Není úniku

Jeden z prvních filmů, na kterém jsem byl v kině a chudák tata musel se mnou :D. Tenkrát jsem zuřivě obdivoval Van Dama a recenzi na tenhle flák jsem četl v časopisu Cinema. Mě se to hodně líbilo, tata to přežil, já mezitím dospěl a uvědomil si béčkovost až céčkovost VanDamových filmů. Avšak jistý status kultu některé jeho filmy mají, což se asi zrovna netýká tohodle snímku, ale i po tolika letech nemůžu říct, že by to byl vyloženej průser - naopak decentní a zakřiknutá povaha mu poměrně slušela a já si tak rád zavzpomínal na mé první filmové kroky :). (07.10.2012)

Jean-Claude Van Damme se tímto snímkem oprostil od věčných akčňáku a ukázal, že se nebojí ani dramatičtějších rolí. Tématicky se to od ryze akčních námětů sice zase až tak neliší, ale po patřičných úpravách bylo docíleno jistých nápadů. Příběh tedy daleko více sází na dramatizaci, romantičnost a citové projevy. Co se týče herectví, nelze Jean-Claudovi upřít snahu. Jeho kamenná tvář sice hereckému projevu nijak nepřidala, ale budiž, šlo o vážnou postavu. Pro jeho fanoušky to však bylo překvapení a šok, a tak z nezvyku většinou nesměle snímek strhali, protože tohle už nebyl Van Damme, jak ho všichni znali. Akční scény tu sice jsou, ale vyznívají spíše jako nucený doplněk děje. Charakter Sama Gillena, kterého Jean-Claude hraje, je jasně definovaný. Uprchlý trestanec schopný obětovat svoji svobodu, aby zachránil vdovu s dvěma malými dětmi před ztrátou domova a snad i života, přeci jen dokáže povznést jisté sympatie a porozumění. (14.06.2016)

Van Dammova slabá chvilka poté, co se mu podařilo prokopat se z videa až do hlavní role hollywoodského blockbusteru Univerzální voják. Jako většinu i mě tenhle naivní provařený slaďák svého času zklamal a ani po letech nehodnotím výše, i když oproti Jeanově současné tvorbě to je aspoň velmi slušně natočeno (rozpočet 15 melounů), mistr je ve formě a na skopání má kvalitního hajzla Teda Levina. A žádný film obsahující scénu přepadení vězeňského autobusu nemůže být úplně špatný. (16.09.2005)

V roku kultového Živého terču priniesol Van Damme ešte aj túto menej výraznú a možno aj pomerne zabudnutú žánrovku, ale ani Niet úniku rozhodne nie je na zahodenie. Vždy som mal slabosť pre filmy s takouto tématikou, kedy sa muž s násilnou minulosťou rozhodne pomôcť bezbranným ľuďom, v tomto prípade vdove s dvomi deťmi, ktorých pozemok sa snaží získať vplyvná organizácia pre vybudovanie rôznych moderných zariadení, pričom sa samozrejme nezastavia pred ničím. Možno to mohlo byť podané trochu dynamickejšie a akčnejšie, ale sadlo mi aj toto prevedenie. Poteší už úvodná fáza s útekom a následne sa to síce celé nesie v takom pomalšom tempe, ale pôsobí to tak príjemne civilne, s dôrazom na postupne silnejúci vzťah s rodinou, kde ma zaujal aj zaujímavý odkaz na sci-fi klasiku. Problémy so spoločnosťou tiež nie sú až také výrazné a postavám tu takmer ani nejde o život, ale postupne gradujú a hlavne záverečná dvadsaťminútovka už ponúkne aj výraznejšiu žánrovú zábavu. Ale chcelo by to lepšie využiť prvok so strachom odhalenia totožnosti, akonáhle sa Van Damme presťahuje k rodine, akoby aj zabudol nato, že je väzeň na úteku a vo filme sa to už moc neprejavuje. Film našťastie podporuje aj obsadenie, Van Damme tu hrá svoj štandard, ale sadlo mi zloženie rodiny, v ktorej vyniká hlavne Kieran Culkin a slušní záporáci ako Joss Ackland alebo Ted Levine. Po akčnej stránke som celkom spokojný, ale chcelo by to väčšiu rozmanitosť a nápaditosť. Nájde sa tu pár obstojných súbojov, ktoré síce na Van Damma tej doby nie sú ničím výnimočné, ale aj tak sa na ne dobre pozerá, jedna výborná naháňačka na motorke a finále síce mohlo byť trochu veľkolepejšie, aby musel hlavný hrdina čeliť väčšiemu množstvo protivníkov, ale aj toto ma bavilo a obsahuje dva výborné momenty, zneškodnenie dverami alebo stiahnutie protivníka cez okno. Režijne je to úplným žánrovým štandardom prvej polovice deväťdesiatych rokov a tak si nemám na čo sťažovať. Takže Van Damme má na svojom konte aj množstvo lepších filmov, ale ani Niet úniku mu rozhodne hanbu nerobí, mám pre tieto, dá sa povedať, že vidiecke akčné filmy celkom slabosť a aj tento film si rád občas pozriem. 74% (03.09.2010)

Jeden z nejlepších filmů JCVD, což sice vzhledem k jeho filmografii (obzvláště z poslední doby) nezní nijak úchvatně, ale je to prostě tak. Samozřejmě to není nějak objevný snímek, ale oceňuju to, že jsem celý film držel hlavnímu hrdinovi palce a taky konec mě překvapil - není to žádná scéna, kdy hlavní hrdina a jeho partnerka v západu slunce odcházejí šťastně žít až do smrti. Překvapivě citlivě natočený akční film (trochu protimluv, ale budiž), kde opravdu fungují vztahy mezi jednotlivými postavami. Soubojů sice moc není, ale musím pochválit jejich pojetí. Je osvěžující vidět zase jednu poctivou rvačku, kde si herci vystačí bez drátů a akrobatických prvků. A vzhledem k tomu, že mě bavil film jako celek, tak vlastně chválím i to, že těch soubojů nebylo přehnaně moc (i když si zároveň myslím, že to je bohužel hlavní důvod zdejšího nízkého hodnocení). (16.12.2009)