Příběh Marie a Juliena
-
Histoire de Marie et Julien
-
Story of Marie and Julien, The
Drama
Francie / Itálie, 2003, 150 min
Režie:
Jacques RivetteObsah
-
Osamělý Julien Müller vyhlíží zcela obyčejně, podobně jako jeho poloprázdný dům s hodinářskou dílnou. Posléze však začneme jeho profesi vnímat symbolicky, ani ne tak kvůli záhadným obchodněvyděračským vztahům s démonickou "madame", ale kvůli jeho poutům k tajemné Marii. Před rokem se zdálo, že se osudově setkali, jenže Marie pak beze stopy zmizela a teď se stejně nevysvětlitelně opět vynořila. Začnou spolu žít a Marie střídá chvíle oddané lásky a vášně s odtažitostí a mrazivou zmrtvělostí, jako by přicházela ze světa, kde čas nemá žádnou váhu a s ním nic, co je na něm budováno a co se v něm rozprostírá A Julien, zvyklý vše odměřovat tikotem hodin, stojí zcela bezmocně před odhalovaným tajemstvím Zvláštního napětí je ve filmu dosahováno tím, že všední prostředí se před našima očima proměňuje v mámivé labyrinty, jež obsahují magické předměty a směrem k postavám vysílají sotva zachytitelné signály. (oficiální text distributora)
Osamělý Julien Müller vyhlíží zcela obyčejně, podobně jako jeho poloprázdný dům s hodinářskou dílnou. Posléze však začneme jeho profesi vnímat symbolicky, ani ne tak kvůli záhadným obchodněvyděračským vztahům s démonickou "madame", ale kvůli jeho poutům k tajemné Marii. Před rokem se zdálo, že se osudově setkali, jenže Marie pak beze stopy zmizela a teď se stejně nevysvětlitelně opět vynořila. Začnou spolu žít a Marie střídá chvíle oddané lásky a vášně s odtažitostí a mrazivou zmrtvělostí, jako by přicházela ze světa, kde čas nemá žádnou váhu a s ním nic, co je na něm budováno a co se v něm rozprostírá A Julien, zvyklý vše odměřovat tikotem hodin, stojí zcela bezmocně před odhalovaným tajemstvím Zvláštního napětí je ve filmu dosahováno tím, že všední prostředí se před našima očima proměňuje v mámivé labyrinty, jež obsahují magické předměty a směrem k postavám vysílají sotva zachytitelné signály. Komentáře uživatelů k filmu (22)
-
Pohrobek
140 minut jsem nedýchal. Svým nezaměnitelným stylem Rivette stvořil smyslný a tajuplný příběh nekompromisní lásky. Rivetta myšlenka Marie a Juliena pronásledovala jako fantom celý život. V sedmdesátých letech hodlal tento příběh zakomponovat do své fantastické tetralogie, a po Duellu (ten jsem taky nepochopil) ho dokonce začal natáčet - s Leslie Caron a Albertem Finneyem - , jenomže po třech dnech se neobjevil na place a dva roky o něm nebylo slyšet. O mnoho později však tento snímek skutečně vznikl a v hlavní roli se objevila Emmanuelle Béart, jež Rivettovi tak učarovala před dvanácti lety. Za krásu Příběhu Marie a Juliena může neuvěřitelně tajemná a líbezně nadýchaná režie, která především ze scén v interiérech tvoří nekonečně dechberoucí zážitek. Absence hudby se ukáže jako velmi působivý prvek, díky čemuž slyšíte jenom harmanonicky a disharmonicky tikající hodiny, případně tlukot vlastního srdce. Pokud jste se ještě nezamilovali do Emmanuelle Béart, po tomto snímku už asi nebudete mít na vybranou.(17.8.2006)
-
hirnlego
Pro Rivetta mám slabost - a ani tentokrát mě příliš nezklamal. Opět je zde cítit jeho nenapodobitelný styl, kdy si říkáte, že se na plátně vlastně celkem nic moc neděje, avšak nemůžete se zbavit pocitu, že to "nic moc" je ve skutečnosti o mnoho víc než "něco" - tohle nejspíš pochopí jen ti, které Rivette svým stylem omámil stejně jako mě. Ač má snímek celé dvě a půl hodiny, opět uteče velmi rychle, nasadí člověku brouka do hlavy a vyvolá v něm nutkavou potřebu vidět ho někdy v budoucnu znovu, protože...jednoduše je v něm tolik k objevování. Emmanuelle jako Marie je zde jako vždy nádherná (od Hašteřilky - za těch více než deset let - se vůbec nezměnila!), Julien není příliš sympatický, ale co na tom sejde - důležité je, že jejich láska (ač trochu podivná, neboť o sobě téměř vůbec nic nevěděli) je tak nějak dojemná - člověk by chtěl zažít jaké to je, když někoho miluje tolik, že to až bolí, aby jeho city byly opětovány ve stejné míře. . . . . Sympatické mysteriózní drama pro přemýšlivé.(30.1.2007)
-
Crocuta
Byl by to nadprůměrný film i kdyby v něm nehrála Emmanuelle Béart, zralá žena, která však dosud neztratila - a doufejme že hned tak neztratí - svůj dívčí půvab. Takhle je to u mne za plný počet.(5.3.2009)
-
Slarque
Nejdříve poznáváme Juliena. Čím více o něm víme, tím méně je nám sympatický. Co na něm může vidět Marie s vizáží Emmanuelle Béart? Postupně nám dochází, že i ona před ním něco skrývá. A začíná nám být jasné, že tu něco pořádně nehraje. Bravurně natočená fantasy romance u níž člověk místy málem zapomíná dýchat.(9.3.2008)
-
Iggy
Závěr byl výborný, ale to mi nedokázalo ospravedlnit předešlé dvě hodiny nudy prakticky o ničem ani nesympatickou Emmanuelle Béartovou.(9.3.2008)
-
Skip
Rivette mě ani napotřetí nijak nenadchl. Spíš naopak. Ono "co tím chtěl básník říci" zde platí až moc. Dlouhé záběry by byly fajn, i dialogy by ušly, ale když ono je to ve výsledku takové nějaké bezobsažné, že jsem si nakonec říkal, proč jsem radši ten čas nevěnoval něčemu jinému. Dal bych 2*, ale to se mi zdá zase až příliš málo, takže ty tři jsou asi tak nějak akorát.(5.4.2008)
-
Šandík
Formálně krásně natočený film v němž se zdánlivě nic neděje, ale stále je na co se dívat. Trochu škodolibě by jej bylo možné postavit do protikladu s filmy, kde se sice stále něco děje, nejlépe nějaká "brutální akce", ale vlastně není pořádně na co koukat... Samotný příběh je velmi silný, přestože to je (letmý spojler) vlastně pohádka. To ovšem není chyba, pouze podmínka, na níž musíme při sledování přistoupit. Celou dobu jsem trnul jak dopadne... Krásný film... Zajímavé komentáře: Pohrobek, hirnlego, minus(9.7.2008)
-
Philippa
Rivette ,Rivette co já si s vámi počnu?Snímek je pro mne i s odstupem dvou dnů pořád neuchopitelný.Ale velmi dobře je uchopitelný můj pocit z něj.Pocit uchopitelný-neuchopitelný,člověk živý-neživý,tikot přesný a kulhající........Ačkoliv jsem filmu nerozumněla a byl poměrně dlouhý ,uběhl neuvěřitelnou rychlostí.Bylo mi s ním vlastně moc dobře a rozhodně se k němu vrátím ,protože "něco" v něm je a já se budu snažit to najít :-).(9.3.2008)
-
keddy79
Dlouhý film, kde se zdánlivě nic neděje, ale uběhne neuvěřitelně rychle. A to není jediná podivnost v nebo na tomto snímku. Člověk neví, co si má po shlédnutí filmu myslet, ale to nebrání tomu, aby jej pár dnů nepustil z hlavy. Divné.(19.7.2009)
-
Cushing
Nevím. Mně se to zdá překombinované, nepravděpodobné a nezvládnuté, přestože jisté napětí a atmosféru to má. Ale ti herci jsou tak studení... A někdy vyloženě deklamují... dialogy šustící papírem. S Hašteřilkou nelze vůbec srovnat -- to je dokonalý film.(13.7.2008)
-
hans500
Moc zajímavý film. Výborní herci, skvělý scénář, pomalé tempo, vynikající atmosféra. I absence hudby filmu nevadila. Velmi dobré 4*.(19.3.2009)
-
NALBERTik
jej tak tohle bylo fajnee. Sice kdyz sem vychazel z kina, vahal sem jesi dat odpad ci plny pocet....ale cestou domu se mi to ulezelo v hlavje ( diky mirne pomoci "zvenčí" ) ... :) Doufam ze se mi nepostesti potkat nakou takou Marii :) Pribeh natocen hodne pozvolna, nezaznel tam jediny naznak nake hudby, jen celou dobu tikaly hodiny, psycho :)(31.5.2006)
-
Alf
je mi líto, ale krom toho, že umí točit dlouhé scény a podpásově klamat diváka, toho režisér moc nepředvedl...(2.4.2008)
-
minus
Veškerý zvuk utichá, Marie pláče a slzy, dopadající na její řeznou ránu, v ní opětovně probouzejí život..... Tak působivé emocionální vyústění jsem v kině již dlouho nezažil. Snímek ani na chvíli nenudí. Jakoby "hluché" scény (neustálé se opakující schůzky a setkávání na mnoho způsobů) vtahují diváka do podivuhodného děje více a více a i díky stylovému provedení je od počátku do konce cítit zvláštní druh napětí: dlouhé záběry s nepatrně pohyblivou kamerou, úplná absence hudby (zato velice promyšlená práce s ruchy)... Mám rád filmy, kde se jako zde prolíná reálné s "nadpozemským". BTW: nepřipomíná vám Mariin záhadný modrý pokoj Karininy bizarní návštěvy půdního podkroví z Bergmanova filmu "Jako v zrcadle"?(13.4.2006)
-
Kroupa
Kouzlo nevysloveného z tohoto filmu činí nesmírně zajímavé dílo, které nepochybně stojí za to shlédnout znovu. I kdyby jen proto, aby si člověk utřídil v hlavě to, co viděl. Poměrně rychle mi film začal připomínat Poslední tango v Paříži - obdobná povrchní známost s nesmírnou a nepochopitelnou hloubkou, dosti odvážné sexuální scény a při nich popisované erotické fantazie. Příběh... je ale mnohem romantičtější a méně existenciální než Tango, podstata vztahu hlavních postav je láska, nikoli tělesná přitažlivost. To jako by chtěl Julien potvrdit závěrečným prohlášením: "ale vy nejste vůbec můj typ." Způsob, jakým si Rivette zahrává s očekáváním tragického konce, aby vyvrcholil decentním a dobrým koncem, považuju za skvostný. Až to shlédnu podruhé, možná přidám i tu poslední hvězdu, pořád mi to totiž leží v hlavě :-)(16.3.2008)
-
mat.ilda
Krásná Marie a těžkopádný Julien dělají divné věci a vedou divné řeči, občas Julien pumpne o prachy záhadnou Madam X, která má ještě záhadnější sestru...naštěstí vyjde najevo, z jakého důvodu je Marie tak divná (důvod podivínství Juliena si vezme autor zřejmě do hrobu), ale mě přesto nejvíc zaujal Julienův kocour, a to pro jeho jméno, to totiž vyjadřuje mé stanovisko k tomuto snímku - NEVERMORE.(11.3.2009)
-
smeidler
140 minut jsem se díval a pak jsem šel spát. Ráno mi těch 140 minut chybělo (co se týče spánku) a já jsem si uvědomil, že by bylo lepší jít spát rovnou. Byl by to rozhodně líp ztrávený čas.(7.3.2009)
-
Anaximandr
Hodinár s rukami mäsiara a tajuplná kráska. Madame x v roli "spojovateľa". Kto prejde na koho stranu???... Emanuelle Beart je na zjedenie...(8.3.2008)
-
POMÍK
Opravdu zajímavý divnofilmek. Nemůžu říci, že se mi extrémně líbil, ale spíše extrémně zaujal svojí podivností a nedefinovatelným něčím. Až nebudu mít co dělat, začnu se asi hrabat v hodinách a možná panenkách... Je fakt, že na druhý pokuk musí tento film jistě značně ztrácet. (E. B. by si měla dávat bacha, aby ji R.P. doma nebičoval kopřivami, né v rámci sexuálního chtíče, ale aby z ní omlátil H&M prádlo.)(22.2.2007)
-
Fosgo
Marie je prchavě neuchopitelná chiméra a přece živočišná a vášnivě fyzická , a Julien, zpočátku není sympatický, později je možno mu nadržovat. Čas je kovově chladný, láska tak běžná, hodiny světa a zákruty života jsou nevysvětlitelné. „Láska je někdy ironická, někdy má chodidla poraněná, krvácejí…má poškrábaná ňadra …“ zní poezie ve filmu. Co je realitou a co snem? Hudba ve filmu nezní, tikot času v opravovaných hodinách zvuky hudby nahradí. Příběh pátrá po tom, kolik nám je přisouzeno vztahů a kolik nutnosti je třeba...k oživení nás samých. Dlouhý filmový opus, který nelze příliš racionálně chápat. Linie vyprávění skáče v čase dopředu i vzad. , jakoby tvůrce ohledával hranice lidského vnímání a pokoušel se je překračovat. Meditativní milostná báseň francouzského klasika.(5.3.2009)
