La Vie nouvelle
A New Life
Obsahy(1)
Mladý Američan následuje krásnou prostitutku do světa erotického podsvětí plného obscénního násilí. (oficiální text distributora)
Recenze (15)
Začátek mě chytil a celou dobu jsem byl zvědavý, co z toho bude. Ve výsledku ale musí mít člověk asi oblibu v takových minimalistických filmech, ve kterých se, až na pár exploatačních scén, hovno děje, aby takový film dostatečně ocenil. To asi nebude můj případ a ani si nebudu na takového artové díváka hrát. Plusové body za audiovizuální stránku a za poslední několik minut, kdy to bylo fajn ujeté (ne že by byl zbytek filmu v něčem normální), a za to, že si to stále drželo mou pozornost, aniž bych se díval na čas, přestože se tam víceméně nic nedělo. Nebo jsem to jen nepochopil a neumím číst mezi řádky... taky možnost. ()
Ani bych to dramatem moc nenazýval ... Rozhodně naprosto bezvýchodnej exploitační snímek, a to bezvýchodnej jak pro postavy, tak pro diváka. První půlka mi dost připomínala o 10 let starší japonskej Tokyo Decadence (1992). A kdo ví, jestli Grandriex trochu neopisoval od Murakamiho ... ;-) Ve výsledku je to ale jedno, protože forma je úplně jiná a celej feeling také. Hodně silný, hodně pochmurný, násilný, plný sexu, zvrácenýho sexu atd. Na pozadí dost obtížně sledovatelnejch (jak pro koho samozřejmě ...) výjevů a záběrů se odehrává nějaký ten děj beznadějnýho hledání prostitutky jedním týpkem co se do ní asi "zamiloval" ... Každopádně jde hlavně o formu, která je fakt hoooodně hustá. Trochu experimentální, artový ... ale v ničem ne přehnaný ... naprostu super! ()
Grandrieuxovo kino najviac pripomína výlevku. Výlevku v ktorej sa miešajú všetky kinematografie "tela" a "mysle", artové vlny a tendencie s trashom a exploatáciou, vysoké a nízke, poetické znamená to isté, čo brutálne (resp. ponúka najlepší možný argument k tomu, že aj brutalita je poetický prejav a má svoju škálu "jemnocitu"). Jeho transgresia nefunguje iba na úrovni tela, ale aj na úrovni samotného filmu - preciťujeme samotné médium (prechádzajúce procesom personifikácie) skrz rozostrené zábery, trasenie kamery, závraťové close-upy, celkovú neurotickosť v správaní filmového aparátu. Sadomasochizmus sa stáva terapeutickou metódou. Grandrieux je Resnais "novej extrémnosti". ()
"Temnota 2: V spároch Sofie....francúzove filmy aj v rámci rôznych všemožných svetových festivalov musia všade pôsobiť, ako keď na manistreamovom, resp. alternatívnom rádiu pustíte zrazu black metalovú skladbu. Pritom sa explicitným záberom viac menej vyhýba. Možno ide o sebastredný art, pre mňa je ale podstatné, že zvolená absolútne šialená forma vystihuje presne hnus, akým je mafiou riadená prostitúcia. V tomto zmysle by sa mal film premietať povinne pre stredoškolákov, aby sa podobnému prostrediu v budúcnosti vyhýbali a ženy si dávali bacha. Nový život ale nie je iba prvoplánovou kritikou, zaoberá sa vnútornými besmi a desmi, ktoré sprevádzajú ľudstvo od počiatku vekov. Čiže ako píšem, Temnota 2... ()
Vie nouvelle si pohrává s divákovým podvědomím. A jen vy během sledování sami určujete kam všechny vaše myšlenkové pochody budou vést. Při Vie nouvelle ale nevedou žádné správné dveře a nikdy nenajdete ten správný klíč, za to během hledání vás bude doprovázet velice depresivní atmosféra, hypnotizující záběry, démonická hudba (kterou budete slyšet i ve spánku), rozplývající se místnosti a krajiny, násilné sexuální scény, démonické pohledy lidí do kamery, nebo vycházející lidi ze tmy - déjà vu s Lynchovým Lost Highway. // Velké plátno umocňující prožitek [lfš, 2017] ()
Reklama