Obsah
-
Jennie přijíždí do San Franciska, aby našla svého bratra, hipíka Stevea. V jedné kavárně se setká se Stoneym, který jí pomůže brášku hledat. Stoney jej totiž zná z doby svých pokusů založit rokenrolovou kapelu. Stoney a jeho kamarádi pak promění tradičně vychovanou dívku v pohodovou a přitažlivou "dceru květin" a spolu s hipíkem Davem hledají Stevea v psychedelických zákoutích hippie komunity v Haight-Ashbury. Davea ale srazí a zabije auto, když v drogovém opojení bloudí po ulicích. LSD, marihuana a celkově dobré i špatné stránky životního stylu hippies jsou v tomto snímku vykresleny přesně a bez despektu či naopak glorifikace. Soundtrack k filmu je pak přímo hudebním klenotem, na němž nechybí ani mezinárodní hit "Incense and Peppermints" skupiny Strawberry Alarm Clock, jenž v listopadu 1967 ovládl hitparády. Dále přispěly kapely Seeds, Storybook nebo Cryque Boenzee. Toto vydařené svědectví jedné éry v režii Richarda Rushe produkoval Dick Clark, jenž bývá označován za nejstaršího teenagera na světě. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
genetique
No keby sa nejednalo o jednu zo skorších väčších Nocholsonových rolí, asi by film okolo mňa veľmi rýchlo prefrčal ako mnoho filmov zobrazujúce toto obdobie. Časy lásky, mieru, marihuany a bezstarostného života hippies, ktorý sa mi znova nedostal pod kožu. Občas nejaká haluzná zhúlená situácia, zdrogovaný vtip, pár smiešne vážnych posolstiev o mieri, trošku pozvoľne zdramatizovaný koniec a zajtra už nebudem vedieť o čom film bol. Ale hlavné je, že kým som ho pozeral, tak som sa až tak nenudil. 55%.(16.3.2008)
-
Javert
Haight Ashbury v době největšího rozkvětu = dozajista největší devíza tohoto psychedelií prodchnutého díla. Právě v Psych-Out je ono zachycení doby, místa, sociální a hudební kultury to nejdůležitější, na čem stojí a padá kvalita celého filmu. Zápletka je vedlejší. Pro odpůrce "špinavých hipíků" bude tohle ovšem utrpení. Pro mě je to naopak pastva pro oči.(15.2.2010)
-
Duke90
Film jsem nechtel videt jen kvuli ucasti mladeho Jacka Nicholsona, ale i kvuli samotnemu tematu hippies. Uprimne jsem se na to doopravdy tesil, ale nakonec mi to skoro vubec nesedlo. To ze herecke vykony nejsou nijak oslnive by se jeste dalo prezit, ale rozhodne jsem necekal, ze se u toho budu tak nudit. Docela me potesila mensi role Bruce Derna v roli polosileneho bratricka mlade divky Jennie a i ten Jack mel docela smrnc. Bohuzel jinak mi film ale skoro nic jineho nenabidl az na docela pekny "sedesatkovy" soundtrack.....(6.4.2011)
-
Foma
Vzhledem k mojí náklonnosti k mládežnickým hnutím 60.let dávám 4 body, ale i celkově vzato ten film neni tak špatnej. Chvílema stupidní dialogy a ne vždy přesvědčivý herecký výkony (hlavně Jack coby kytarista se nepoved´, jinak je ovšem jeho výkon v pořádku, s tím správným charizmatem, za který ho všichni milujem) jsou vyvážený sdělením díla, který neni hloupý, dále skoro dokumentárním stylem zachycujícím skutečnou atmosféru na Haight Ashbury v San Franciscu, dobře vybranou muzikou (zejména Strawberry Alarm Clock) a kamerou Laszla Kovacse. Vůbec nechápu českej název filmu. A ještě, kdo pozná Bruce Derna, aniž by si přečet´ titulky?(21.10.2008)
-
Terva
Scénář : Betty Tusher, Betty Ulius a E. Hunter Willett. Kamera : Laszlo Kovacs. Hudba : Ronald Stein(28.5.2011)