Na dostřel

Na to, že si Rowdy Herrington sedá na režisérskou stoličku stejně často, jako já na stoličku kadeřníka, slušná jízda devadesátými lety, tentokrát z pohledu motorového člunu. Jak tak koukám na filmografii Jessicy, Bruce byl asi poslední slušně vychovaný chlapák v její kariéře, který jí ukázal, že sex může mít i mimo město. (24.09.2012)

Mám rád tento film hlavně kvůli jeho „temnější“ stránce a v té době ještě docela atraktivní Sarah Jessice Parker. Vraždění psychopata rovněž mělo něco do sebe, zvláště když se jeho obětmi staly samé atraktivní ženské, z nichž valná většina nepochopitelně skončila v posteli ožraly Toma Hardyho. Bruce si ale rovněž nevedl špatně. Tyhle ty role drsných poldů (bývalých poldů) mu vždycky šly a tady jeho postava opět nezapomněla ani vytrousit nějakou tu solidní hlášku, u které se člověk zasměje. Tom Sizemore na párty však taky pěkně zaperlil. Mělo to několik velmi vydařených atmosférických i akčních pasáží, ale z průměru se to bohužel vymanit nepodařilo. (30.12.2019)

Průměrný film pro příznivce Bruce Willise (mezi něž se řadím i já), který má kvalitní honičky, několik dobrých hlášek, hrdinku v podání tehdy pěkné S. J. Parkerové, nic víc, nic míň. Nemá to pořádný spád a má to otřesný, až směšný konec (záporák za film "umřel" celkem 5×). Ve výsledku mírně nadprůměrný film, ale nedokážu si představit, jak bych to hodnotil bez účasti Willise... (03.02.2008)

Toto si Bruce fakt mohol odpustiť. Ani akčný ( okrem úvodnej automobilovej naháňačky - ale to je to jediné dobré na tomto filme ) ani napínavý ( záverečné scény ) ani erotické ( vyprchaná posteľovka medzi Willisom a Parkerovou ). Bruceova kariéra mala vtedy dosť na mále. Siahnite radšej po Farbe noci, nieje to klenot, ale aspoň svojim spôsobom pobaví. (10.08.2010)

„Ako sa má tvoja žena?“ – „Nestaraj sa.“ –„Hej, ty si jeho parťák?" - "Áno." - "Ako sa má jeho žena?“ Vodný (wtf?) akčný triler Na dostrel patrí k menej známym filmom Brucea Willisa. Právom. Chýba mu výrazný režisérsky rukopis, ostrejší scenár, lepšie tempo a originálnejšia zápletka. Na konci sa v tom (všetkom) bezradní tvorcovia definitívne strácajú, v čom im nechtiac pomáhajú trápne grimasy istej „nečakane“ oživenej postavy. Tvorcovia mdlo strihajú jednu scénu za druhou, ale nestačí to a posledné zvyšky mokrej atmosféry idú doprčic. Rozčarovaný divák sa motá od motívu sériového vraha ku korupcii v policajnom zbore, prípadne od „vodnej polície“ až k hriechom minulosti a sexuálneho vzťahu na pracovisku. Je toho veľa, ale nič z toho nie je dvakrát zaujímavé. Ani inak schopní herci (Mahoney, Sizemore, Farina, Parker, Atkins) nestíhajú. Čo je však ešte horšie, nestíha ani Willis v entej variácii na policajta, ktorého musí niekto začať mať rád, aby si mohol vážiť sám seba. (03.02.2008)