Lví srdce

Jak už jsem říkala, tyhle béčka byla v určitou dobu dostupná jen přes německý satelit (nj, žila jsem v rodině buržoustů, tak jsme ho měli). Takže, vím určitě, že výkřik malé hezké a šikovné holčičky: "Uncle Lion, Uncle Lion" mi bude bušit v hlavě dlouho. To ale nezmění nic na tom, že tohle je jeden z těch skutečných béčkových braků. Bohužel. Chudák Jean-Claude, on halt pak začal trochu klesat a klesnul pak dokonale, páč voják univerzál a ta nesmyslná dvojrole už byly vážně moc. (06.04.2011)

Po dlouhý době sem si vzpomněl na tenhle van Dammův film. Trochu zvednu hodnocení, a to i přes to, že těch podivností ve filmu je spousty. Ale je pravda, že takhle ty akční a bojový béčka v devadesátkách vypadaly. Samosebou to má i svoje kouzlo. Aniž bych chtěl film hanit, ale některý VanDammovi filmy se mě líbily víc. Ale dneska se mě to snad líbilo víc než kdysi. 60%. (17.03.2024)

Na tyhle vandammovky z doby, kdy byl v kurzu, se musí koukat skrzeva speciální filtřík a kritéria, nedá se to hodnotit jako seriózní věc. V kontextu s dobou a náladou a nostalgií atd. Tenkrát jsem to na té ohrané VHSce baštil a nebyl jsem sám, byl to pro nás západní bouchač, vow, a dnes se na to rád napůl z nostalgie a napůl pro zasmaní mrknu klidně znova, ač tomu příběhu a Van Dammovu "herectví", ehm, se jeden musí řehnit... (22.09.2007)

Zase mě jednou dostala stará dobrá VHS nostalgie. Tohel byl šlágr pirátskejch VHS za dob komoušů a ty časy, kdy jsme v počtu devíti parchantů na jeden pokojíček žrali JCVD každej kop se do mýho hodnocení prostě promítnout musí. S dějem si ani tentokrát mistr Belgie nelámal hlavu a vsadil na osvědčenej těžce originální model "smrt bratra", jako bejt bráška Van Damma, tak se klepu jak ratlík. Osobně tady ty sobouje považuju za tvrdší než třeba v Krvavým sportu, navíc prostředí poluučních zápasů je mě sympatičtější víc než klasiká aréna. Co se týče soupeřů, tak tady to není tak, že od začátku to jsou sračky a až ten psolední je king, on už ten skot byl drsnáček, tarzan taktéž, samozřejmě finálovej opičák myl o třídu vejš, ale jd eo to že člověk viděl přece jen víc výrovnanějších soubojů. Docela se mě líbila ta titulní mrcha, což ve Van Dammových filmech (těch prvních ) není tak častý jev, že by se v něm objevovala ženská, takže to je někdy docela homosexualismus sledovat zpocený gorily jak do sebe bušej a napínaj svoje svalíky. Co mě na filmech s JCVD fascinuje, že když někoho bouchne, je detail na jeho obličej a on se tváří jak kapr po souloži a ještě se mu klepe tvář, jak jak deset deka sulce. To si připadám jak v nějaký paradoii. Pan Stanislav Kindl mě upozornil samozřejmě s dostatečným počtem urážek mé osoby, že jsem tento film nemohl sledovat za komoušů, protože je z roku 1990, má samozřejmě pravdu, pirátská VHS na který jsem film viděl mě zmátla, ale nic to nemění na tom, že jsem byl překvapen kolik urážek a osobních výpadů na mou osobu Stanislav Kindl vypustil ze svých úst, tam kde stačí prostě upozornit a říct "hele máš tam blbost" si člověk musí přečíst odstavec plnej nenávisti, osobních urážek a žluče. (01.07.2013)

Pro mne kultovní snímek. Jeden z důvodů, proč jsem se v té době začal věnovat bojovým uměním. A pro Van Damma nejlepší akční záležitost. Naprosto jednoduchý příběh, klasická 80. léta, ale především kvalitně a reálně udělané a nasnímané bojové scény v různých podobách. Ale i solidní doprovodná hudba a dojemný závěr. Nic víc, nic míň. To mi stačí... (18.06.2016)