Indie, do toho!

Překvapivě formou neindický snímek. Možná až zbytečně moc. Takto jde "pouze" o ukázkového zástupce specifického žánru sportovního filmu. Obsahuje všechna sportovní klišé, od prvních vteřin budete přesně vědět na čem jste. Tedy kdy, co a jak se stane. Ovšem nic to nemění na tom, že je to zručně natočené, pěkně ozvučené a velmi dobře obsazené. Samotné zápasy a jejich průběhy jsou ztvárněny vcelku realisticky, Shahrukh Khan je sympaťák k pohledání a nijak moc se netlačí na emocionální strunu. Což mě u bollywoodského filmu příjemně šokovalo. Nebýt jisté sterility v několika zápasech a pár k nesnesení dlouhých scén (kupříkladu klipová sekvence po příletu do Austrálie je svou délkou pekelná), tak bych šel s hodnocením ještě výše. I tak se s přehledem jedná, alespoň v posledních letech, o nejkvalitnějšího zástupce žánru. Ovšem vzhledem ke kvalitám těchto snímků v poslední době to není zase takový problém. (24.12.2007)

Formou opravdu stojí Chak De! India mimo bollywoodský rybníček. Vizuál je zahalený do (mimochodem moc pěkného) šedo-zeleného filtru, používá se ruční kamera a rychlý střih, dialogy jsou nasnímané vyloženě "západním" způsobem...Co z hindského přistupu zůstalo, to je stopáž (na Indii ale přesto umírněná) a určitý patos (na Indii přesto umírněný). S bojovnými proslovy Shahrukha a zpomalenými záběry na majestátně vlající oranžovo-bílo-zelenou vlajku ale snad nikdo mít problém nebude. Shimit Amin využil sportovní tématiku, aby přinutil domácí obyvatelstvo k zamyšlení a ve filmu tak zřetelně naráží na nezdravou rivalitu s Pákistánem, postavení žen ve společnosti, předsudky k obyvatelům odlehlejších či chudších indických států a jiné škraloupy v životech Indů. Filmařsky to přitom ukočíroval natolik zdatně a nenásilně (trapné moralizování se nekoná, zkuste to jindy), že mu musím nadšeně tleskat. A přiznám se, že při sledování tohoto filmu mě mrzelo, že nejsem Ind. To bych se totiž cítil strašně hrdě. Chak de, India, chak de! (08.06.2009)

"Bojujete proti všem v této zemi, kdo si myslí, že ženy nemohou soupeřit s muži, nemohou mít práci jako muži, nemohou se rozhodovat jako muži. Bojujete s každým bláznem, který už zapomněl, že život mu dala žena a ta může udělat cokoliv. Cokoliv." Indický ženský pozemně hokejový tým vymlátí Mc Donalda. A pak vás strhne tak, že byť člověk, kterému sport (ať už aktivní nebo pasivní) prakticky vůbec nic neříká a ke kolektivním sportům má v podstatě odpor, má chuť jim provolávat slávu, nahlas jim fandit a dělat v křesle jednočlennou mexickou vlnu. A to i navzdory faktu, že je ten film hrozně čitelný a předvídatelný. Ani vám nepřijde, že to má dvě a půl hodiny. Ano, ano. Sport ve spojení s národní hrdostí je ten nejhorší nešvar davu. Jak se říká, "Tak, je to sport", nic víc. Jen sport. A kdo z toho dělá více, je podle mě trouba. V euroamerickém podání by to zřejmě vyznělo poněkud kýčovitě, ale v Indii má tohle celé evidentně docela jiný rozměr. Protože největším nepřítelem těch holek nebyly jejich protihráčky, ale jejich vlastní lidi. A to je vždycky k posrání. Kromě toho všeho je film skvělou ukázkou a přehlídkou úžasné pestrosti indických žen. Až jsem zíral. Chak de, holky. Chak de. Kurva, skoro jste mě rozbrečely. (26.03.2015)

U Indie bezmezně obdivuju, jak z každýho sebeblbějšího tématu dokáže vytáhnout délku klidně tří hodin a ono to prostě nenudí, nechápu to, ale je to tak, dokonce bych řek, že Indové maj průměrně nejdelší filmy na světě, fakt neuvěřitelný, Nicméně pozemní hokej opravdu neni vhodná volba pro sportovní film, kterej hodně spoléhá na napínavý momenty v zápasech, protože tenhle sport prostě nedokáže moc strhnou a nepomohl tomu ani režisér a už vůbec ne kameraman. Ale bylo to docela zajímavá osvěžující novinka na poli sportovních filmů kde většinou hraje prim hokej, fotbal, basket nebo poslední dobou americkej fotbal. (29.07.2009)

Stačí jedna neproměněná penalta a sportovní gesto po utkání s úhlavním rivalem z Pákistánu a kapitán pozemních hokejistů Indie Kabir Khan je rázem považován za zrádce. Po 7 letech se mu naskytne příležitost napravit si reputaci. Jako trenér ženské reprezentace má za úkol připravit tým, v jehož úspěch nikdo nevěří, na nadcházející Mistrovství světa v Austrálii. Nebude to lehké... Chak De! India (Go! India) je doslova ztělesněním ideálního sportovního filmu. Jsou v něm vrchovatě přítomny všechny esence, jež má snímek z prostředí sportu mít. Tvrdé tréninky, tryskající emoce, rivalitu, kamarádství, poutavé až strhující zápasy, okamžiky napětí a dojetí, několik dramatických zákrut... A jako bonus neokoukaný pozemní hokej. Při výborně podaném Mistrovství světa, které ukrajuje z dvouapůlhodinové stopáže bezmála hodinu, nelze mančaftu sympatických holek ve světlemodrém nedržet palce a neprožívat s nimi každičkou vteřinu na hřišti i vně něj. Podmanivou atmosféru dotváří výtečná hudba a parádní výkon Shahruka Khana v roli trenéra. Obrovské překvapení a jeden z nejlepších filmů letošního roku. Go, India, Go! (07.10.2007)