se mi to líbilo hodně a připomnělo mi to Bílý balónek od Panahiho - popravdě bych rád věděl, jak moc nebo jestli vůbec se tím Majdi inspiroval, protože jistá podobnost tam opravdu je. 4* (13.05.2021)

Roztomilé citové vydírání, nad kterým se dá výměnou za pár dětských botiček přihmouřit oko. Nejsem si jist, nakolik chce film poukázat na nezkaženost dětské duše a nakolik by rád západní společnosti sdělil, že v takové, pro nás nepředstavitelné, chudobě se skutečně nedá dělat nic jiného, než roztáhnout kobereček a modlit se k východu. :) Ale ne, cynismus a islamofobii na chvíli stranou, tohle se vcelku povedlo... 7/10 (23.01.2014)

Veľmi citlivý a dojímajúci film. Pri jeho sledovaní som mal podobný pocit, ako keď som pred 60 rokmi čítal Čenkovej deti. Bieda má dve podoby. Biedu lenivcov, prípadne závislákov a biedu tých, ktorí nedostali príležitosť. Prvá je odpudzujúca, druhá smutná. A veľmi ťažko sa nachádza empatia s ľuďmi, ktorých stíha jeden nezdar za druhým a ich deťmi, pre ktoré sú obyčajné tenisky nedosiahnuteľným artiklom. Film stojí a padá na vierohodnom výkone oboch malých hercov, ku ktorým sa ich otec ani nepribližuje. Neprekvapilo ma, že sa vo filme nevyskytujú bližšie pohľady na biedu a prepych existujúce vedľa seba, ani na všemocný klérus. Ani v dobe socializmu sa nenakrúcali filmy, ktoré by zobrazovali odvrátenú stránku šťastnej prítomnosti a ešte šťastnejšej budúcnosti pod vedením múdrej strany. Len by som rád spoznal odborníka, ktorý film zaradil medzi komédie. (26.04.2016)

Majid Majidi nám síce ukazuje neutešenú sociálnu situáciu na predmestí Teheránu a výrazné kontrasty so štvrťami bohatých, ale skôr mu išlo o to, aby bol divák po jeho filme dojatý, aby si odvážal optimistický dojem. Je zvláštne, že sociálna dráma pôsobí milo a jej hrdinovia sú na zožratie, je to ale príjemná zmena oproti európskym depkám z podobných sociálnych vrstiev. Pekne využitá kamera, teplé farby, napätie pri naháňaní topánky a záverečnom behu, takže Božie deti sú svojim spôsobom aj akčným športovým filmom. Len to športové oblečenie a oblečenie všeobecne bolo na celom svete, čiže aj v Iráne príšerné. Všimnite si tie saká pri záverečnom fotení no a o šušťákoch radšej ani nehovoriť. (08.12.2013)

Tenhle film se měl spíš jmenovat "Sneakers". K jeho shlédnutí mě nalákalo vysoké hodnocení zde na CSFD a skutečnost, že se jedná o snímek z filmově netypické země. To slibovalo jistou dávku neotřelosti a originálnosti. Musím potvrdit, že v tomto ohledu mě tahle v mnohém až absurdní komedie o ztracených botách a událostech na tuto újmu navazujících, vrcholících napínavým závodem, opravdu nezklamala. Vystupující dvojice dětských sourozenců zde podává tak bezprostřední, opravdový a dojímavý výkon, který ve spojení s prostředím tak odlišným od toho, co známe my, "civilizovaní" lidé, vytváří velice zajímavý filmový zážitek. Doporučuji! (25.04.2009)