Dobrý voják Charlie

To lepší z druhého období a "Shoulder Arms".¬         Jedna z těch lepších grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬                 Pokud vím, "Shoulder Arms" je první protiválečně zaměřený snímek Ch. Chaplina, ještě středometrážní délky, i když víc než opravdovou protiválečnou náplň obsahuje zlehčující řadu gagů a komických situací.¬                 [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] (21.10.2019)

Pozrieť si film po 102 rokoch od premiéry je síce možné vysvetliť nedostatkom príležitostí, ale vôbec to neuľahčuje hodnotenie a komentovanie. Nemám totiž rád slovný obrat "no na tú dobu to bol celkom dobrý film", pretože som presvedčený, že skutočne dobré filmy sú dobré v každej dobe. Len je ich žalostne málo. Chaplinov dobrý vojak patrí k vydareným groteskám. Bol nakrútený na sklonku I. svetovej vojny a ukazoval malého človiečika vrhnutého do virvaru veľmocenského zápasu. Chaplin sa oboznámil so skutočnými pomermi, ktoré panovali pri nekonečnej zákopovej vojne, takže ich dokázal podať takou zľahčenou formou, že si film užívali vojaci na frontoch i veteráni. (12.07.2020)

Charlie v první světové válce. Tento film je spíš než bláznivou taškařicí, jakýmsi pokusem vyjádření sympatií k vojákům na frontě v první světové válce. Abych to vysvětlil, kdybych tam tehdy v tom zákopu ležel já, tak by mi takovýto film jistě udělal velkou radost. Chaplin si tu utahuje z rakousko-uherských vojáků, dojemně zlehčuje vlhkost v zákopech, kde vojáci spí a vtipně komentuje různé útrapy, které mohou vojáky v nehostinném prostředí potkat. Ze svého tuláka (který se tu ale jinak než v uniformě neobjeví) nakonec udělá hrdinu, což je asi nejlepší způsob, jak dokázat, že hrdinou může být opravdu každý, aniž by šlo o to, kolik lidí zabijete. (26.10.2006)

Dle mého názoru jedna z nelepších Chaplinových grotesek. Chaplin v ní jasně dává najevo svou averzi k válce a to ještě v době,kdy se válčilo. Každá minuta je naplněná těmi nejšílenějšími gagy. Spoustu kousků,které Chaplin předvádí zde,předvedl pak i později v roce 1940 v Diktátorovi v úvodní scéně z 1.světové. Zajímavostí je,že v Československu,když se film po válce promítal,musely být z filmu vystříhány scény v nichž byli vyobrazeni staří mocnáři,protože bylo zakázáno zákonem je zobrazovat,byť v takovýchto směšných karikaturách. Je to typická ukázka Chaplinova génia,sociálního cítění a jeho lidské povahy. Nikdy nikdo co pamatuji nedokázal s takovým humorem zachytit ve filmu tak hrůzné ohavnosti ,jako je válka, s takovou dávkou sarkastického humoru. (13.01.2007)

Krásný důkaz, proč byl Chaplin nejoblíbenějším umělcem mezi vojáky. Stojí na jejich straně, chápe jejich pocity a váži si toho, co dělají. Kdyby mohli přímí aktéři zákopových bojů natočit němou grotesku, věřím, že by vypadala nějak takhle. Být zároveň všichni vojáci jako Charlie, asi dnes mluvíme jenom německy. (29.03.2009)