Chaplin vesnickým hrdinou

[3,5*]     "Sugar's to sweeten - not to thicken."     Nápaditá krátka groteska, jedna z Chaplinových posledných. Charlie je tu ako dievča pre všetko - od domácej gazdinej, cez pastiera kráv, predavača, upratovača, až po hotelového sluhu. Zaujímavo sa tu pracuje s náladami, keď tá bláznivá grotesková občas prechádza až do takej melancholickej. Výborné sú hlavne tie snové pasáže (najmä tanec s vílami) a romantické scény s Ednou Purviance (hra na slepú babu, skvelá hra na piane, nákup ponožiek). A to neustále kopanie do zadku sa budem tváriť, že nevidím. Videná 30-minútová verzia s veľmi dobrou hudbou Charlieho Chaplina z roku 1974 (hoci spočiatku je trošičku vtieravá). (06.08.2023)

Chaplin ako večný rojko a veľký spáč, rozprávanie pomocou sna a až prekvapivo veľa dramatickejších, resp. vážnejších momentov a situácií. Bavilo ma najmä zakomponovanie prvku prebudenia ako prelínanie sna a reality (časť s rusalkami je v tomto bode excelentná), ako obvykle haldy nápadov a síce nie až tak bravúrne vtipných, ale stále skvele humorných scénok. Dlhšia stopáž však zapríčiňuje pocit trochu zbytočného naťahovania, ale celok, i keď nie je tak humorný ako iné Chaplinove filmy, je veľmi kvalitný a neurážajúci; práve to ho miestami zachraňuje. Niektorí vedľajší herci sa objavujú vo viacerých úlohách, čo je vzhľadom na ich príjemný prejav a zábavnosť jednoznačne plus. Len škoda občasnej monotónnosti a rozvláčneho tempa. 75% (21.04.2014)

To slabší z druhého období.¬         Jedna z těch slabších nikoli však slabých grotesek natočených Ch. Chaplinem v jeho druhém období, kdy v rr. 1916–18 točil krátko- či nejvýš středometrážní grotesky. Chaplinovi se v tomto období už daří točiti i snímky lepší úrovně, než jaké dosahovaly v jeho prvním období úvodního jeho filmového vyučení v rr. 1914-15, nicméně kvalita snímků je rozkolísaná a ne všechno z tohoto období lze označiti za podařené. Ze strany Chaplina sílí tlak na kvalitu děl, což vrcholí rozvázáním smlouvy s "First National Exhibitors' Circuit" a založením vlastní podílnické společnosti "United Artist Corporation" v lednu 1919, pod jejíž záštitou vytváří prakticky všechna svá zbývající díla, od ještě krátkometrážního "Profesora" po celovečerní komediální drama "Světla ramp".¬                 [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] (21.10.2019)

Upraveno v říjnu 2019. Sunnyside je potměšilost klaunské zábavy se sebemrskačskými tendencemi. Charlie Chaplin sice má na jedné straně potřebu sociálně kritické sympatie s nejprostší vrstvou, ale také zůstává pevně usazen v osvědčeném pohybu klaunské zběsilosti, nahrazuje tím potenciální rozvíjení příběhu a v euforickém nadšení i s cynickým úšklebkem po celé vesničce bujaře poskakuje. Hlavním objektem zájmu je Charlie v roli krutě zneužívaného poskoka jediného místního podnikatele, statkáře a duchovního pastýře. Je sužován, je ledabylý a neurvale ignorantský, je škodolibý a má silné sklony k násilnému chování, je pokorně úslužný a teskně melancholický při povzdechu nad lehkověrností žen. Vedle estrádního představení cirkusového klauna zaujme také vesnická dívka a Charlieho romantické opojení tou nesmrtelnou krásou života (Edna Purviance), vesnický hoteliér, hokynář, chovatel skotu, kazatel a sadistický Charlieho zaměstnavatel (Tom Wilson), sebevědomý městský floutek (Tom Terriss), k Charliemu nevlídný otec dívky (Henry Bergman), maličký vesnický mužíček (Loyal Underwood), jeho velký a tlustý synek (Tom Wood), rafinovaný vesnický lékař (Albert Austin), či smyslové a smyslné povzbuzení i hravá rozvernost v podobě tancujících víl (Olive Ann Alcorn, Olive Burton, Willie Mae Carson a Helen Kohn). Film Sunnyside aneb Chaplin vesnickým hrdinou je přizpůsobivě živelné představení spontánního cirkusového klauna s vynalézavě předkládanou formou pantomimického výkladu termínů slov. Mimochodem, mezi Chaplinem a společností First National skutečně došlo k neshodám, ale nezmohl se zrušení smlouvy, byl ji nucen dodržet a dokončit všech osm, smluvně dohodnutých, filmů, posledním z nich je Poutník, dokončil ho v roce 1923 a teprve poté se úplně osamostatnil.. (15.11.2010)

Na Chaplina poměrně zajímavá záležitost. V téhle grotesce pracuje jako hotelový pomocník v jedné podhorské vísce, nicméně musí zastávat i farmářské činnosti, jako dojení, hnaní krav na pastvu apod. Ale dojde i na klasické námluvy, souboj s konkurentem, sen o vílách a jednu malou pointu. K zasmání tu tolik není, z některých momentů (třeba zrovna ty krávy) se asi dalo vytěžit víc, nicméně i díky délce a exteriérům je to celkem pestrá záležitost a šance vidět Chaplina v pro něj netradičním prostředí. (04.11.2006)