Dotek Medúzy

Vo svojej dobe musel tento mysteriózny triler šokovať poriadne množstvo ľudí. Nie len témou, ale aj posolstvom a myšlienkami, ktoré provokovali a mali vzbudzovať sympatie k hlavnej postave. Ja som ich našiel. Film smeruje k svojmu nevyhnutnému záveru, ktorý síce neprekvapí, ale zaujme svojou monumentálnosťou v kontraste s komorným zvyškom. (01.06.2012)

Vidieť tento film sama a v noci, isto by som zimomriavkovo explodovala. Sugestibilný pohľad Richarda Burtona neskutočne namotáva a vo vypätých chvíľach som sa spolu s ním oddane smažila v pekle. Režisér má talent a mystérium zachoval od začiatku do konca (s výnimkou podivnej poslednej scény, kt. mierne dvíhala kútiky). (24.10.2008)

Na začátek musim říct, že sem od toho čekal víc než se z toho nakonec vyklubalo, nicméně hlavně zásluhou skvělýho a naprosto sugestivního Richarda Burtona se v některých momentech objevuje fakt děsivá atmosféra, která lehce sekunduje i filmu Satan přichází, zejména ve scéně s letadlem, ale jinak sem z toho unešenej nebyl (12.04.2008)

Ďábelsky rafinovaná "detektivka", kterou pohání vpřed zimomřivě mysteriózní feeling - a to silou parní lokomotivy! Inteligentní formou si bere to nejlepší z o dva roky starší atmosférické klasiky Přichází Satan a zdárně své hororové prvky mixuje se sedmdesátkovou vlnou katastrofických snímků. Rozhodně považuji za správné, že ne všechno je ve filmu školometsky předhozeno k povrchní konzumaci, takže divákovi vzniká volný prostor k tomu, aby si např. identitu tajemného "L" přebral po svém (muhehe). Pohled a hlas Richarda Burtona je ovšem základ! (13.09.2008)

"Všichni jsme děti ďábla. Zjistíme, co pohání slunce a uděláme bombu. Stvoříme bohatství a hned jsme posedlí lakotou. Získáme moc a zešílíme. Pořád ničíme." - Já jsem muž s mocí stvořit katastrofu. Celou dobu sledujeme umně natočený detektivní příběh, plný tajemného zla, uhrančivého démona Richarda Burtona a atmosféry v rozsahu od Hitchcocka po Přichází Satan!. A celou dobu by to bylo na velmi zasloužených 8/10. Jenže pak přijdou závěrečné zhruba dvě minuty, které by u jiného filmu působily jako dobrý vtípek, nicméně v Doteku Medúzy jsou zakončením bezmála geniálním. Absolutorium, schopné přimrazit k židli - alespoň já to tak mám pokaždé. Aneb jak se Medusa diváka opravdu dotkla... (02.01.2007)