Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (424)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Hrůza, které se lze smát, ztrácí mnoho na svém účinku. Zločinec, který je směšný, stává se skutečný - a vlastně velmi male ubohý - ve svém opravdovém lidském rozměru. Ve filmu, který v mnoha ohledech svého námětu připomíná naši BÍLOU NEMOC (Štěpánkův Maršál je však víc Mussolinim než Hitlerem), podal Chaplin jeden ze svých vůbec nejlepších výkonů (později totéž téma rozpracuje z jiného úhlu v ještě propracovanějším díle MONSIEUR VERDOUX). Dvojí dějová linie ještě více obnažuje skutečnou podstatu "myšlenek" nacistických blábolů a brutální podstatu jejich aplikací. V některých ohledech je výprava filmu ovšem naivní (scény z koncentračních výborů; dostupné disponibilní informace prostě nebyly a Wannsee teprve mělo přijít). Nemění to však nic na jeho bytostném humanismu a pozitivnínm vyznění. DIKTÁTOR je nepochybně jedním z nejlepších děl hrané kinematografie svého tématu na naší planetě. I po takřka sedmdesáti letech, která uplynula od jeho uvedení do kin. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

The Great Dictator/Diktátor spatřil světlo světa v roce 1940. 2. Světová válka tou dobou aktivně probíhala a Chaplin si ve svém nejnovějším filmům neodpustil utahování si z Třetí říše. Skutečné historické postavy Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho ve filmu nahradil Adenoidem Hynkelem a Benzino Napalonim. Německo a Itálii ve filmu nahradil Tomanií a Bakterií. Chaplin si zde utahoval jak z vůdce Nacistů a vůdce Fašištů, tak také z fungování spolupráce Německa a Itálie. Díky faktu, že šlo o první Chaplinův mluvený zvukový film si tak mohl Chaplin s touhle látkou vyhrát dost možná více než by mu mohla poskytnout ,, pouhá´´ němá klasická grotesková verze. O tom svědčí i fakt, že film trvá 124 minut a samotná délka přes 2 hodiny je na Chaplina výrazná. Platí zde, že si Chaplin napsal scénář, produkoval, režíroval a především ztvárnil hlavní dvě role- Adenoida Hynkela a židovského holiče, který je zapleten do židovského hnutí, které usiluje o odstranění Hynkela. Chaplin tak ve svém filmu zpracovává nejenom z 1.řady pohled na vedení diktátora ale zaobírá se i pohledem na to jak pod Hynkelovou vládou reaguje židovská třída. Hynkel totiž zrcadlí Hitlera a na židy tudíž mají úplně názor. Chaplin ve své klasice opravdu dokáže skvěle pobavit, zároveň se mu ale povede občas dokonce předvést, že mu nedělají problém vážnější scény. Chaplin svojí dvojroli zvládá skvěle, především jeho imitování Adolfa Hitlera je prostě fenomenální. Paroduje Hitlerovy emotivní projevy, utahuje si z jeho hloupé ideologie a dokázal tak opravdu ve své době lid, který prožíval válku pobavit. Sám Chaplin za životní úspěch bral historku o tom jak Hitler po zhlédnutí Diktátora dostal záchvat vzteku a není se čemu divit, protože si Chaplin ve svém dost možná skutečně nejslavnějším filmu opravdu nebere s Hitlerem servítky. Diktátor dokáže diváka pobavit a ve své době opravdu musel spousta lidem alespoň na chvíli chmury z probíhajícího konfliktu zvrátit. Chaplin následující léto sice opět na Oscarech ostrouhal, sám ale řekl, že mu ke spokojenosti stačil fakt, že dostal Hitlera do záchvatu vzteků. A jistě ho navíc potěšil fakt, že šlo v jeho kariéře o film nejvýdělečnější. K zajímavosti o příběhu o filmu kde se scénárista, producent, režisér a hlavní hvězda vysmívá nacizmu a fašizmu může ještě stačit fakt, že on sám byl nařčen z podpory komunizmu. Chaplin po nařčení z komunizmu strávil druhou půlku života v exilu ve Švýcarsku v Evropě. Až v roce 1972 byl návrat povolen a Chaplin se následně dočkal té úcty největší možné- A tím nemyslím Oscar za celoživotní dílo. Ten pravý poklad, kterého se Chaplin mohl dočkat byl potlesk ve stoje, který publiku trval 5 minut. Až o 5 let později 25. 12. 1977 odešla ve věku 88 let jedna z největších legend stříbrného plátna, která je dodnes známá. Hvězda, která dala zrod postavě tuláka Charlieho a filmy jako Cirkus nebo právě Diktátor. Ve své době důležitý film, který dodnes ukazuje, že i v těžkých časech se dá správně utahovat a dohnat tak nepřítele nepřímo k šílenství a k rudosti. Chaplin tímto krokem dal tehdy Hitlerovi velmi silný úder, který možná nedal vůdci Třetí říše zásadní ránu a nezastavil ho, rozhodně mu ale nezanechal lehké spaní. A není se čemu divit, že právě toto byla pro Chaplina ta největší životní odměna, které dle sebe mohl dosáhnout…. () (méně) (více)

Reklama

iamek 

všechny recenze uživatele

Komedie u které jsem se nesmál a spíše jsem se cítil trapně. Chaplina mám rád za Světla velkoměsta a Moderní dobu, ale Diktátor mě minul velkým obloukem. Možná kdyby se ve filmu nemluvilo tak by to mělo větší kouzlo. Ale scény kdy Chaplin paroduje Hitlera jsou docela dobré. Hlavně schůzka s Mussolinim. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Na svoji dobu velice důležitý film. Chaplin v tomto filmu vytváří dvě dějové linie. V první představuje diktátora, který nápadně připomíná Hitlera, v druhé židovského obchodníka. Zatímco scény s diktátorem, kdy je Chaplin dechberoucí díky své dokonalé imitace Hitlera, jsou dokonalé, scény z židovské komunity nemají takovou výpovědní sílu. A závěr je trochu moc patetický, ale ve své době přinášel důležité poselství. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Tento film je úžasný. Natočit něco takového v té době chtělo asi nekončící odvahu. Film je jako by slepen ze dvou částí. V jedné části představuje Chaplin Hitlera, kterého naprosto perfektním způsobem paroduje. V životě jsem neviděl lepší parodování. V druhé části hraje Chaplin židovského holiče. Tato část už tak skvělá jako ta hitlerovská není. Skoro celá se nese v duchu takové hodně povedenější grotesky. Filmu se často vytýká, že nepatří k těm nejvtipnějším z dílny Chaplina. Já za sebe mohu říct, že takhle jsem se už delší dobu nezasmál. Humor však není zdaleka jediná věc doprovázející film. Ano, mám teď na mysli Chaplinův závěrečný proslov ke všem divákům, který je stále aktuální. Plný počet nedávám jen a pouze proto, že bych ve filmu uvítal méně výstupů židovského holiče, protože bohužel ne všechny jsou dobré. ()

Galerie (75)

Zajímavosti (46)

  • Když Chaplinův mladý syn Sydney Chaplin poprvé viděl scénu, v níž vypadne ze superzbraně nábojnice, dal se do hlasitého smíchu, takže záběr bylo nutno zopakovat. (Kulmon)
  • Diktátor mluví němčinou vůbec nedávající smysl. Jazyk, ve kterém jsou vývěsní štíty, plakáty a další názvy v židovské čtvrti, je esperanto. Tento umělý jazyk vytvořil v roce 1887 polský žid, doktor Ludwik Lazar Zamenhof (15. 12. 1859 - 14. 4. 1917) (Kulmon)
  • Douglas Fairbanks navštívil v roce 1939 natáčení a téměř nezvladatelně se smál způsobu, jakým ho Charlie Chaplin parodoval. Bylo to jejich poslední setkání, Fairbanks krátce poté zemřel. (Kulmon)

Reklama

Reklama