Jaro, léto, podzim, zima... a jaro

Film lze interpretovat zcela jistě i více způsoby, nicméně jeden je naprosto evidentní. Jak již z názvu filmu (Jaro, léto, podzim, zima... a jaro) vyplývá, nejde o to, že něco má začátek a svůj konec, ale o cyklus, který se neustále opakuje. Cyklické plynutí času zde hraje velkou roli oproti postavám, které přicházejí, odcházejí, aby se transformovaly do jiné podoby a znovu se vrátily. Příběh filmu je prezentován nikoli meditativním nebo lyrickým způsobem, nicméně i tak je možné vyčíst několik okamžiků, kdy film inklinuje ke čtení ve spirituálnímu modu. (16.06.2011)

Jaro, léto, podzim, zima... a jaro je lyrickou básní, která nedokončuje verše. To všechno si musí divák dotvořit sám. To je na tom to nejkrásnější, že film/báseň nikam člověka netlačí, spíš naopak, dává mu tu volnost, prostor. Při sledování jsem se dostal do určitého stavu, kdy jsem jen sledoval obrazovku a hlavou mi proudily tisíce myšlenek, které mi film dával. Po skončení jsem nemohl ani mluvit, jak na mně film zapůsobil. Má opravdovou hloubku a moc si vážím toho, že je takový film natočen a že jsem ho mohl vidět! (17.08.2008)

Film čistý, vyhlazený jako kamínek v horském potoku. Kim Ki-duk nemluví slovy, ale obrazem. A musím říct, že nádherným obrazem. Uprostřed hustě zalesněného údolí leží jezero a na jeho nezčeřené rovné hladině leží malý buddhistický chrám. V něm žije starý mistr a jeho žák, který se učí žít bez chtíče a pokušení, protože jak říká jeho mistr (a později se to i dokáže), chtíč a pokušení probouzejí vražedné úmysly. Cyklus ročních období plyne synchronně s cyklem života. V každém ročním období je krajina úplně jiná a pokaždé vám to vyrazí dech. Jaká škoda, že taková místa se na Zemi vyskytují čím dál méně. Fascinovaly mě některé symboly, jako například dveře, které stojí v pokoji a pomyslně oddělují ložnici od modlitebny. A přestože se dají obejít nebo nahlížet na spícího člověka, starý mnich si ty dveře stejně otevře, aby viděl. Stejné je to se vstupní bránou, která se také dá obejít, ale přesto jí každý návštěvník projde. Pomyslně odděluje svět tam venku se světem na jezeře. Přestože film je svým dějem prostý a jednoduchý, jen znalí lidé pochopí význam všech obrazů. Ale není to na škodu, naopak. I po skončení filmu vám tedy zůstává něco, o čem se dá ještě dlouho přemýšlet. Rozhodně doporučuju každému, aby se alespoň na 100 minut odprostil od uspěchaného rušného městského života a ponořil se spolu s Kim Ki-dukem a jeho filmem do meditací uprostřed překrásné krajiny neznámo kde. (06.03.2005)

Bol som dopredu pripraveny na meditacnu ukazku styroch obdobi mnicha a chlapca, ktoreho mnich zauca ako svojho nastupcu. Tym, ze som dal 3 hviezdicky este neznamena, ze sa mi film nepacil, ale asi nikdy nebudem ten dokonaly milovnik azijskych filmov tohto typu. Avsak vdaka filmu som sa mohol aj trosku zamysliet nad dnesnym uponahlanym svetom, opustit pretechnizovanu dobu a zajst niekam pri opusteny domcek pri jazere a vychutnavat si ticho a prirodu, avsak asi aj ja som sa stal otrokom dnesneho moderneho sveta, ze presedim hodiny pri CSFD, alebo pri filmoch :-) ________ Yeong-su Oh - (Starý Mních) +++ Ki-duk Kim - (Dospelý Mních) +++ Young-min Kim - (Mladý dospelý Mních) +++ Jae-kyeong Seo - (Chlapec Mních) +++ Yeo-jin Ha - (Dievča) +++ Jong-ho Kim - (Detský Mních) +++ Jung-young Kim - (Matka dievčaťa) +++ (13.04.2011)

Krásny obraz sýtozelených stromov kdesi uprosterd vysokých hôr, medzi stromami jazero a na jeho hladine plávajúci dom – budhistická svätyňa. V nej vychováva mních malého chlapca. Je jar, obdobie začiatku, rozpuku, rozkvetu ale aj zoznamovania sa – napríklad s utrpením a smrťou. Do prostredia jazera a jeho bezprostredného okolia je zasadený celý nasledujúci príbeh striedajúcich sa ročných období a životných cyklov. Alebo inak: plynutia ročných období v toku času ľudského života. Silné, uchvacujúco presvedčivé zábery mučenia zvieratiek, následnej pokory, odriekania, odčiňovania kameňov v srdci, splnenia vymedzeného údelu. Všetko pretkané jemnou symbolikou. Do zdanlivo nehybného času v svätyni prichádzajú poslovia prítomnosti – mladá žena, policajti, utrápená žena, aby zvestovali duchovne rozjímajúcim pravdu o svete. Stačí pozorne načúvať, pozorovať a vzdelávať sa. Prítomné je budhistické vnímanie sveta, ale aj kresťanská mytológia. Poeticky obrazový a emocionálne veľmi silný film s minimom dialógov, jednoduchým, vše platným posolstvom o odovzdávaní skúseností cez výmenu generácií, podfarbený jemnou hudbou ladiacou s prostredím. (04.11.2004)