Křehké vztahy

Nemusela by to být špatná,načernalá komedie,nebýt toho protivného provádějícího hlasu.Po polovině filmu jsem na větu "Náš hrdina"byl již značně alergický.No a onen hrdina(Philippe Harel)toho v reálu taky moc nenamluví,protože v celém filmu mluví v podstatě jen z podvědomí,takže tu máme prováděcí hlasy dva.A tyhle typy filmu nemusím.Navíc je škoda,že si oba herci role neprohodili,protože Garcia je koukatelnější a svůj komediální potenciál již v několika filmech jasně prokázal.Ale je to Harelův film,tak prostě hlavní roli hraje Harel.A hotovo. (29.06.2014)

Myslím, že príbehu to viacej svedčí na papieri a vidieť doslovnú adaptáciu po prečítaní knihy na filmovej obrazovke už nie je také zábavné ani zaujímavé, avšak bez znalosti predlohy funguje film ako solídny sprievodca Houellebecqovým debutom Rozšírenie bojového poľa. Myslím, že filmu sa podarilo zachytiť ducha predlohy, no všadeprítomný rozprávač môže pôsobiť trocha otravne. Režisér sa totiž musel potýkať s faktom, že samotný román je založený na monológoch hlavnej postavy. Oceňujem predovšetkým dobré herecké výkony hlavných predstaviteľov. (12.08.2017)

Tento filmík je o tej temnejšej stránke úspechu, ktorá je s ním vždy spojená ako misky váh...a to ľudia neúspešný, žijúci svoje životy v pre niekoho možno nudnom sivom priemere. Podľa mňa realistickejšie sa tá čoraz väčšia skupina ľudí ,ktorá sa ťažšie vyrovnáva s drastickými pravidlami súťaže v práci ale hlavne vo vzťahoch nedala vyjadriť. Aspoň na mne tento film zanechal hlbokú stopu a celý čas som sa pýtal sám seba či tam nepatrím aj ja. Ukazuje realitu takú akú prežívam často aj ja a bolo veľmi nepríjemné si pomerne často hovoriť...ach veď takéto niečo sa mi už stalo a podobne. No ale vlastne najmä to tvorí významnú časť môjho možno až privysokého hodnotenia. Napriek tomu, že sa film nesie vo veľmi pomalom tempe, dokáže sprostredkovať všetku frustráciu a bezmocnosť, ktorú hrdinovia prežívajú. Hlavne hlavný hrdina je podľa mňa jednou z najdesivejších postáv akú som kedy mal vo filme možnosť vidieť. Knižná predloha, ktorá vyvolala veľkú vlnu záujmu vo Francúzsku vraj zachádza v opise tejto z pohľadu filmu depresívnej doby ešte ďalej. (05.07.2006)

Sugestivní portrét muže, uvízlého v pocitu neschopnosti fungovat v současném světě, je vyprávěn pomocí vnitřních monologů a občasného komentáře přesně v tom lakonicky strnulém tónu, jenž odpovídá hrdinově vnitřní vyprahlosti. Dívat se na svět jeho očima, to jsou sice velmi sugestivní, ale i krušné dvě hodiny. 80 % (Ci 12/2007, str. 99) (14.02.2021)

Na pomezí *** a ****. Je s podivem, že film, který se tak věrně drží Houellebecqovy předlohy neudrží notu v závěru. Zuby nehty nás provede téměř všemi hlavními událostmi knihy, ale tempo, které k tomu využívá je příliš vláčné. Film neubíhá, ale pouze plyne. Naštěstí nenudí, ale k tomu aby správně fungoval, mu chybí dvě věci. Za prvé je občas nesmyslně krácen o vteřinové komentáře hlavního hrdiny, které knize dodávaly správný hořký humor a za druhé přichází o rázný závěr předlohy. Základní pointa knihy tak sice zůstává, ale je rozmělněna jednak díky nepříliš nápadité režii (točit stroze v úmyslu podtrhnout atmosféru by šlo jistě lépe), a druhotně "naději", kterou měla příběhu dodat postava Tisseranda, je nesmyslně přebyta nečekaným osudem hlavního hrdiny. Chápu, že autor si nemůže před producenty vždy vyskakovat, ale to hodnocení u mě pak taky ne. I přes jmenované výtky se ale nejedná o špatný film a nečtenáři budou jistě spokojenější než já. (21.02.2011)