Kolberg

V porovnání s produkcí Spojených národů - to je ten adekvátní výchozí srovnávací základ - je to dílo pompézní do plakátovitosti, ukřičenosti a povrchnosti. Jiráskovská kinematografie československého období vítězí nejen humanistickou tendencí a vlastenectvím, ale i hlubší uměleckou propracovaností a nesrovnatelně větší niterností. A to jak zelenkovská, tak vávrovská. I budovatelská kinematografie hraného filmu stojí vesměs výše. (21.06.2022)

Vzhledem k tomu, že to byl 4. barevných film plavé Kristiny Söderbaum za války, což byla polovina tehdejší barevné produkce, lze o ní hovořit s jistotou jako o královně Agfacoloru. Její rezavá konkurentka Marika Rökk natočila, podobně jako Hans Albers, jen po dvou barevných filmech. A co nám z toho vyplývá? V první řadě to, že je to primárně něco extra a v druhé pak příjemné překvapení, že je to skutečně příjemný divácký blockbuster. (15.05.2009)

Poslední výprsk nacistické kinematografie, která vlastně neobsahuje téměř žádnou propagandu, ale díky době ve které vyšel, tak propagandistický je. Davové scény jsou skutečně napěchované komparzem a věřím tomu že Goebbels nechal uvolnit několik těch tisíc vojáků z fronty, aby dotvořili patřičný dav. Další celkem příjemný fakt je ten, že je to jeden z prvních kolorizovaných filmů. Pokud ovšem nerozumíte němčině, tak ruce pryč. (03.03.2013)

Už začátek filmu naznačí, že nepůjde primárně o historické válečné drama, nýbrž o (ne) podprahovou propagandu volající po semknutí a statečnosti německého národa. Přitom bitva samotná nebyla vůbec špatně natočená, kostýmy jsou také zdařilé, ale ten apel jde až moc dobře cítit a o trapně směšné scény zde také není nouze. Zvláště hlavní představitelka je aktérkou většiny z nich, podobně jako v jiném Harlanově snímku Zlaté město. Celkově pouze 2*, přitom k průměru moc nechybělo. (04.08.2013)

Na tomto filmu je zajímavé, jak vlastně "nepropagandistický" film (i když lze namítnout, že každý historický film, vzniklý na zakázku státu, je vlastně vždy propagandistický) je ve "správném" okamžiku navýsost propagandistický. Neboť, co je špatného na obraně vlasti před agresorem (a to Napoleon v tu dobu byl)? Nic. Leč uvedení tohoto filmu někdy v únoru či březnu (?) 1945 činí tento film propagandou non plus ultra. Druhá zajímavá věc je, že tento film by klidně mohl vzniknout v 50. letech v některé z lidově demokratických zemí. Ten důraz na LID, jakožto hlavního hrdinu. Už na začátku mladý důstojník ohnivě (a trochu hystericky) naléhá na krále, aby se při obraně země opřel o lid. Sám král je vykreslen jako skeptická a apatická figura, spolehájící se zákulisní diplomacii a dynastické svazky, svatému lidu nedůvěřující. Prostě představitel degenerované feudální třídy. Hlavní hrdinové však pocházejí z lidu (i když zde ne přímo z proletářského prostředí, jak by tomu asi bylo v 50.letech). Je to vlastně třídně (a samozřejmě v tomto případě potažmo i národně a rasově) uvědomělý film. Jinak velice zručně natočený a divácky vděčný. Jako film o sobě je na 4*, když odhlédnu od stránky propagandistické. Ironickou tečkou dějin je, že ten uhájený německý Kolberg je nyní polským Kołobrzegem. (30.07.2010)