Plakáty
Obsah
-
Jeden z nejtragičtějších osudů filmu v dějinách kinematografie srovnatelný svým rozsahem snad jen s nikdy nedokončenými snímky Ejzenštejna nebo Ericha von Stroheima. Historie realizace snímku a tragické přerušení produkce se vepsaly do chmurné historie komunistického kina. Jedna z nejnákladnějších produkcí polské kinematografie byla sabotována v okamžiku, kdy byla natočeny již plné čtyři pětiny záběrů. Mystická sága z budoucnosti tak mohla být dokončena až za dvanáct let od započetí prací, ale nikdy již nebyla dovedena do zamýšlené formy. Svým vypravěčským potenciálem, epickou šíři a kolonizací Vesmíru byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase nebo postapokalyptickou sérii Mad Max. Nebýt ironie osudu, vizionář Zulawski jim mohl o pár let dříve sebrat vítr z plachet. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Morien
"Jsme poslední, kteří si udrží moc, nebo první z těch, jež jsou bezbranní?" První den s tímto filmem jsem se chtěla zabít. Myslím, že je to celé stavěné tak, aby to totálně rozložilo mysl diváka. Já se opravdu musela dívat na fotky svých milovaných, abych se vrátila zpátky do svého těla. Ale miluju to. Zbožňuju ten způsob, jakým je film sebevědomý, jak cíleně používá ty nejosobitější prostředky, aby vytvořil tu nejsugestivnější možnou vizi. Tohle je film. Tohle je autorství. "Ne, ona není chorá. Je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem." ♥♥♥(8.10.2011)
-
zelvopyr
Dávat si 1:1 směs LSD a kadidla, balit hromady trávy do stran vytržených z bible, z toho nekouká nic dobrého... Ó, jak je úžasné přehrávat za hranici myslitelného, rochnit se v bahně a hystericky deklamovat velkopravdy!(1.1.2012)
-
Ony
Z celé té epické šíře jsem si odnesla, že nějací kosmonauti přiletěli na nějakou planetu. Ale tak já na pochopení zas tolik nelpím a cca dvě třetiny jsem byla schopná nějak senzuálně vstřebávat. Pak jsem to ale stejně vzdala. Prostě tam toho hodně chybí a na nedokončený film je to nekřesťansky dlouhé. Vím, že je asi na vině cenzura, ale co já s tim, že jo...(15.12.2011)
-
garmon
...vadily vám někdy v Solaris alobalové stěny korábu? Mně ne. Tady na tom ty paruky taky ne. Šílená kvalita barev v (jediném dochovaném?) exempláři co je ke stažení na netu evokuje Jakubiska: zničené negativy Zbehovia a pútníci a Dovidenia v pekle priatelia, taky jeden dodělaný po X letech. V Na srebrnym globie je především novátorské snímání - přiznání snímání, případně simulace "snímání okem" (Enter the Void!), do toho "skákavé" střihy - sem tam vynechat okénko (5 Obstructions!). První polovina se takřka celá nese ve znamení reinterpretace mýtu o Adamovi a Evě. Druhá půlka je naplno ponořená do pro Zulawského typického halucinačního běsu s motivy pašijí. Přibývají postavy a zápletky, celé je to rozrostlé do obrovské epičnosti, žánr je neustále rozrušovaný kostýmy (K. Janda jako dáma třicátých let!), formu tříští i vstupy režiséra, který při záběrech současného Polska, či krajiny popisuje, co se mělo v ten daný moment dít, ale nestihlo se do zákazu panem Szcukou (pěkné jméno pro cenzora). Nejvíc filmu ale neškodí tahle vyrušení. Nepřesvědčivé jsou jednak dlouhé filosofické pasáže, pojímané většinou jako hystericko-epileptický záchvat herce, především ale nefungují chabou výpravou na dřeň odhalené pasáže à la Star Track – ten mezihvězdný patos, který uneseme v béčkové scifi nejde dohromady s krví Źulawského dramat, s filosofujícím zcizováním v postavách „herců“, nefunguje to ani s estetikou fantasy (ze Zaklínače jsem vyděl první díl a byl pro mě synonymem určitého druhu špatného filmu – Na stříbrném glóbu je takřka celé jako Zaklínač, člověk se přes to musí přenést); smixované je to celé ke všemu ještě i s nábožensku tématiku (ne, toho pěkného ukřižovaného blonďáka oprskaného krví prostě NEMOHLI Poláci pustit – to hraničí s naivitou). Některé motivy, jako sex s mimozemšťanem, přenesl režisér bez vícera žvanění zcela ústrojně do následujícího Possession – loutka mimozemšťana (či co to bylo…) byla ale mnohokrát přesvědčivější. Bohužel – celé je to jen nákrok: pěkně drahý (10 let bez Polska, 20 do dalšího polského filmu). Zulawski se s neuvěřitelnou vervou pouštěl do věcí, které měnily podobu zažitého kina, které bylo obtížné dotáhnout, které měly minimum naděje na širší ohlas. Škoda, že to už zabalil.(16.1.2011)