Slepá zuřivost

Ze začátku je to výborná uvolněná pohodovka s typickými 80s´ trademarky, dobrou muzikou a výtečným Charlie Sheenem. Postupně ale začne zejména blonďatý týpek bezdůvodně magořit a zabíjet každého na potkání, což mi postupem času zejména svým "no reason" faktorem (podobně jako v Gavrasově Notre jour viendra) začalo hodně lézt krkem. Kdyby se film držel jenom u takových trochu tvrdších rošťáren jako v úvodní části, bylo by to pro film mnohem lepší, než prkenné přimotávání nesmyslných násilností. (02.03.2013)

Ničím nevybočující osmdesátka hrubšího zrna s těžko uvěřitelným základem a jak už to u podobně laděných snímků bývá, s kariéru startujícími ušáky v hlavních rolích. Problém číslo jedna: Námět tlačí až moc na pilu......kdyby nechal Roye s Boem jenom tak trochu rošťačit, nabral by příběh realističtější kontury. Problém číslo dvě: Chlapci nevlastní (Caulfield trochu ano) onu toliko potřebou sociopatickou auru, jako například Timothy Van Patten v Třídě roku 1984 nebo samotný Alex deLarge Malcolma McDowella. Problém číslo tři: tím jsou stručně řečeno dialogy. Problém číslo čtyři: Nelogické chování ústřední dvojice. Problém číslo pět: Ten se týká pouze naších luhů a hájů, ale našinci dostupná kopie je co se týče dabingu.....no, řekněme slabší. I přes to všechno povinnost, pro ty, jenž jako já již v mládí propadly kultu Charlieho Sheena. (21.11.2014)

Dodělali školu a čekala je budoucnost ve fabrice. Ta jim ale moc nevoněla. Jenže to ještě netušili, že po tomhle víkendu v Los Angeles je čeká budoucnost úplně jiná. Celkem mě překvapilo, že má film tak málo hodnocení. Za tip na tenhle film vděčím uživateli HorrFi. Díky kámo. Bylo fajn vidět mladýho Charlieho Sheena. Ikdyž ten tu byl ve stínu svýho vypečenýho kamarádíčka. To byl dobrej pošuk. Celkově jde spíš o takověj průměrnej film, kterej neměl šanci na to aby udělal větší díru do světa filmu. Takhle málo hodnotících mě ale celkem překvapilo. Film lze najít pod třemi českými názvy. (08.07.2023)

"Eat my fuck." Krásne nekorektná anarchistická jazda dvoch asociálnych vyvrhelov ulicami nočného L.A. optikou režisérky, ktorá spracovala jasne exploatačný námet do nadčasového pojednania o toxickej maskulinite a not-so-yuppie (čti: blue collar youth) nihilizme. Bez moralít a bez filtru. Nazoomovaný úsmev Davida Berkowitza (Son of Sam) v opening credits montáži. No reason, no remorse. Just pure mayhem. (07.07.2020)

Motivace vytvoření námětu i natočení filmu jsou mi záhadou, což se ovšem dá říct i o chování "hlavních postav". Mám věřit, že dva kluci víceméně normálně prolezli až na konec střední školy, aby se pak z nich náhle přes noc stali vraždící maniaci? Otřesné dialogy a nepovedený dabing (Tonda Navrátil namluvil asi 58 postav...). (06.03.2011)