Noc, kdy Evelyn vstala z hrobu

Poměrně zábavné giallo skřížené s gotickým hororem, v němž máme netypického hlavního hrdinu, který jen tak mimoděk vraždí prostitutky, což nemá na zbylé dění ve filmu téměř žádný vliv. On tenhle snímek ostatně obsahuje víc WTF aspektů, zejména co se týče docela úsměvného zakončení. Když se to vezme kolem a kolem, je Noc, kdy Evelyn vstala z hrobu docela slušná blbina, v níž hodně věcí nedává tak úplně smysl, ale půlnoční projekci jsem si dokázal náležitě užít a rozhodně mě nenudila. Emilio Miraglia sice do žánru giallo nepřispěl tolika filmy jako jiní tvůrci, ale jak tohle dílo, tak i jeho následující a objektivně kvalitnější La dama rossa uccide sette volte se mi svým způsobem velmi líbily. [LFŠ 2019] (06.08.2019)

Plakát je nakonec zábavnější a strašidelnější než film. Mysteriozní drama nemá nijak originální zápletku, jak by se zpočátku možná zdálo. Chlípný hnusník Alan má záchvaty a halucinace, které jsou způsobeny vzpomínkami na jeho ženu, již umřela během porodu. Slibná gothika s náznaky duchařského horrou se nakonec mění v nažloutlé krimi a situaci nezachraňují ani bouře, ani temný hřbitov, ani přibývající mrtvoly. Přesto má film několik světlých stránek v temnotě - krásné ženy, nahota typická pro italské filmy, s/m hrátky s bičem (škoda, že na žhavé železo nedošlo), mučírna, chátrající zámek, slušná kamera, výborná hudba a mrtvola požíraná liškami - dojde i na vytahování vnitřností. Gore ovšem jinak umírněné. Několik napínavějších momentů v kryptě, jedovatý had a pohřbení zaživa. Vůbec E.A.Poe čouhal z filmu na několika místech. Konec povedený, a tak dám nakonec 4*. (24.11.2016)

Možné SPOILERY: Nádherně amorální žlutá. Ve středu dění nesympatický a šílený antihrdina obklopený prakticky jen lží a přetvářkou. Jediná kladnější postava osobního lékaře hlavního protagonisty v nevýznamné vedlejší roli. Vulgární nahota, laciné děvky a náznaky SM. Chutné koření v podobě duchařské gothiky střídavě nabírá na síle a zase ji ztrácí, ovšem nepůsobí to nijak rušivě a film má de facto dvě vynikající finále, duchařské i žluté. Evelyn paradoxně ztrácí krapet své působivosti v provedení samotných vražd, kde mistři žánru dokážou vykouzlit buď vynikající atmosféru strachu nebo své oběti vykoupou v estetických kalužích krve , ti nejlepší pak zvládnou obojí. Miragliovi se však nic z toho příliš nedaří. I přes jednu překvapivou gore scénku a rozmanité způsoby mordů je v krvi až do finále(tam všechna čest) příliš střídmý a atmosféru umí lépe v gothických hrátkách. Čtyři prásknutí bičem. (05.12.2016)

„La notte che Evelyn uscì dalla tomba“ patří určitě k tomu lepšímu, co jsem v žánru giallo viděl, a co si budeme povídat, je to i krásnými ženami, které se zde objevují. Jsou přirozené, sexy, vzrušivé. Ale v tomhle případě mě zaujal i příběh, kdy na konci filmu máte pocit, že se díváte na něco jiného, než co jste před hodinou a tři čtvrtě začali sledovat. Finále je pak už zběsilou hrou s postavami a divákem. (10.01.2015)

Tak tohle se mi rozhodně líbilo. Film jsem viděl ve špičkové technické kvalitě a už jeho výtvarná stránka byla pastvou pro oči. Stejně tak potom atmosféra, která nijak diváka "nedusí", ale spíš mu plete hlavu ve smyslu "o co tady jde?". Jenže to se děje až v druhé polovině filmu. On je totiž film rozdělen na dvě docela nesourodé části, kdy v první prostě týpek balí krásné Italky, všechny se mu v jeho obrovské residenci svlékají, no a v podzemí má "malou" mučírničku, kde je bičuje a zabíjí. To vše kvůli traumatu z minula, kdy mu zemřela dívka Evelin, kterou strašně miloval ... No každému na deprese pomáhá něco, že ... V té první části mi atmosféra připomínala hodně japonský extradrsný exploitation Dabide no hoshi: bishoujo-gari/Beautiful Girl Hunter/Star of David (1979), kde byl také magor, co si vodil holky domů a v podzemní mučírně je týral a věznil. Jenže to bylo trochu jiné kafe, přece jen Japonci jsou mnohem větší "experti" na tyhle kruťárny a film se zabýval zejména těmito praktikami ... Tady se ale uprostřed děj zlomí, muž se zamiluje do jisté dívky a vezme si ji. A pak se začnou dít divné věci, protože Evelin, kterou má v hrobce pod zámečkem zřejmě vylezla z hrobu, tu ji někdo spatří, tu se něco ztratí, tam zas objeví a lidé umírají ... a máme z filmu giallo a ne nezajímavé. Uznávám, že přechod z jakoby jednoho subžánru do druhého asi dost lidí zcela nepřijme, ale mě se to líbilo. Masakry v kobce jsou fajn, holky zde běhají pořád nahaté a jsou fakt krásné a když se objeví "zvláštní věci", tak mi vrtalo hlavou o co vlastně jde... Gore téměř nejsou, ale vzhledem k roku výroby je to pochopitelné, to se v tomto Itálie teprve rozjížděla... Je zde však sežrání ženy liškami a to je teda hodně drsné ... Jako celej se mi fakt film líbil, na rok vzniku špička, italská drsná a temná kinematografie v celé své parádě!! (04.12.2009)