poster

Cikáni jdou do nebe

  • O șatră urcă la cer

  • ruský

    Табор уходит в небо

  • ruský

    Tabor uchodit v nebo

  • slovenský

    Cigáni idú do neba

  • anglický

    Queen of the Gypsies

  • anglický

    Gypsies Are Found Near Heaven

Drama / Muzikál / Romantický

Sovětský svaz / Moldavsko, 1975, 99 min

Režie:

Emil Loteanu

Předloha:

Maxim Gorkij (kniha)

Hudba:

Jevgenij Doga
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Douglas
    ***

    Romanticko-dobrodružný cikánský příběh s chytlavými cikánskými melodiemi, jehož příběh se točí hlavně kolem lásky a zlodějiny koní. Poněkud expresivní a náhlý závěr zřejmě koreluje - ostatně jako řada dalších prvků filmu - s impulsivní povahou lidí, o nichž film vypráví.(12.6.2006)

  • Zíza
    ***

    Hm.(7.7.2009)

  • Crocuta
    ****

    Romantický příběh s hezkou muzikou, který se odehrává v zajímavém prostředí Bukoviny, kraje na pomezí dnešní Ukrajiny a Rumunska.(15.7.2007)

  • Ej Hlemýžď
    *****

    Perfektní muzika a zpěvy. Hned jsem si tenkrát koupil LP desku, jakmile vyšla.(19.7.2003)

  • Vančura
    *****

    Asi soukromý divácký zážitek roku (nebo prostě za hodně dlouhou dobu dozadu), ten film mě zcela okouzlil a bezmezně nadchnul. A to především díky krásné kameře (některé zpomalené záběry jsou dechberoucí!), nadpozemsky překrásné hudbě J. Dogy (soundtracku se pořád ne a ne naposlouchat, přičemž nejvíc se mi líbí píseň Яблоко - vůbec celá ta scéna je naprosto úžasná, pustil jsem si ji za sebou snad stokrát a pořád nepřestával žasnout tím, jak postava Rady na místě zastaví běžící koně pouhým pohledem - kdo neviděl, dokáže si jen těžko představit) a jedinečnému obsazení - herecký zjev Světlany Tomy mě zasáhnul jako blesk z čistého nebe - ve své životní roli je naprosto okouzlující a jedinečná a okamžitě jsem si ji zařadil na pomyslný soukromý seznam památných diváckých zážitků, které vás omráčí a které už budete pořád vidět před očima. Ta její ústa plná sněhobílých zubů, ty nekonečné vlasy černé tak, až to přechází v modř, ty její tmavé oči, ve kterých se navždy ztratíte a kterým propadnete celou duší - jaká úchvatná žena, jaké velkolepé ztvárnění archetypu krásné cikánky! Kamera, výprava, kostýmy, obsazení, hudba - to vše vytváří dokonale celistvý filmový tvar, který je ve svém lyricko-melancholickém posmutnělém vyznění plný velkých emocí a nezapomenutelných momentů. Emil Loteanu dozajista nechal vzniknout filmu, který se dnes jeví jako nadčasový skvost nezávislý na době svého vzniku a který vůbec neztratil nic ze svých kvalit - už jenom ta úchvatná hudba tomu filmu prostě navždy zajistila nesmrtelnost. Na filmu zamrzí snad jen nepodařené postsynchrony, kterých si nejde nevšimnout, a pak to, že veškeré obsazení bylo "necikánské", což trochu podkopává autenticitu (s níž je to však v tomto filmu vůbec takové komplikovanější, protože ten film je mnohem spíše idealizovaným než realistickým pohledem na cikány - ti zde navíc představují spíše zástupný symbol než konkrétní etnikum); někomu zřejmě nemusí i sednout i skutečnost, že děj celého filmu je prostinký a k tomu završený překvapivým závěrem, který tak docela neladí se zbytkem filmu (považuji btw. za hrozné, že v anotaci filmu se zde zcela bezostyšně spoileruje o sto šest - srdečně každému přeji, aby měl možnost film zhlédnout, aniž by předem věděl, jak dopadne). Nádherný film, u něhož mi několikrát spontánně vyhrkly slzy štěstí.(16.11.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace