Kroužek sebevrahů

CITÁT - Tokijský expres právě přijíždí na osmou kolej........... Hromadná sebevražda a hrůzný nález bílé tašky obsahující svitek lidské kůže rozjede policejní vyšetřování, které z prvu nebralo sebevraždu jako kriminální čin. Zdá se, že opak je pravdou. Kdo stojí za sérií sebevražd? A jsou to vůbec sebevraždy? CITÁT - Pozor, padá ucho.......... Jedna spojitost tu však je. Hudební skupina Dessert. Při jejich zpěvu se zvětšuje možnost sebevražd. Ani se nedivím. Když jsem je chvilku poslouchal taky bych nejraději spáchal sebevraždu. Jenže, pak se něco stalo. Příběh se začal odvíjet jiným směrem než divák očekával. Bohužel se přidal i fenomén moc podivných náhod, to nemám rád. CITÁT - Svět je jenom rozházené puzzle.......... Krvavý snímek Japonské produkce o lásce a štěstí. Film nese mnoho poselství a každý si tam najde to své. CITÁT - Světlo ve vzpomínkách - 7842433................ (28.09.2012)

Asijské filmy obecně nemusím, prostě mi něčím nesedí. Tohle je další z řady takových. Jediné slovo co mne napadá je DIVNÝ. Ani v pozitivním, ani v negativním smyslu. Suicide Club má svůj feeling, chvílema je i úsměvný, jenže hned v zápětí se zvrhne v pořádnou psychárnu. Vidět padesát rozesmátých japonek ve školních sukýnkách jak se chytí za ruce a skočí pod vlak tomu říkám psycho. Nebo když se najednou a spontánně pár spolužáků rozhodne zaplachtit si ze střechy školy, stylem jakoby se jednalo o nějaké přestávkové rozptýlení... Jenže tahle scéna mi přišla totálně nereálná. Celkem zajímavý a působivý film, ale stejně mi nepasoval. (06.01.2008)

Velmi nečekaný a drsný začátek dost zvláštního filmu. Film o klubu sebevrahů. Lidech, kteří pod medializací, internetofobií (fakt nevim ejstli to má název :D) a vlastní ovlivnitelností televizí a internetem, podléhají myšlence sebevraždy. Nechápu myšlenkové posuny lidí v tomto filmu, ale jde o krutý počin kritizující internet a televizi. Ne, že bych toto téma měl nějak moc rád. Podle mě bylo trefně vymačkáno v Takových normálních zabijácích Olivera Stonea. Avšak japonská díla jsou trochu jiný šálek kávy. Ať už jde o úvodní scénu se školačkami, jemné krájení "jen" sýra nebo lehké odtrhávání proužků kůže. Závěrečné ne-rozuzlení vnese jinou formu ovlivnování. Mít svůj idol, je někdy velmi nebezpečné :). Celkově jde chvílemi o šokující film, který však mohl být o trochu lepší. Některé scény působí silne groteskně a uměle, což je škoda. Trochu více snahy o "realismus" by se hodila :) (07.04.2005)

K mým velkým handicapům patří, že od filmu požaduji, aby byl o něčem, měl smysl nebo alespoň děj. Film, který prakticky postrádá dějovou linii, plný nesmyslných... keců - ještě bychom je mohli nazvat pseudofilozofickými bláboly -, jehož vrcholem je hudební číslo homosexuálního metrosexuála, film, jenž se snaží co nejnechutněji zobrazovat absurdní události, kde mrtvoly vybuchují, lidé se teleportují a kde suma IQ všech postav nepřesáhne 1000, takový film nejen není filmem pro mě, ale hlavně by nikdy neměl vzniknout. (29.03.2008)

Původní manga je určitě zajímavá, filmová verze působí ovšem poněkud rozkouskovaně, mlhavě a rozpačitě. Po výborné první polovině s hutnou atmosférou následuje několik podivných scén zakončených filosofováním, které vyznívá poněkud do ztracena. Na své si přijdou milovníci gore scén a japonských podivností. A školaček. A kapel jako je Morning Musume. (27.10.2008)