Ong-bak

Tony Jaa a jeho kámoši kaskadéři zde jasně ukazují, jak má vypadat bojové umění před kamerou a co to je opravdová kvalita bojových scén. Předvádí vše a natvrdo a v takovém podání, že se divákovi tají dech. Žádné triky, žádné dráty, vše jen co je v lidských silách a přesto natolik úžasné a perfektní, že se filmu v tomto ohledu nemůžou skoro žádné akční filmy rovnat, vyjma filmů Bruce Leeho, kterým Tony dle mého svojí stejnou neskutečnou precizností skládá úctu. Tady jasně vidíme, že kdo umí, umí a i oko běžného diváka nezasvěceného do bojových umění a sportů to pozná. Kdo neumí, neměl by takové scény točit a hrát, protože je to ve srovnání s tím, co tady Tony předvedl prostě trapné ... A tím myslím celou tu řadu matrixovských a bournovských soubojů, které se již desetiletí ve filmech objevují ... Film se nedá posuzovat z jiného hlediska. Děj je jednoduchý, stejně jako je jednoduchý děj horroru. Dnešní horror má obsahovat gore, napětí, lekačky, násilí, šokující konec ... Bojový film má obsahovat dechberoucí bojové scény a ty "Ong Bak" obsahuje. Nic víc bych v tom zbytečně nehledal. Je to jako byste chtěli od porna, aby mělo příběh, děj a propracované povahy postav ... (23.01.2008)

"Nezískáme-li tu Buddhovu hlavu zpět, čeká celou naši vesnici zkáza." Jako pětinásobný imaginární mistr světa v Muay Thai jsem rád, že se našel důvod, aby venkovan Ting vyrazil do města a začal kopat lidi do hlav. Mě ty jeho boje prostě bavily, trocha parkourového skákání mě potěšila a taky mě nadchla honička s Tuk tuky. A nyní odcházím do tělocvičny, abych si procvičil kryty úderů a kopů hlavou, protože v tom mám jisté mezery. (14.12.2017)

Atletické schopnosti Tonyho Jaa jsou téměř obdivuhodné ("téměř" říkám proto, že si nemyslím, že něco takového stojí za ty roky tvrdé dřiny a tréninku). Bohužel je celý film jen záminkou k tomu, aby je mohl předvádět, a proto jsou všechny scény, kde se zrovna neutíká, nekope a nemlátí, což je přece jen většina filmu, svou prostoduchostí a nepříliš dobrou režií skoro k nepřežití. A robotický hlas ze syntezátoru hlavního záporáka mi byl přímo fyzicky odporný. Přesto film stojí kvůli mnoha Tonyho cirkusovým kouskům za vidění, a kdyby z nich udělali pětiminutový videoklip, ocenil bych je víc. (10.06.2005)

Technicky dobrý. Kameraman se střihačem odvedli slušnou práci, překvapivě dobrá je i hudba. Bojové scény, na kterých film stojí, jsou něco nevídaného. Jenže Ong-bak není dokumentem o bojovém umění; byl natočen formou klasického příběhu a jako takový ho budu hodnotit. Potom nelze přehlédnout, že zatímco v polovině filmu se dá polemizovat o jednociferném počtu stránek scénáře, ke konci zvítězí přesvědčení, že žádný scénář nejspíše neexistoval. Titulní dějová linka by se dala shrnout jednou větou a momenty, kdy zrovna nepromlouvají končetiny titulní postavy, jsou většinou úsměvným mixem kýče, hlouposti a narychlo spíchnuté prázdnoty. Závěr je výsostně trapným faux-passem - proč se sakra někdo v posledních minutách dějově natolik tupého filmu snaží o jakousi sentimentální dramatičnost? Výsledkem bude maximálně křečovitý výbuch smíchu. Mimochodem, ta scéna s tříkolkami se sem vůbec nehodí a její přehnaně okatá zaranžovanost zavání poněkud onanisticky. (25.09.2008)

Tak vysoké hodnocení mě zde na csfd docela překvapilo. Film má bezesporu fantastické bojové scény s neméně fantastickým Tony Jaaem v hlavní roli. Tvůrci nám dávají velmi jasně najevo, že si nepomáhají digitálními triky (časté používání vraceček nejlepších kousků) a dávají velký prostor neskutečně obratnému tělu hlavního představitele. Jen škoda, že tak skvělé scény soubojů jsou zabaleny do dost naivního a primitivního příběhu o ukradené hlavě sochy místního boha. Dialogy jsou často stupidní a některé scény zbytečně natahované - např. honička trojkolek mě dost nudila. A ještě jedno mínus - příšerná hudba... (19.08.2006)