Jezinky a bezinky

No masakr. Tenhle film jsem kdysi dávno dokonce viděl a samozřejmě mě jako mladého kluka nezaujal. Teď se spoustou nasledovaných vykopávek si ho dokážu vychutnat. Je to vlastně klasická konverzačka, kde si na začátku relativně normální Cary Grant bere krásnou dívku a jde ji představit svým roztomilým tetičkám. Brzy zjišťuje, že se ocitl uprostřed šílenství - jeho bratr si myslí že je Roosevelt, jeho tetičku dělají službu opuštěným starým pánům a tráví je bezinkovým vínem a do toho všeho přijíždí další bratr, sériový vrah s vizáží Borise Karloffa, který utekl z vězení. Tetičky se baví o vraždách jak kdyby mluvili o počasí, bratr se tváří zlověstně a do toho se plete odbývaná a neodbytná novomanželka, natvrdlý policajt a taxikář. A Cary Grant, lítá, křičí a šílí. Nikdy by mě nenapadlo že je až takovým komediálním talentem a vůbec celý film je doslova hurikán gagů, scének a vtipů. Až takový, že bych potřeboval ještě jedno shlédnutí, abych to vše pobral. PS: Zpětně si uvědomuju, že přes morbidní námět není ve filmu vidět jediná mrtvola ani vražda... a vůbec mě to nepřišlo divný. PSS: Chááááárge :D Komedie roku 1944. (08.01.2017)

„Vy jste ho zabily a pak nechtěly, aby reverend viděl tělo?!“ - „Ne u čaje. To by bylo nevkusné!“ Protože pokud trávit osamělé kmety, tak jedině distingovaně…Tenhle film je stejný jako výkon Caryho Granta. Bláznivý, okouzlující, vtipný, ale místy také lehce křečovitý až vyznívající do ztracena. Samotný Grant se může skoro rozkrájet, „hláškuje“ jak o život („Ale miluješ mě i kvůli mé duši, že?“ - „Jedno po druhém…“) a…to je právě trochu problém, chvílemi to s těmi grimasami až přehání. A tak film netáhne ani tak on, jako zcela rozkošné a odzbrojující představitelky tetiček, které spolehlivě rozesmějí snad v každé scéně. Možná škoda těch narážek na Karloffa (kdo neviděl původní divadelní hru či Frankensteina, asi se moc nechytne). Navzdory menší kolísavosti úrovně humoru ale kvalitní zábava a povedené vtípky převládají, s hodnocením končím na solidních 4*. „Vždycky jsme si přály dvojitý pohřeb. Ale nebudu číst kázání nad cizincem!“ - „Cizincem?! Jak ti mám věřit?! Dole je 12 mužů, které jsi otrávila!“ - „To ano. Ale ke lži se nesnížím!“ (30.08.2020)

Úžasné tetičky a Cary Grant... Jeden z vrcholů screwballové komedie, tentokrát v bezchybné režii Franka Capry. "Zkoušely jste ho přesvědčit, že není Theodore Roosevelt?" "Ale kdepak,vždyť on je tak šťastný... vlastně jsme jednou navrhovaly, že by mohl být George Washington, jen tak pro změnů, a víte co? Několik dní ležel na posteli a nebyl nikdo!" (18.10.2005)

Na představení Jezinky, bezinky jsem byl před pár lety v divadle a bavil jsem se velmi dobře, což nastavilo snímku celkem vysokou laťku. I když z dnešního pohledu už opravdu nemohu posoudit, do jaké míry je film lepší/horší. Ovšem stačí vidět roztomile histerického Caryho Granta a je jasné, že tenhle snímek stojí za to. Humor je jemně morbidní, a když se na plátně objeví bratr Jonathan s pomocníkem, doktorem Einsteinem, smích už neudržíte. Moc příjemná komediální klasika s výbornými herci a zábavným scénářem. (30.07.2011)

Naspeedovaný Cary Grant mi svými pohyby a grimasami připomínal podivnou kombinaci kvočny a Basila Fawltyho, takže jsem se musel celou dobu smát od ucha k uchu. Frank Capra se tentokrát odchýlil od svého žánru sociálních pohádek pro malé i dospělé, a chopil se černohumorné adaptace, kde vedle sebe mohou nerušeně řádit Theodore Roosevelt i Boris Karloff. A chopil se jí úspěšně. James Stewart si dal protentokrát pohov (přeci jenom, tenhle charakterní herec nedosahuje komediálních kvalit Caryho Granta, to věděl i Alfred Hitchcock), celý film odsýpá, hlášky létají na všechny strany a korunu tomu nasazuje Peter Lorre jako dr. Einstein. Úplně spokojený bych byl tehdy, když by se trošku pokrátila zdlouhavější střední část. Ale i tak - klobouk dolů. (24.11.2010)