O Schmidtovi

Při hodnocení "O Schmidtovi" se člověk asi nevyhne srovnání s Americkou krásou... Kevin Spacey vs. Jack Nicholson. Z mého pohledu je sice Americká krása úžasný snímek, ale O Schmidtovi mě vzalo mnohem víc. To co prožívá Warren Schmidt koneckonců čeká většinu z nás, ztráta práce, pocit zbytečnosti - navíc úmrtí jeho manželky a svatba dcery ho nechává úplně opuštěným. Jack Nicholson je skvělý (jako ostatně všude) a jen škoda, že nebyl odměněn Oskarem. Ještě se vrátím k Americké kráse - oproti hlasu ze záhrobí, zde jsou vyjadřovány vnitřní pocity Warrena Schmidta dopisy "adoptovanému" africkému chlapci - naprosto skvělý je první dopis, kde je vidět jak chce napsat něco pozitivního, a pak to vybouchne a napíše opravdu to co cítí... Lahůdkový filmeček (20.03.2004)

No ty vole, golfista dá brilantnímu Nicholsonovi jen dvě hvězdy, evidentně nepochopil, jak má vypadat one man geronto show alias Babí léto by Big Jack. Jasně, žádnej velkej akčňák to není, nebudu vám nic nalhávat..ale když prostě největší mrdák filmového plátna zahraje ovdovělého důchodce, tak stačí nasávat ty jeho hlášky, gesta, výraz a stejně to bude divadlo, že ani v krajské LDN v den vyplácení důchodů lepší rodinné drama nezažijete. Odpouštím i pomalejší vyprávěcí tempo, holt mám pro Jacka slabost.. (25.04.2012)

Jak se píše na obalu dvd " O Schmidtovi, to je o dokonalosti. " , podle mě to tak je. Ikdyž to tak podle hodnocení některých uživatelů ani tak nevypadá. Hodně se tu píše a nudném, obyčejném filmu, který je jen dalším přírůstkem do této ne dobré kategorie. Podle mě je ale film About Schmidt suprovou oddechovkou, když se chcete trošičku pobavit a nebo se podívat co se zase někdy může někomu v životě přihodit. Celý film drží bezvadný Nicholson, který zase dokázal že i komedie mu jdou velmi dobře. (09.02.2011)

Vyhaslá, opuštěná a hlavně pravdivá. Taková je postava Jacka Nicholsona, který v tomhle existenciálním kousku znovu exceluje. Road-movie Alexandera Paynea může být pro jedny (zřejmě hlavně pro mladší ročníky) docela vtipnou záležitostí, pro jiné (pro změnu starší diváctvo) cynickým, ale hlavně mrazivě reálným dramatem. Hlavní hrdina hypnotizuje hodiny. Až ukáží celou, končí a odchází do důchodu. Nastupuje dravé mládí. Stává se nepotřebným. Nekonečně dlouhé chvíle s tlustou manželkou budou teď tím jediným, co bude vyplňovat jeho volný čas. Brzy mu ovšem zbydou už jen dopisy pro malého sirotka, kterého na dálku sponzoruje, a dcera, která žije rovněž daleko a brzy si navíc má vzít přitroublého obchodníka. A ještě obytný karavan, kterému už brzy prošlápne pedály. Kritika amerického snu z pera autorů Alexander Payne a Jim Taylor (mají už třeba scénáristického Oscara za Bokovku) možná trpí žánrovou nevyhraněností, ale jinak má propracované (a velmi svérázné) postavy, kterým vládne bručoun Nicholson, jenž neukazuje stáří skrze fyzično, ale díky hercovým schopnostem představuje jeho vnitřní podobu. Což bylo pro úspěch tohohle malého milého kousku klíčové. (14.08.2016)

Tak to byl nádherný film. Po dokoukání mě obalila neviditelná vrstva nepopsatelné energie, díky níž se cítím jako znovuzrozený. Jack Nicholson má ve filmu spoustu prostoru a plně ho využívá k dojemné a krapet úsměvné pouti. Místy je to překrásně pravdivé. Jak rozhovory, tak situace a Jack to tak překrásně hraje, že všechny své pocity dokáže vyjádřit jen svou mimikou a divák přesně ví, co si myslí, i když třeba říká něco jiného. To vše je podbarveno jednoduchou, ale zato příjemnou hudbou....Ještě teď, nějakých 15 minut po skončení filmu, o něm musím neustále přemýšlet. Ano, velmi mi dal a značně mi zavrtal ve svědomí zda žiju život tak, jak bych měl a jak bych chtěl... (20.05.2006)