Reklama

Reklama

Český žurnál - Série 3 (2015) (série)


Pět zrození (S03E01)

(epizoda)
  • angličtina Five Births (festivalový název)

Obsahy(1)

Dokument o opuštěnosti, separaci a neosobním přístupu v praktikách jedné české porodnice. Cyklus Český žurnál přináší autorskou reflexi důležitých problémů z různých oblastí společenského a politického života. Dokumentární film Pět zrození vznikal během dvanácti dnů v porodnici vinohradské nemocnice v Praze, kdy se štábu podařilo zachytit průběh pěti porodů.
Mezitím, co zoufalí a neinformovaní muži čekají na nemocničních chodbách, rodícím ženám jsou podávány chemické látky na urychlení porodů, aniž by jim lékaři vysvětlili, o jaké látky se jedná. Po urychlených porodech dochází běžně k separaci novorozeňat od matek, prý aby si rodičky odpočinuly. Lékaři tak ignorují doporučení Světové zdravotnické organizace, která jasně říká, že oddělení matky a dítěte v první hodině po porodu je pro budoucí imunitu novorozence škodlivé. V dokumentu tak opakovaně zůstávají opuštění všichni aktéři porodu, rodiče i právě narozené dítě, a vzájemně tak nemají šanci se v klíčové poporodní fázi sblížit. Film v pěti kapitolách pozvolna odkrývá necitlivé zákulisí porodní mašinérie v České republice, kde se zdá, že na prvním místě je správně vyplněný papír a rutinní přístup zdravotnického personálu.
Film režisérky Hníkové tak zásadním způsobem přispívá do bouřlivé diskuse kolem podoby a formy českého porodnictví. (Česká televize)

(více)

Recenze (46)

swamp 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Erika Hníková a její příspěvek dokumentárnímu cyklu Český žurnál. Ačkoliv bych si od dokumentu představoval větší nestrannost a rozptyl (více porodnic / případů), nelze režisérce odepřít zajímavou ukázku z porodnice ve FN Královské Vinohrady. Po zhlédnutím musím říct, že chování personálu (od naparujícího se Bohuslava Svobody až po uklízečku) zde není v pořádku. Divák má pocit, že se dívá na velkovýrobnu dětí, kde není čas na trpělivost (i když toto slovo několikrát slyšíme třeba i z úst Svobody) - ba naopak - čím dřív je dítě venku, tím líp; místo rodící maminky může zaujmout další a penízky se sypou... ()

Tosim 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Evokovalo mi to něco jako "Manželské etudy - porod." Ale divák se holt musí na některou stranu přiklonit sám, připadalo mi, jako kdyby dokument zobrazoval jen dvě vyhraněné strany - zdravotníky, kteří se s matkami a otci nemazlí a v osobě režisérky tuším ženu, která je samozřejmě při rodičích. Ale i úplná alternativa je k ničemu. Měly by ženy rodit v pralese, jen proto, aby šly věci "přirozeně?" Až na pár vyhrocených situací mi dokument moc nedal, šel zpracovat víc kontaktně. ()

Reklama

halogenka 

všechny recenze uživatele

Já se bohužel nemůžu u většiny dokumentů Eriky Hníkové zbavit pocitu, že mnou režisérka jako divákem dost očividně manipuluje, aby mě dostala na tu stranu, na které mě chce mít. A ne vždycky se to děje pomocí férových zbraní. Chápu, že se snažila vyvolat nějakou společenskou debatu, ale takhle se to nedělá. ()

prkalil 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Krásně nenápadně zachycená odosobněnost ba odpornost českého porodnictví - s matkami (ale i tatínky) se mluví a zachází jako s dementy, případně si jich nikdo nevšímá, nejdůležitější je vypsání štosu papírů... Hořce úsměvné je třeba opakované formální dotazování na alergie a nemoci ve chvíli, kdy dotazovaná bolestí nebo vyčerpáním sotva vnímá. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Naprosto tendenční dokument o ,,stavu českého porodnictví", v němž se paušalizací z pěti případů v jedné nemocnici autorka snaží nastiňovat nějaké objektivní závěry. Na druhou stranu faktem zůstává, že našemu zdravotnictví ,,ujel vlak" a i když je nástrojové vybavení a kvalifikace lékařského personálu zhruba na stejné úrovni jako v západní Evropě, mnohé zažité neduhy z dřevních dob socialistického zdravotnictví přežily do dnešních dnů - pacient není klient a jako ke klientovi/zákazníkovi k němu není přistupováno, nikdo se neobtěžuje někomu něco vysvětlit/vysvětlovat, chybí empatie, nemocnice stále obchází byrokratický moloch, lékaři jsou privilegovaná elita, jejichž podstav tento stav ještě zvýrazňuje, a v neposlední řadě osobní zkušenost - nemocniční strava nereflektuje principy zdravého/racionálního stravování atd.atd. Suma sumárum - dokumentaristka Erika Hníková se dopouští řady profesních lapsů, i přesto je ale dobře, že se toto téma otevírá k veřejné debatě... ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama