Vlad Țepeș
Vlad the Impaler: The True Life of Dracula
Obsahy(1)
Tento historický veľkofilm z roku 1979 zachytáva život skutočného grófa Draculu, ktorý sa vlastným menom volal Vlad, prezývali ho aj Tepes - nabodávač na kôl. Film sa predovšetkým sústreďuje na obdobie jeho druhej vlády (1456 - 1462), ktorú zasvetil hlavne boju proti osmanským dobyvateľom, okrem vojen proti Turkom sa Vlad postaral aj o vylepšenie hospodárskej i politickej situácie Valašska. Scénar k filmu napísal Mircea Mohor a do hlavnej úlohy obsadil režisér Doru Nastase Stefana Sileanu. (ČSFD)
(více)Recenze (21)
Dracula bez pochyb patří na piedestal bojovníků proti islámské invazi, vedle Jana III. Sobieského (a chronologicky před ním) bil Turka, jak jen mohl. Byl krutý, bez pochyb, ukažme si na něj prstem na saďoura. Pak ukažme prstem do vlastních řad, kdy v prakticky stejné době u nás byli spoluobčané páleni v sudech za kázání se špatnou kulturou pojídání oplatek a popíjení vína, a to všechno ve jménu či proti jménu toho, který byl upálen za to, že vyprávěl nevhodné pravdy o životě v bázni boží. Každá země potřebuje své hrdiny a Rumunsko svého hrdinu má. Navíc hrdinu, o kterém aspoň základní informaci z duté hlavinky vykřeše i malý oligofrenik vychovaný hamburgerovou kulturou, který měl coca-colu nejspíš už v nutrilonu. Odmítám se zaobírat tím, zda si vzhledem k době přes Vlada Tepese budoval svůj kult osobnosti Ceaușescu.Tohle je historický film o úplně jiném strejcovi, nehledala bych propagandu úplně nezbytně za vším a všude (na koho by pak byla agitka Ferda Mravenec, práce všeho druhu?). Souhlasím s uživatelkou NinadeL, že ženské postavy tam chyběly, byť pár samiček se zahlédnout dá, v SPOILER jedné ze závěrečných scén u poprav, na začátku, kdy se plení osady a ženy tam jsou naháněny k hromadnému znásilnění (jak já tyhle scény nenávidím, vždycky znovu si u toho uvědomuju, že jsem zastánce kastrace jako trestu) a pak je nejméně jedna samička na poli, domnívám se, že ten stařec s šátkem je ve skutečnosti ženská. Ženy v daném místě a době neměly zrovna ústřední roli, proto to tam taky vypadalo, jak to tam vypadalo, ale aspoň okrajově se zjevit mohly, konec konců, Vlad byl ženatý několikrát a dokonce se rozmnožil. Speciálně Vlad, tedy jeho představitel, je luxusní exemplář. Vybrali skutečně dobře, je podobný dobovým portrétům a navíc je tak charismatický, jako Vlad nepochybně musel být. ()
Vlad Tepes je v Rumunsku národním hrdinou a právem mu náleží místo mezi proslulými turkobijci jako byli Skanderbeg, Jan Sobieski nebo Karel Lotrinský. Samotní Rumuni jsou na jednu stranu rádi, že Stokerův román neustále živí zájem o jejich zem a zhusta toho využívají, na druhou stranu je štve, že Vladova postava oproti historické skutečnosti zcela zdegenerovala. Na konci 70tých let se rumunským filmařům podařilo vyrazit Draculovi upírské zuby a snažili se valašského knížete podat takového, jakým opravdu byl. To znamená tvrdého, krutého, ale spravedlivého. Samozřejmě film hraje na nacionalistickou notu, ale to mi nevadilo, protože vzdor době to nebylo tak okaté. Tvůrci se neobtěžovali s nějakým příběhem, který by se odehrával na pozadí historických událostí, ale snažili se Vladovu relativně krátkou dobu vládnutí podat tak, jak se ve skutečnosti odehrála. To znamená intriky, zrady, krocení neposlušných bojarů a podobně. Kolikrát mi připadalo, že ten důraz na historické skutečnosti je až příliš úzkostlivý, což bych jindy kvitoval s povděkem. Věrnosti všemu dodala i volba herce do role hlavního hrdiny. Stefan Sileanu jakoby Tepesovu nejznámějšímu zobrazení z oka vypadl. Až jsem si říkal, jestli neměl Stoker přeci jen pravdu. :D Škoda, že je tahle záležitost skoro zapomenuta, protože kdyby vešla do širšího povědomí, chopila by se téhle tématiky větší produkce a vznikl by snad konečně velkofilm, který si Vlad Tepes určitě zaslouží. 75% ()
Zatímco v roce 1897, kdy vydal Bram Stoker svůj slavný román Dracula, mladé médium filmu pomalu, ale jistě zapustilo své kořeny. Stokerův román byl inspirovaný zejména kombinací osobnosti jeho zaměstnavatele, herce Sira Johna Irvinga (1838-1905), a mýtu o Vladu Tepesovi (1431-1476), valašském knížeti. Cesta románu byla poměrně přímočarou cestou k úspěchu a brzy zastínila jakékoli historické vazby s reálným Draculou. Počínaje neoficiálními adaptacemi ve Výmaru, kde F. W. Murnau natočil svého Upíra Nosferatu (Nosferatu, eine Symphonie des Grauens, 1922), se draculovské téma stalo velmi oblíbeným a společně s přechodem do Hollywoodu se Dracula (Dracula, 1931) stal ikonickým filmovým monstrem. Dracula se takto více a více vzdaloval svému původu a po vyčerpání nápadů studia Universal přinesla další generace například linii hororů pod značkou studia Hammer. Takže moment, kdy v Rumunsku natočili nacionálně orientovaný film o Draculovi, který nebyl upírem, byl zásadním obratem v dosavadní interpretaci Vlada Napichovače či Naražeče. Film Doru Nastase je až lyrickým obrazem o snílkovi, který svůj život dal za boj proti Turkům a ochranu své vlasti. Film mapuje šest klíčových let jeho vlády, kdy se věnoval vymýcení korupce ve vlastních řadách a snaze o udržení složitých vztahů v zahraniční politice. Snad jediným nedostatkem je absolutní absence jakýchkoli ženských postav, protože je jen těžko uvěřitelné, že ať už na valašském nebo tureckém dvoře by nebyly vůbec žádné ženy. Závěrečná bilance shrnuje faktum, že po této éře byl Vlad opět zrazen a znovu prožil dlouhá léta v zajetí. Nakonec se naposledy vrátil na trůn v roce 1476, ale to ho už čekaly jen dva měsíce na trůnu před definitivním koncem. Doru Nastaseovi se podařilo zaplnit mezeru v existujícím fenoménu a bylo by jen záslužné, pokud by se pomalu vyrovnávaly řady obou pohledů na historickou i mýtickou osobu Draculy. Nicméně to zřejmě není možné a pokud je srovnatelné téma, na kterém je si toto možné doložit, je tu případ hraběnky Alžběty Bathory, která se filmovým monstrem stala sice později, než Dracula, ale ani ona sama zřejmě nedosáhne nikdy rovnováhy mezi pohledem na historickou osobu a bestii z hororové literatury. ()
Kdyby jste se mne zeptali, jaký rumunský film jsem doposud viděl, až donedávna bych mohl říci jen že film Veronika znovu přichází (1973). :-) A to jen kvůli dětem.Teď už mohu prohlásit, že jsem viděl dva. Tím druhým je film o ,,Draculovi'' Vladu Tepesovi, který si svou nehynoucí slávu získal v podobě krvelačné příšery sající krev díky románu britského spisovatele Brama Stokera. Svůj skutečný otisk do dějin ale udělal jako tehdejší vládce Sedmihradska, který turkům zle zatápěl. Pořád se tu řeší jeho krutost a zejména ono slavné nabodávání na kůl. Jak takový proces probíhá? Přiostřený kůl, rozumného průměru je do oběti vpraven řitním otvorem a prostrčen tělní dutinou. Posléze je oběť vztyčena kolmo do výšky a kůl vahou těla projde ven někdy v úrovni ramen, úst atd.. Oběť umírá při krutých bolestech a někdy i velice dlouho. Utrpení dotyčného šlo zvýšit zaoblením hrotu kůlu a jeho pomazání lojem přičemž zkušený kat prý uměl kůl ,,aplikovat'' s minimálním poškozením důležitých tělních orgánů. Takový ubožák měl pak jistotu, že oproti těm s vnitním krvácením ,,vydrží'' na kůlu mnohem déle. Tento způsob poprav byl v oblasti Balkánu, Orientu a východu Evropy celkem rozšířený a dosti odstrašující protože sama poprava je ponižující a popravený na kůlu resp. jeho ostatky vydržely opravdu dlouho. Jak to vím? Ne nejsem úchyl, ale když jsem se věnoval archeologii občas jsem v zemi narazil na jedince u nichž jsme si nebyli jisti jak z tohoto světa odešli (např díky zářezům na krčních obratlích) a tak jsem si přečtl knihu Dějiny trestu smrti, kde Martin Monestier popsal snad všechny možné i nemožné způsoby poprav, které lidé během věků na sebe vymysleli.... Napichování na kůl bylo kruté. Ale bavíme se o polovině patnáctého století. Tedy době kdy se i u nás běžně čtvrtilo, lámalo kolem a upalovalo... Mimochodem upalování nepřátel v chalupách byla oblíbená záležitost našich! husitů a jak víme husitství skončilo jen krátce před nástupem Vlada Tepese k vládě. V kontextu doby se tedy jedná svým provedením spíše exotický trest smrti, protože kruté byly všechny a když už vás ,,jen'' věšeli, nechali vás se celé minuty škrtit, žádné zlomení vazu jak to známe dnes... Proč to celé rozepisuji. Chci jen říci, že Vlad možná kruťák byl, ale nijak se nevyjímal z vládců té doby. V zemi měl velký binec, (který je v Rumunsku dodnes) a tehdy to fungovalo jen a jen silou. Chceš-li mír, chystej válku. Kdesi jsem četl, že měl zálibu v napichování snad proto, že byl na tureckém dvoře za mlada zneužíván (čemuž lze možná i věřit) a tak se za toto ponížení mstil... Těžko říci. Já si myslím, že ty známé rytiny, kterak hoduje u čtvrcení s lesem kůlů za zády jsou německé báchorky pro senzacechtivé Evropany. Je to stejné jako bulvár dnes. Film se snaží Tepese od tohoto očistit a mně to ani nijak nevadilo. Je otázkou zda byl takový filozof a měl takové charisma jako má ve filmu Stefan Sileanu. Film byl velmi výpravný - to jsem od Rumunů vážně nečekal. Nedávno jsme v novém dvoudílném seriálu ČT viděli jak o mnoho, mnoho let později to měla složité Marie Terezie a to měla za sousedy ,,civilizované'' národy. Vlad Tepes to měl v tomto ohledu myslím mnohem složitější a v této zkoušce ustál. Co kdyby Osmany opravdu pustil do Uher? Takto si Mehmed II. nemohl nárokovat Sedmihradsko a Valašsko, ale i další území Evropy... Já jsem rád, že jsem film viděl a můj pohled je díky tomu na Draculu krapet rozšířen. Mimochodem scéna jak sami Turci prochází s šokem a ohromením kolem lesu kůlů s práchnivějícícmi mrtvolami byla z filmového hleiska opravdu nezapomenutelná ! Zajímavá je u filmu i absence žen! Nezbývá než v kontextu dnešní doby si povzdechnout, že Evropa má dnes takových Tepesů zatraceně málo. Muslimové už nemusí válčit o nová území a šířit korán mečem, Evropa si je sama zve, do svých zemí vozí a do dlaších chce násilím rozdělovat! Co by tomuto počínání dnešních politiků asi tito vládcové, obránci kříže a křesťanské Evropy řekli dnes? Myslím, že Vlad Tepes by to vyřešil rychle a Juncker, Merkelová a spol. by ty své kůly, pěkně zaoblené měli jisté ! Dávám za 3 kříže. * * * () (méně) (více)
Still better love story than Dracula Untold. Škoda, že tak utahaná. A natočená poněkud tendenčně, takže Vlad je fskutčnosti moudrý a spravedlivý vládce, rád by vymýtil bojary (což není ovšem zas tak zvláštní, pokud jste byli v Transylvánii a měli vazaly, byli tito věrolomní tak nějak z principu), byl antiklerikál, šlo mu o blaho lidu a rád se nad ránem obdivoval bukolické idyle Tyto kladné vlastnosti v hlavním hrdinovi a jeho pár věrných jsou ovšem vyváženy již dříve zmíněnými věrolomnými vazaly (strašné lopaty btw.), Turky, zákeřnými Maďary a zlými kapitalisty v podobě německých kupců. Bohužel to tady natočili jako pohyblivou ilustraci k učebnici dějepisu a ne jako dramatický krvák, který by se dle Vladova životopisu krásně nabízel. Ovšem film má drobný bod za to, že teprve tady mi došlo, že výraz machometán dotáhli do Čech Valaši, když se sem přistěhovali z Rumunska. ()
Zajímavosti (1)
- Vladova (Stefan Sileanu) smrt dodnes zůstává neobjasněna. Buď padl v bitvě proti Turkům nebo byl zavražděn zrádnými bojary, kteří byli nespokojeni s jeho vládou. Podle tureckého kronikáře a básníka Antonia Bonfiniho byla Vladova uťatá hlava odvezena do Istanbulu jako trofej, tělo bylo zřejmě pohřbeno v Comaně, klášteře, který Vlad založil v roce 1461. (Nick321)
Reklama