Obsahy(1)
Situační portrét jednoho z nejvlivnějších mužů české současnosti, politika a podnikatele Andreje Babiše. Filmový štáb jej několik měsíců sledoval v záři reflektorů i v jejich stínu. Setkává se také s osobnostmi, které o Babišovi vydávají nevšední osobní svědectví. Vzniká tak ojedinělý filmový vhled do světa moci. Dokument představuje Andreje Babiše především jako veřejného činitele, který i v politické praxi používá metody, jimž se naučil při své podnikatelské činnosti. Kamera jej zachycuje v neustálém pohybu, na nejrůznějších akcích, mítincích, při osobním setkávání s občany. Je schopen mluvit s bezdomovci a vzápětí jej vidíme, jak anglicky nebo francouzsky konverzuje se zahraničními diplomaty. Na veřejnosti a před kamerou se projevuje ze své lepší stránky. Nikdo však není dokonalý – Babišovu odvrácenou tvář ve filmu charakterizují jeho bývalí spolustraníci a odpůrci. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (193)
Doposud nejlepší dokument z Českého žurnálu a zároveň jeden z nejlepších Klusákových dokumentů celkově. Andrej Babiš je jen JÁ a nikdo jiný. Smutný a přesto vtipný obraz psychicky narušeného jedince, jehož názor je ten jediný správný, ostatní jsou lháři a nepřátelé. Velká smůla, že televizní diváci nebudou moci spatřit vzkaz, který nám po konci filmu do Jihlavy Andrej Babiš poslal. ()
Najskôr som nevedel, či sa mám smiať alebo plakať. Goebbelsovčina priamo vo verejnoprávnej televízii, v hlavnej úlohe minister a vplyvný podnikateľ, čím sa ani netají. Rozdáva sladké koblihy okoloidúcim, päťtisícovky bezdomovcom, a dokonca aj tancuje ako jeho právnik spieva. Potom to ale nabralo aj druhý rozmer. Po filmárskej stránke perfektné a super je ešte aj diskusia k filmu ako jeho súčasť. Dobre do filmu zapadlo posedenie s francúzskou delegáciou a Jeanom Renom, tie názory išli akosi od srdca. Nič iné ako Polívkov citát sa na konci filmu nežiadalo. Jednu hviezdu musím ubrať pre svoje konšpiratívne podozrenie, že aj tie názory opačnej strany nám boli umne naservírované tou istou rukou. –––– Já koupím Novu a pak vás zaměstnám. –––– Národy, které víc používají internet, mají míň dětí. –––– Vy sedíte na třech židlích, pane Babiši. ()
Dokument, který AB vnímá jako superpodvod na jeho osobu, mnohým otevřel oči. Vedle drbů, že Pergler napsal knížku na objednávku, že Rada dlužil 300 mil., že Slonková chtěla být šéfredaktorkou novin za 200 tisíc měsíčně a že Kaslovi neprokázali přijetí úplatku za privatizaci Pražských vodovodů a kanalizací, současně dochází k probuzení z růžového snu. Ano, měl se Babiš na Klusáka vy*rat, neboť voliči ANO jistě tohle nenechají bez patřičné odezvy. Aureola AB se rozplynula,teď bude zajimavé sledovat,k jakým stranám se jeho voliči přichýlí. A také kolik mu zůstane věrných, neboť jak známo peníze a moc vždycky byly a zřejmě budou i pro příští volební období, neodolatelným lákadlem. ()
Za Klusáka, jeho odvahu a jeho tvorbu jsem ohromně rád a možná ještě raději jsem, že si vzal takové téma. Problém je, že výsledek těm, kteří chápou základní principy moc neřekne a ty ostatní zřejmě nepřesvědčí. Nedivím se, že s takhle odtažitým objektem nešlo jít více na dřeň, ale výsledek to bohužel trošku zkopne. Přesto rozhodně - je třeba vidět. 3,5* ()
Vít Klusák se potkal s egem větším, než je jeho vlastní, a svým osobitým tvůrčím stylem na hranici sebestřednosti, vcelku slušně zaskóroval. Rozumím vlně kritiky ze strany novinářů a komentátorů, že dokument neříká nic nového člověku, který se o postavu Andreje Babiše zajímá, ale uceleně shrnuje vše pro ty, jejichž rozhled končí u klobásou umaštěného Pleslova fanzinu (loooool, vy nuly!). Ano, jsou to povětšinou mluvící hlavy Burešových oponentů, ale ono vlastně dávat prostor k vyjádření člověku, jehož mediální dosah a možnosti jsou téměř na maximu, je vlastně zbytečné. Protagonista sám sebe shrne v závěrečné reakci po projekci. Navíc konečně rozumím tomu, proč se o Babišovi mluví jako o muži bez vlastností. Zachází s nimi totiž jako s Pokémony, chce je mít všechny a vlastně tak bezděky vyplyne napovrch jeho rozbředlost obyčejného slovenského burana, který se jenom naučil, jak v tom chodit. Doufám, že za pět na AB budeme vzpomínat jako na divoký výstřelek podnikatelských devadesátek, který to chtěl dát i v novém miléniu, a nebudeme nuceni koukat na pokračování. Jo, bude líp! ()
Reklama