Reklama

Reklama

Maminka a děvka

(festivalový název)
  • Francie La Maman et la putain (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Hlavní hrdina příběhu, intelektuál Alexandre, je bez práce a bez peněz, životem jsou pro něj filozofické debaty s přáteli a stárnoucí milenka Marie, která o něj pečuje s mateřskou láskou. V kavárně se pak Alexandre seznámí s mladou dívkou Veronikou, která se stane jeho druhou milenkou. Všichni tři prožívají problematický vztah plný vášně a žárlivosti, do příběhu mezitím vstupují také další postavy a Alexandre je postaven před řešení složitého dilematu...
Režisér Jean Eustache, který dosud realizoval jen dokumentární nebo krátké filmy, dal ve svém celovečerním debutu MAMINKA A DĚVKA průchod svému názoru na život a dění kolem sebe. Svou osobnost ostatně ve vlastním scénáři vtělil do hlavního hrdiny Alexandra, kterého působivě zahrál Jean-Pierre Léaud. V dalších rolích zazářily Bernadette Lafont a začínající Françoise Lebrun. Celý film se přes svou značnou délku (téměř tři a půl hodiny) odehrává na minimálním prostoru a prakticky nemá žádný děj, akcentuje spíše řešení vztahů za pomoci více či méně duchaplných dialogů. Kritici film přivítali jako jeden z posledních významných počinů francouzské nové vlny, zatímco diváky příliš nezaujal. V roce 1973 byl uveden na festivalech v Berlíně a Cannes a z obou přehlídek si přivezl významná ocenění. Nejen díky vysoké minutáži, ale také kvůli volnomyšlenkářskému stylu vracejícímu se k událostem roku 1968, byl málokde ve světě uveden v klasické distribuci, dodnes bývá uváděn spíše na filmových přehlídkách a projekcích pro odborníky. (argenson)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (32)

Radko 

všechny recenze uživatele

Dialógy. Film ich je plný. Muž a žena. Večný vzťah. Čím to je, že často znejú ako monológy, hoci snahou je dozvedieť sa o tom druhom viac, všetko? Je aj nejaké prostredie, kde sa tento dlhočizný, uvravený slovný pingpong odohráva. Najčastejšie byty, bary, autá, ulice. Nie je extra dôležité kde. Čiernobiely obraz nepátra po pamiatkach, ani zaujímavostiach exteriérov veľkomesta. Zaujímajú ju výlučne aktéri. Našťastie slová rinúce sa filmom sťaby Amazonka, sú ostré, úprimné, kruto drsné a často vyšplechnuté do tváre tohto druhého. Nie je oblasť vzťahu, ktorú by zanedbali, často sú pretkané grotesknými mikro príhodami, vulgarizmami, pripomienkami na rôznych filmových režisérov, ich štýlov a tak. Netreba písať o čom presne to je, treba pozerať a načúvať. Slovám a čarokrásnym šansónom. Nudiť sa isto nebudete. Hoci Snorlax, kaylin, M1911, bravo1 nesúhlasne krútia hlavami. Mimochodom z filmu sa dozviete, že Sartre bol pokrytecký ožran. Zámerne si objednával malinkaté fľaštičky, aby vyzeral ako človek, čo pije decentne. Tých malých fľašiek si ale objednal postupne x. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Esenciální "francouzská žvanírna", která se ale na rozdíl od většiny svých následovníků a epigonů (včetně Wese Andersona) nejen že nebere tak smrtelně vážně, ale navíc se neváhá vydat do vod odzbrojující bezprostřednosti a přízemnosti. Díky tomu mamutí film o křehkém tématu milostných vztahů může být současně romantický a jízlivý i tragický a rozpustilý. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Trochu jsem mel z pusteni filmu obavy, ktere se vsak ukazaly jako liche. Nechapu, jak nekdo muze tvrdit, ze film nema dej. Proste tape stejne jako zivot Alexandra a i kdyz se na prvni moment muze zdat prazdny, mne to prislo zabavne a i pres velkorysou stopaz film utece. Ne, ze bych se mel s hlavnim hrdinou ztotoznit, ale mnohe dialogy jsou zajimave a jeho postava je celkem sympaticka. Na svou dobu odvazny snimek, doba, ktera se zda tak daleko... ()

1frida2 

všechny recenze uživatele

Jo, vsichni s takovou lehkosti kourili, pili whisky...a pritom mleli a mleli a mysleli si, ze jsou chytri jak radio,ale byli chytri jak radiator, zrovna tak jako my ve sve dobe.Fajn se mi to poslouchalo a ten trik s zabou byl taky stylovy, tez jsme verili vsemu co nam kdo nakukal. Rozseknout to driv a dala bych petku. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Léaudovy šplechty se mi líbily, alespoň povětšině, každopádně dalekovo víc než "hlášky" z českch komunistických veseloher. Ostatně mám k němu i "soudružský vztah", natáčel jsem si ho, když u Seiny cvičil jeden ze svých, už bych řekl, typických, výstupů. "Máma a děvka" to ano, i když dost podmíněně; ale co ostatní? Gilberta přece nebyla jen vzduch. Nejobtížnější určení ale představuje sám Alexandre. Čím byl on mezi mámou a děvkou? Synem, milencem nebo jen mužem a nebo jen hercem? Přesto bych místo Léaudovy "talking head" viděl občas rád i třeba interiéry Café Les Deux Magots nebo Café de Flore. To by mi rozehřálo srdce podobně jako sám Léaud. Ostatně, pokud jezdíte pořád jen vpravo, není se třeba starat o levý blinkr. Co je napravo? Písničky, které má Alexandre rád nade vše. Příkladem budiž kouzelný "clip" s Fréhel zpívající "La chanson des fortifs'". A navíc, jak říká asLoeReed *****: "Na Jean-Pierra Léauda bych se vydržel dívat i 500 minut." (To je ovšem třeba brát trochu s despektem, a na Veroniku se to nevztahuje vůbec.) ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama