Loulou

Nevím, co jsem od tohoto filmu očekával, ale podle všeho ne to, co jsem dostal. To herectví, které místy vypadalo hodně improvizovaně, stejně jako režie, mě prostě nedostalo, a to je pravda, že byl Gérard opravdu hodně dobrý. Několikrát jsem se přistihl u toho, že mě vlastně ani dění moc nezajímalo a já jsem koukal jinam. Tohle nesvědčí o tom, že by mě film dostal. (24.11.2015)

Okázale neokázalé nahlédnutí do života mladých Francouzů na konci sedmdesátých let minulého století. Sociální / třídně uvědomělý podtext a řešení otázky, zda je pro post-moderní ženu lepší (nelidsky chlupatý) neurotický intelektuál, či (nelidsky chlupatý) něžný barbar, který neztrácí dobrou letoru (a chuť na pivo) ani když ho pobodají nožem v krajině břišní, zanikly v otázce, co jsem udělal špatně, že nežiji jako Depardieuův marný Loulou (a třeba ještě jeho kamarád Lulu): Nechat se vydržovat emancipovanou kulturní pracovnící, šukat ji a přilepšovat si příležitostnými krádežemi elektroniky. Mimo jiné dokument nepochopitelně zdařilé konzervace Isabelle Huppert. (Když se napříč 50 let trvající filmografií tváříte stále stejně, vrásky se nemnoží.) (10.09.2021)

Sociální drama ovlivněné filmařskými postupy "cinema verité". Sociologický aspekt filmu promlouvá i bez naturalistických dialogů, pouze z chování postav. Je to do značné míry řeč těla, která vypráví příběh. Mimika, gesta, proxemika jsou zabírané ruční „dokumentární“ kamerou, to vše dodává pocit autenticity. Tento filmový vztah -Huppert a Depardieu- určitě nebude nejběžnější romantika co jste kdy mohli vidět. To je ale jen plus. Nebude to asi ani nejhlubší sonda do sociální propasti mezi proletářem a příslušnicí střední vrstvy. Filmu se ale i tak povedlo zachytit kus pravdy. 👍 Produkce: Gaumont (26.01.2017)

Milostné drama francouzského režiséra Maurice Pialata je, podobně jako jeho další film Policie, neskutečně realisticky natočený a syrovost a autentičnost dýchá z každého filmového okénka. Mladá, z dobré rodiny pocházející dívka Nella (Isabelle Huppert) se na večírku seznámí s charismatickým, avšak příliš lehkovážným a požitkářským mužem, který si říká Loulou (Gerard Depardieu), a nedokáže mu odolat. Opustí svého manžela a navzdory naprosto rozdílným povahám, původu i zájmům hodlá žít s tímto tvrďáckým hejskem, který chodí jen v černé kožené bundě a příležitostně něco ukradne, pracovat se mu nechce a přednost dává vášnivým nocím s holkou v posteli. Film je ohromně opravdový a bez příkras, což je zdůrazněno roztěkanou ruční kamerou a především naprosto přirozenými dialogy. Jednoduše, jako bychom doopravdy nahlíželi do životů filmových postav, nic není vyumělkované. Pialat se v tomto filmu nevyhýbá ničemu, ve snaze maximálně popsat charaktery Loulou a Nelly využívá mj. i hojnosti sexuálních scén. Zajímavý snímek, u nás prakticky neznámý. (Btw.: postavu Nelly měla prý původně hrát buď Isabelle Adjani nebo Miou-Miou. Isabelle Huppertová si však s rolí poradila více než dobře). (12.10.2006)

Tvorcovia knihy 1001 filmov atď. odviedli skvelú prácu, pretože keď ich raz snáď uvidím všetky, zhruba iba 150 filmov budem považovať za slabších, ktoré by som vymenil za iné. U každého by to bolo podobné, len filmy by sa líšili. Loulou je jeden z tých pre mňa menej zaujímavých. V podstate nemá dej, iba tak plynie, takže sa nedočkáme ani žiadneho silného záveru. Hupertka je znudená zo vzťahu s fajn chlapíkom, začne si preto s flákačom Depardieum a má pochybnosti....atď... Depardieu ako keby hrál sám seba (chlast, sex, krčmy), len bez peňazí. (24.08.2012)