Reklama

Reklama

"Interstella 5555 - The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem" z dílny japonského mistra Leiji Matsumota je nakreslen na míru ke slavnému albu Daft Punk "Discovery". V dojímavém sci-fi příběhu o zrození nejslavněvnější kapely na světě tedy narazíte na hity jako "One More Time", "Aerodynamic", "Digital Love", "Something About Us" ad. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (118)

Radko 

všechny recenze uživatele

Kedysi dávno videné vo filmovom klube. Nepríjemné hudobne aj obrazovo. Prehovárajúce kódom, ktorý nie som schopný rozlúštiť. Ani muzikou, ani príbehovo ani myšlienkovo. Strácam sa. Ak je na pozitívne prijatie akéhokoľvek umeleckého diela potrebná interpretácia zasvätených, autorov alebo vykladačov, pokladám toto dielo v 90% prípadov za myšlienkovo zámerne vytvorený zložitý konštrukt, zastierajúci buď chýbajúci autorov talent alebo skutočnosť, že hoci by takýto umelec veľmi rád tvoril, nemá svetu veľmi čo povedať. Tak mlžia, zastierajú a zahaľujú sa do temnoty. Mimochodom, podobne zdochliackym dojmom na mňa pôsobí literárna a hudobná tvorba intelektuálnou omladinou všeobecne velebeného Nicka Cavea. Pričom nepopieram možnú genialitu takéhoto typu tvorby - len ma zrejme akosi paralelne obchádza. ()

silentname 

všechny recenze uživatele

Jeden z mojich absolútne najobľúbenejších animovaných filmových muzikálov a filmov vôbec. Pretože všetko je zladené tak fantasticky, že pre človeka je to len radosť pozerať. Pokiaľ nie ste fanúšikom Daft Punk, možno pri tomto filme dokážete naraziť, ale myslím si, že žiadny iný album ako ich Discovery by dokázal toto spraviť fantasticky, ani keby hudbu nahradia dialógmi by to nebolo ono. Všetko je to len vizuálne podané s vynikajúcou hudbou, ktorá tomu dala podľa mňa srdce. Neviem či sa najprv urobili animácie a potom sa k tomu pridala hudba Daft Punk alebo to vznikalo spolu simultánne, no jednoznačne viem povedať, že sú tu pre mňa vynikajúce momenty, na ktoré nikdy nezabudnem. Príklad môžem uviesť, že dlho nevidíme do tváre hlavnému antagonistovi. Ten sa zjaví až na konci štvrtej skladby, inak ho vidíme len zozadu alebo len jeho škodoradostný úsmev. To je fantastické. Plus aj postavy sú skvelé. A musím povedať, že vzťah medzi Shepom a Stellou je skutočne príjmený na pozeranie. Osobne mám asi najradšej časti s Digital Love, kde vidíme Shepa ako sa snaží zachrániť svoju lásku ako aj celú kapelu a Harder,Better, Stronger Faster, kde vidíme ako kompletne všetci stratia identitu a začnú žiť v úplne novom svete. A ja som to sledovaním dokázal prežiť a cítiť ako som chcel, aby sa to dalo zmeniť. Interstella 5555 je jeden z mojich najobľúbenejších animovaných filmov vôbec. Má srdce na správnom mieste, vie veci podať len vizuálne a hudbou a spojením vzniklo niečo jedinečné a fantastické. Klobúk dolu pred tvorcami. Milujem tento film. ()

Reklama

PKD 

všechny recenze uživatele

Pro mě, jako fanouška Hloupého Punku (který vůbec není hloupý a už vůbec ne punk, haha)...povinnost. A velmi příjemná. Za absolutní vrchol považuji skladbu Veridis Quo (a za jejich totální vrchol vůbec skladbu, Robot Rock z alba Human After All), která je něco nepopsatelného. Něco jako Mozart/Bach vs Daft Punk. Jde také o 2. nejdelší skladbu na celém albu a dozvíte se v ní, jak je to s nejslavnějšími hudebníky v dějinách lidstva takovým způsobem, že by i Star Trek TOS mohl závidět.;-) Je samoz. ironií, že i když nejsem vyloženě house fan, tak toto mysteriózní duo poslouchám již od 1.LP a k elektronice jsem měl vždy velmi blízko (díky Carpenterovi), takže tak. Sice už anime nemusím tak jako pred 20 lety, ale tento způsob vizuálu mi vůbec nevadí. Právě naopak. A pro ty, kteří neví, zda bylo napřed album Discovery či film či obě věci souběžně vězte, že napřed je album. O 3 roky později pak přišel parádní anime s vycizelovým house/garage house/disco/post disco hudbou od 2 francouzských Robotů, kteří ve filmu při nominaci na zlatou desku mají pocity vyobrazené na svých helmách...Happy......a.....? ;-) ()

Scalpelexis 

všechny recenze uživatele

Legendární elektronické duo Daft Punk je jedna z mých absolutně největších srdcovek, která mě provází už od mého dospívajícího dětství: Discovery bylo první hudební CD, které jsem si kdy koupil. Téměř dokonalosti toto dílo dosáhlo tím, že si hudebnící napsali svůj vlastní filmový příběh a nechali si ho zanimovat jako videoklipy ke všem songům na tomto albu. I když tuto hudbu bych mohl poslouchat na nekončném repeatu až do mé smrti, tak při prvním shlédnutí jsem nebyl opojen kvůli tehdejšímu nezájmu k japonskému výtvarnému stylu. Až nyní si uvědomuji, že toto spojení a jeho výborné provedení je úkaz, který v rámci originality nemá obdoby a měl by se vyvažovat zlatem. Co se týče němých kinematografických projektů, tak vůbec stojí na mém osobním pomyslném vrcholu. Lehce subjektivních 5*. ()

Shit 

všechny recenze uživatele

Kdyby to trvalo 10 minut, tak by to šlo, ale aby byl videoklip dlouhej přes hodinu, do toho aby hrála pro mě vcelku jednotvárná hudba a odvíjel se prapodivnej sci-fi příběh bez jedinýho slova a skoro bez ozvučení, tak to mi přišlo dost nezajímavý, ale zase nemůžu říct, že bych se u toho nudil, jen mi to nepřišlo jako něco extra ()

Galerie (13)

Zajímavosti (9)

  • Film slouží jako vizuální průvodce albem "Discovery" skupiny Daft Punk. Nemá žádné dialogy a je v něm minimum zvukových efektů. (Jantar2)
  • Současně s premiérou filmu se uvedení dočkalo také album "Daft Club" kapely Daft Punk, které mělo snímek podpořit. (Hem.m)
  • Ve filmu postupně zaznívají veškeré skladby z alba skupiny Daft punk "Discovery" v přesném pořadí jako na samotném albu. To je na konci filmu vysvětlené tím, že celý děj byl jen sen dítěte při poslechu alba. (Jantar2)

Reklama

Reklama