Pod sluncem Satanovým

Knihu jsem nečetl, ale film je přece svébytným dílem, které by mělo fungovat samo o sobě. Podle mne nefunguje. Jistě, je to klasika, je to nejspíše Umění s velkým U, ale subjektivně a osobně ten film nemám rád. Je zmatený, Depardieu zde chodí jako robot, některé deklamace jsou až přehnané, děsivé, některé myšlenky podivné, motivace postav zastřené. Často jako divák tápu, kdo je kdo a proč dělá, co dělá. Navíc ta nudná režie, naprosto nevyužité exteriéry nebo prostory kostelů, zato hodně dialogů v jedné místnosti, dlouhých, podivných, nejspíše sofistikovaných a velmi filozofických, ale ať jsem se snažil, jak chtěl, nic moc jsem z nich nepochytil kromě toho, že každý z nás chce být svatý, ale musí bojovat s tím zlým. Což mi přišlo tak obecné a zjednodušující, že určitě za tím vším bude ještě něco, možná o odpuštění. Ale pořád jsou to jen takové cáry, úryvky, náznaky, které vypadají oduševněle, ale vlastně, když budu kacířský, mohou někomu znít i pitomě. (03.09.2014)

Kněz Donissan a jeho životní cesta k Bohu. Notná dávka duchovní osvěty, prokládaná těžkým filozofickým rozjímáním, ale také maximálně vyjádřené emoce. Gérard je duchem skutečně nepřítomen, ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Jeho ztvárnění oddaného služebníka božího, plnícího na světě svůj nevyhnutelný úkol, je bezchybné. Maurice Pialat nabízí silný filmový zážitek, k jehož dokonalosti chybělo mé mysli zřejmě jen černobílé pojetí. (30.07.2015)

Trýznenie duše a postupný vnútorný rozklad pochybujúceho kňaza, materiálneho i duchovného sveta. Extrémne depresívny ponor do spojenej vízie Pialata a Bernarosa, ktorý vyťahuje na povrch len to najhoršie, pretože toho dobrého už niet. Hlboko duchovný a transcendentálny, obnažujúco metafyzický, a pritom tak fyzický, dotýkajúci sa prízemných dejov a tém. Dekonštruktívne psycho, ktoré pomaly vyberá myseľ diváka a po malých kúskoch ju drví na prach. Drtivý a uhrančivo minimalistický Depardieu i Sandrine Bonnaire ako žena, ktorá zabila. Mimoriadne prínosný film pre duševných masochistov. Doteraz mi z neho behá mráz po chrbte. Čo je Boh? Čo je Satan? Čo je dobro a zlo? Je hriech skutočne všade a niet pred ním úniku? Ani chvíľami neprebleskne lúč svetla ťaživou a nepreniknuteľnou temnotou. Film, ktorý dusí, škrtí a nepoľavuje. 90% (29.10.2014)

Maurice Pialat se v tomto snímku trochu odchýlil od témat, kterým se věnoval např. v Policii nebo Loulou. Sáhl po románu Georgese Bernanose, který coby věřící katolík popisoval především osudy kněží. Tímto se taky tento film nutně stává terčem srovnávání se slavným filmem Roberta Bressona Deník venkovského faráře, který je natočen podle románu stejného autora. Pod sluncem Satanovým je poněkud temný, ponurý, místy až depresivní příběh faráře, který bojuje s vnitřními pochybnostmi, s rozporuplnými pohledy na Boží moc a úlohu Satana. Pohybuje se na hraně "normálnosti", přijímá úlohu asketického podivína, nevyzpytatelného farníka, posedlého blázna a světce... V čem měl Pialat nejvíce šťastnou ruku, bylo angažování Gerarda Depardieu do hlavní role. Depardieu totiž faráři Donissanovi dodává nový rozměr, málokdo by jej dokázal zahrát s takovou naléhavostí. Přestože tento snímek se úplně nevyrovná Bressonovu novátorství, je Pialatův film zajímavou studií. Navíc atmosféra snímku je opravdu úžasná. **** (14.01.2007)

Drama vystavěné v několika delších scénách je silné a srozumitelné. Gérard Depardieu si s rolí kněze poradil velmi dobře, v současnosti jsem ho už bohužel viděl se vyskytovat ve spoustě strašných blbostí, takže mne to málem překvapilo. Maurice Pialat ani tentokrát nenatočil akční film, takže pouze pro znalé či vstřícně naladěné diváky. (29.08.2014)