Právo podle Lidie Poët

Největší slabinou Lidie Poët je scénář a vyvrcholení jednotlivých soudních případů, které jsou příliš jednoduché a občas naivní. Naopak se mi líbil celkový příběh, ukazující syrovost a mysogynii tehdejší doby (googlil jsem život skutečné Lidie Poët, vyhledával jsem si první advokátky v různých zemích). Výprava, kostýmy, dobové barevné filtrování, italština. A ano, líbily se mi i erotické momenty Matildy de Angelis. Jako celek čistých 70 %. Trailer. (20.02.2023)

Po pravdě by to mělo být o zatvrzelé feministce, která se nikdy nevdala, žila sama pro sebe, pro svou práci a pro snahu, aby ženy mohli vykonávat advokacii. Ve skutečnosti je seriál o velmi sympatické  ženě, na kterou je opravdu radost se koukat a která má velice ráda cunnilingus. Je lehkovážná, chová se jako kuplířka, vše bere s nadhledem a nikdy nemá ovulaci. Každý díl je věnován jinému případu. V každém díle je nějaká dobová narážka na omezené pravomoce a méněcennost žen a v každém díle je také sexuální jiskření vyvrcholené vyvrcholením. Případy nejsou nijak výjimečné, stejně, jako jejich řešení. Filmová výprava je zdařilá, hudba pak příliš moderní. Mě seriál nenadchl. Je to spíš dámská záležitost. (12.03.2023)

Je az nepochopitelne, ako dlho a aka obmedzena spolocnost sme boli vzhladom na prava zien. Ked si predstavim, ze naprilkad v Svajciarsku ziskali zeny pravo volit az v 1971, mrazi ma z toho. Neviem, aka bola Lidia Poët v sukromi, no ak bola tak panovacna, samoluba a tak neochotna spolupracovat sposobom, akym ju serial zobrazil, potom tych neustupkov a svojim sposobom odporu voci jej osobne zrejme nebolo tolko kvoli pohlaviu, ale povahe. Co sa tyka pripadov, tie mali zrejme prezentovat humornu zlozku serialu. Zrejme to neboli realne pripady surodeneckej dvojice. Pretoze ak ano, chyba mi nutnost vyznamu studovat pravo, resp. cokolvek. Hudba moderna, ta sa mi pacila. Dialogy zvlastne, pretoze Lidia sa vyjadrovala ako sucastnik, pricom rec ostatnych bola primerana dobe, v ktorej sa dej odohraval. (21.02.2023)

Feministická záležitost, která ale na první dobrou nabízí víc, než jen upozornění, že v devatenáctém století na severu Itálie obhospodařovala svoji živnost první italská právnička. Jenže po pár dílech zjistíte, že s hlavní představitelkou nic moc není a celé je to takové bídně běžné. Nejhezčí je na seriálu to prostředí, ale popravdě je to dost málo na to, aby to víc zaujalo. (23.05.2023)

Lidé jako Lidia otevírali Overtonovo okno v patriarchální společnosti a za to jim dík. Ale jinak je hlavní hrdinka otravná a nerespektující soukromí. Ve vyšetřování má víc štěstí než detektivního umu. Třeba působení jedu se dá oddálit jedním způsobem, tak to tak muselo být. Nebudeme pátrat po dalších možnostech a jak to mohlo být provedeno, jinak nám nebude sedět scénář. (25.01.2024)