Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Vskutku zvláštní snímek (zvlášť pro mě jako naprostého amatéra přes asijskou kinematografii). Moc se v něm nemluví, přesto je příběh celkem dost jasný, velký důraz je kladen na obrazovou a zvukovou složku filmu. Avšak plný počet to nebude, člověk se sice tak nějak připraví na pomalejší tempo, ale aby se chvilkami nudil u cca hodinu a půl dlouhého filmu, to je špatně. A moc se mi také nepozdávalo to (podle mě nadbytečné) mystično kolem starého mistra. Jinak spokojenost, pozoruhodný pohled na koloběh života. (11.04.2011)

90% -Tento film, to je pastva pro oči a meditace pro duši. Málo mluveného slova, zato však krásná řeč ticha a zvuků. Stále stejné prostředí, ale pořád poutavý děj. Po shlédnutí této krásné podívané jsem se cítil o něco starší a o trochu moudřejší. Dlouho mi to sice nevydrželo :o/ , ale i tak můžu prohlásit, že tento první film, co jsem od Ki-duka viděl se mi moc líbil, a rád si ho někdy zase dám. (17.04.2006)

Hodně přírodní a medidativní snímek. Těžko uvěřit, že podobné duševní oázy, jakou je právě jezerní chrám, v dnešní době ještě pořád na světě existují, ale pokud ano, potřeboval by je pro podobnou duševní a tělesnou očistu, jakou ve filmu absolvoval sám režisér Kim Ki-Duk, navštívit jednou za čas asi každý z nás. Právě na "Zimě", ve které se sám Kim Ki-Duk objeví, je vidět, jak moc pro něj tenhle film asi znamenal, ale je to kupodivu právě Zima, která mi ze všech období přišla nejslabší. No pane režisére, uvidíme s čím se vytasíte příště. (29.09.2007)

Celosvětově divácky úspěšný film. Čistá filmařina Kim Ki-duka, s minimem dialogů, odehrávající se v budhistickém chrámu na voru uprostřed jezera. Moralita spojující 4+1 roční období s vývojem mladého, postupně stárnoucího mnicha a s jeho proviněními. Vina nese v sobě trest, ublížením živému tvoru ubližíme také sobě, poneseme těžký balvan ve svojí duši. A jen duchovní očista nám může pomoci, aby nás tento balvan nestáhnul ke dnu. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=gXyxi-jnKxw (09.01.2013)

Ročné obdobia predstavujú plynutie života a táto filmová galéria najzákladnejšie ľudské emócie silou , ktorá nepotrebuje slová. Človek v lone prírody prežíva lásku k dieťaťu, žene, hnev, túžbu a učí sa vyrovnanosti, ktorú dokážu týmto spôsobom aplikovať iba „východní“ ľudia. Je to najcennejšie čo majú a úcta k tradícii vybraných chráni rovnako, ako ich život v spoločnosti môže ničiť. Zabíjajú nás túžby a hodnotenia okolia, od ktorých je tak ťažké sa oslobodiť. Závidím im a zároveň som rada, že takého diela vznikajú, aby sme vedeli, že sa máme čo učiť. (28.10.2005)