Ukřižovaní milenci
-
Chikamatsu monogatari
Drama
Japonsko, 1954, 102 min
Režie:
Kenji MizoguchiHrají:
Kazuo Hasegawa, Kyôko Kagawa, Haruo Tanaka, Chieko NaniwaKomentáře uživatelů k filmu (7)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(28.12.2005)
-
O*R*I*N
Jednoznačnou předností Mizogučiho černobílého počinu je sugestivní příběh dvou milenců, kteří by milenci nikdy být neměli. Pokud se divák prodere složitostí vztahů mezi jednotlivými postavami, je odměněn nesmírně silným zážitkem. Mizoguči Ukřižované milence koncipuje jako kritickou studii tehdejších tradic japonské kultury (manželská nevěra potrestaná ukřižováním obou hříšníků), přičemž jako v jiných japonských filmech je odkazováno k tradiční divadelní formě země vycházejícího slunce kabuki (výrazné líčení herců, zdobené kostýmy, instrumentální hudba ad.)(16.6.2011)
-
stub
Plný počet nedám snad jen proto, že mám poslední dobou takové štěstí na kvalitní filmy, že rozhazuji hvězdy jako lentilky. Rafinovaně promyšlený, dějově do detailu vypiplaný bonbónek s jedinečným Kazuem Hasegawou. Plně drží Mizoguchiho vysoký standard.(3.5.2009)
-
Bubble74
Nešťastný sled událostí vede k falešnému obvinění paní domu s zaměstnancem jejího muže z cizoložství a z dvou nevinných lidí se stávají štvanci, pronásledováni slepou nespravedlností. Nádherná kamera, technicky jako vždy bezchybné a neobvyklý, expresivní soundtrack.(16.11.2011)
-
Foma
Co záběr, to umělecký dílo, naprosto výsostná kinematografie, skvělí herci, silnej příběh, asi to, co od Mizogučiho očekáváme. Scény se starým otcem jsou asi nejlepší.(17.11.2009)
-
vypravěč
Lidské plazení se hlínou, bezděčné ztrácení semen, které se zdá být orbou a setbou, je v ukřižovaných milencích, bytostech spravedlivých, nevinných a cudných (ba příliš cudných, aby to mohl zvědavý dav unést či tomu alespoň uvěřit), povzneseno na zázrak. Povstali ze suchých brázd a nyní je vezou na popraviště. Jejich ukřižování ovšem bude korunováno vzkříšením. Tento Mizogučiho film mne zasáhl svým úžasným sepětím obrazu a osudu, dokonalým herectvím (především oněch „šťastně nešťastných“, jejichž vnitřní svár, svár (zjednodušeně řečeno) touhy a povinnosti, je vpravdě mučednickým) a citlivou a promyšlenou výstavbou. Napětí, které film sytí, není generováno jen samotným příběhem (a scénami přibližování se zajetí), ale od samého počátku tryská z vědomí předurčenosti (posílené předobrazem vlastního ukřižování ukřižováním jiného, téměř bezejmenného páru). Každý krok jejich pokorného útěku je cestou návratu, každý záchvěv tušení budoucích vteřin je jen dechem smrti, klidné spočinutí v bezpečí je odrazem, které vrhají dva opuštěné kříže.(27.1.2011)
-
inutihar
Než jsem se zorientoval v postavách, tak to trošku trvalo... Ale jinak úžasná záležitost.(22.4.2008)
