Harvie Krumpet
Obsahy(1)
"Plastelínový“ životný príbeh retardovaného Harvieho Krumpeta od jeho narodenia až po smrť. Pretože ho deti v škole týrali, rozhodla sa jeho rovnako retardovaná mama zobrať synovo vzdelanie do vlastných rúk. Vtĺkala mu do hlavy rôzne nezmysly, ktoré si písal do zošita s názvom "Fakty“. Po svojom ťažkom detstve v Poľsku emigroval, kvôli 2. svetovej vojne, do Austrálie. Avšak ani tam sa jeho útrapy neskončili. Nielenže mu diagnostikovali astmu, ale ho aj v sérií jeho životných nešťastí zasiahol blesk, ktorý zmagnetizoval kovovú doštičku po operácii lebky a stane sa z neho živý magnet. Aj napriek tomu, že ho nestále sužujú zdravotné problémy, nestráca chuť žiť...
Režisérovi Adamovi Elliotovi tento tragikomický príbeh priniesol Oscara v kategórii Krátky animovaný film. (riske)
(více)Recenze (166)
Sakra, ten Adam Elliot, to musí být fakt zajímavý člověk. V době kdy tohle dělal mu bylo asi tak třicet, ale do tohohle filmečku dal tolik moudra jako minimálně o dvě generace starší filozof. Animaci nemá smysl zmiňovat, ta je prostě tak škaredá, až je naprosto odzbrojujícím způsobem dokonale krásná. Skvěle vybraný hlas vypravěče, úžasný scénář. Přestože, nebo právě proto, že to je kraťas, tak pro mě snad ještě o chlup lepší než Mary a Max. Oskar naprosto zasloužený. Chvála Dadel za titulky. ()
Asi jsem natvrdlejší než sám Harvie (a předesílám, že lebku zatím operovanou nemám!). Vůbec jsem totiž nepochopila poselství tohoto kraťasu. Neholduji ani kouření, ani nemám chorou zálibu v nahotě, autorův humor mi vůbec nepřipadá vtipný a animace, no, někomu se třeba líbí, mně ne. Poslední ťafkou divákovi je závěrečné "moudro", že život je jako cigareta a je třeba si ho vychutnávat až do konce. (A když už ti nechutná a máš třeba rakovinu jako Vilma, nu co, je tady dózička tabletek a adié, milý světe!) Že film dostal Oskara mne naprosto nepřekvapuje! PS. Pořád přemýšlím, za co dát aspoň jednu hvězdičku? Aha, už vím! Za plastelínu, je to takový příjemný materiál dětem na hraní, ale Elliotovi bych ho už víckrát do ruky nedávala ()
Nuže, bylo to zvláštní nezařaditelné dílko. Ani nijak zvlášť vtipné, ani nijak zvlášť poetické, s malým poselstvím, které však není nijak šokující. S krátkými filmy mám problém - mám asi vůči nim zvýšené očekávání, chci, aby mě něčím dostaly - byly vtipné, děsivé, alarmující, tragické, prostě nějaké, úderné nahuštěním myšlenky do krátkého časového úseku - a tady se mi zdá, že se to úplně nepovedlo. ()
Na první pohled by se dalo odhadnout, že se jedná o pohádku. Tato krátká úvaha, která shrnuje celý život jednoho nepříliš oblíbeného jedince, je shrnuta do 20 minut. Je neuvěřitelné, kolik špatných zkušeností prožije hlavní hrdina. Tento film dodá životu tu pravou náladu, že ne vše co se stane právě Vám, není to nejhorší. ()
5* u nás doma nejoblíbenější a nejčastěji pouštěný krátký film i návštěvám, a to je myslím dostatečně jasný komentář ;-) Animovaný skvost o životě jednoho (ne)obyčejného človíčka. Z těchto pár důvodů ho mám zařazen i mezi své nejoblíbenější filmy a zastupuje tak v něm i ostatní kraťasy, které patří mezi mé oblíbené filmové žánry. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Galerie (19)
Photo © Monster Distributes
Zajímavosti (3)
- Loď Dunera, ktorou sa Harvek plavil do Austrálie, skutočne existovala. V prevádzke bola v rokoch 1937-1967. (aesalus1976)
Reklama