Barbar

„Hororová maminka... loví, kojí miminka.“ Pozor! HomeAway i Airbnb mají akci! Ke každému pronajatému domku zážitkový poukaz zdarma, na bezva únikovou hru. Provozuje firma Zach Cregger, specializovaná na adrenalinové koupele, nadsázku, černý humor a vytírání si zadku hororovými klišé. U vchodu si nezapomeňte vzít svinovací 5metrové pásmo, pro měření půdorysů. Btw, tohle nečekané přehození žánrové výhybky mě úplně rozsekalo. HA! Provaz čouhající ze zdi. Co s ním? No co asi... Helemese, místnost pro natáčení kidnapped péčka, paráda! A co to mručí ve tmě? No hezký... olezlá, plesnivá mutr, zjevně příbuzná miláška Gluma. A už vidíme i hravého taťku, mírně za zenitem, s jeho velkou sbírkou homemade videí se zajímavou tematikou, díky níž měl v hobbymarketu věrnostní kartu a množstevní slevu na plastová prostěradla. Jo jo, tato únikovka je drsná, dravá i hravá. This is a Neighbourhood Watch Area. V temném sklepě miminka kňourají, mlíčko sají (brrr...) a s revolverem si zbrkle hrají. A lezou kam nemají. Iracionálnímu chování pětkrát zdar! (30.10.2022)

Velmi milé, zprvu velice nenápadné, překvapení. Rozjíždí se to sic celkem pomalu a u zapojení několika postav nechápete, proč figurují v příběhu, ovšem jakmile se to rozjede, tak je to paráda a udělalo mi to radost jako už dlouho žádný horor. Jen škoda, že to Foxové nemohli více rozparádit v kinech a větší parádu to udělalo až na Disney+. Snad na to však lidi koukali, Barbar si to zaslouží. Nic předem si nezjišťujte! (28.11.2022)

Cregger umí navodit znepokojivou atmosféru a pak vás udržovat v nejistotě, co z filmu vyleze, až do úplného konce. A občas na vás černohumorně mrknout. Navíc si dobře vybral obsazení, od sympatické hrdinky, přes dvojznačného Skarsgarda a tradičně zábavného Longa, až po představitele pana domácího. Solidní žánrovka. (20.12.2022)

To byla tedy jízda. Subjektivně mi přišlo, že film trval několik desítek hodin, během první půl hodiny stopáže jsem asi padesátkrát zvažovala, že film ani dokoukávat nebudu a několikrát ho přerušila, v jednu chvíli toto předsevzetí vydrželo asi týden, ale pak jsem se stejně vrátila, protože jsem slyšela spoustu lidí říkat, jak skvělý zážitek to byl, a já sama vím, že některé moje nejoblíbenější filmy jsem při prvním zhlédnutí nenáviděla a podobně. Zdá se mi, že hodně divákům se ta první část líbila nejvíc, ale mně to přišlo jako nekonečně nezajímavé čekání na "to", pro mě se thrillerové napínání nekonalo. Oba herci mi přišli nezajímaví/nedostatečně charismatičtí, aby ten nijaký dialog a trapné postávání utáhli (ano, vím, rouhání, promiň Bille, ale tak jsem to cítila), a reakce jejich postav mi přišly dost neadekvátní situaci, aniž by z toho film doopravdy těžil. Potom se tedy konečně začalo courat do sklepa, a tady se zase do cesty mezi mnou a skvělým zážitkem postavila nezkušenost scenáristy/režiséra. S takovou premisou se nabízí tolik možné mytologie, a to, co z ní nakonec uvidíme, mi přišlo nedostačující. V podstatě jenom jedna prázdná chodba, jeden prázdný pokoj a jeden sice přecpaný, ale i tak vzhledem k okolnostem docela prázdný pokoj, a to bylo všechno. Přece jen bych čekala, že při procházkách chodbami postavy najdou víc "věcí", taky třeba aspoň náznak, co se stalo s Billem, a vůbec. Na strašidelnosti, resp. barbarství šlo určitě hodně přidat, ve výsledku mi to vlastně přišlo docela krotké. Takže jako již tradičně říkám debut: nápad sice svěží, ale provedení je míle za jeho potenciálem, bohužel. (11.05.2023)

Někteří přitroublí kokotci, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „vkusní a erudovaní diváci z dělnických rodin“, jímž jakýkoliv nešablonovitý a pestrý děj s dialogy přesahujícími obvyklé hlavněproudé „vžžžžuuuum, sviiiist a splašššš“, a nedejsatan s více příběhovými linkami, způsobuje neurovagetativní zkraty, to evidentně příliš nepobrali, nebo je zmátlo přeslabikování anotace. Zde se totiž nejedná ani tak o dobře napsaný, kulantně porežírovaný a vskutku originální napínač či neotřele vkusný horor, nýbrž, laicky řečeno, o aparentní glorifikaci mateřství, profunditní adoraci feminity a expertní studii neoliberálních maternálních instinktů v kombinaci se senzitivním urbanistickým exkurzem do domurbistických habitací fabulózní aglomerace Deathtroit, hic et nunc obývané již jen veskrze altruistickými, konciliantními a excelentně asimilovatelnými entitami, vesměs rasistické dermální kolorace. Na tomto místě patrně mnozí výše kategorizovaní zmateně tápou, tudíž to pro hladší úzus chápavých končetin raději simplifikuji na prostší „Kdo tomu dal míň než tři, je totální pičus“. (02.11.2022)